Pro výrazně tvrdší opatření vůči cizincům, které již dříve schválily švýcarská vláda i obě komory parlamentu, se v referendu vyslovily dvě třetiny voličů. Žádný z šestadvaceti kantonů se - v souladu s celoevropským trendem - nepostavil proti.
Švýcarský ráj není pro každého
"Lidé dali jasně najevo, že nechtějí využívání systému, ale chtějí zpřísnění humanitárních kritérií," prohlásil pravicový ministr spravedlnosti Christoph Blocher, který za přísnou reformou azylového zákona a imigračních kritérií stojí. "Ve švýcarském ráji není místo pro každého," dodal.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Splyňte s námi, žádá Vídeň muslimy
- Chceš se stát Němcem? Přísahej!
- Němci přitvrzují přístup k muslimům
- Imigranty si EU vybere už před hranicemi
FAKTA:
- Loni bylo ve Švýcarsku podáno 10.061 žádostí o azyl, což je o 30 procent méně než v roce 2004.
- Nejčastějšími žadateli byli občané Ruské federace, Srbska, Černé Hory, Turecka a Iráku.
- V zemi žije přibližně 7,4 milionu obyvatel, více než 20 procent populace tvoří přistěhovalci.
Jeho slova potvrdil také vůdce křesťanské demokracie Christopher Darbellay. "Švýcaři si uvědomují závažnost problémů spjatých s přistěhovalectvím a nepřejí si v zemi ghetta na francouzský způsob."
Zpřísněním předpisů pro získání dokladů či odepřením sociální pomoci chtějí švýcarská vláda a parlament účinněji bojovat proti běžencům, přicházejícím do země jen z ekonomických důvodů.
V případě, že bude přistěhovalci přece jen přiznán status uprchlíka, nemá ještě vůbec vyhráno. Ve vyhošťovací vazbě bude držen až po dobu dvou let bez ohledu na to, zda se dopustili či nedopustili porušení zákona.
Zákon má rovněž umožnit snadnější repatriace osob, jimž bude žádost o azyl zamítnuta, a vyhostit v podstatě každého, kdo do země vstoupí bez potřebných dokladů.
Kritici: Trpět budou uprchlíci
Kritici se však obávají, že nové předpisy nejvíce zasáhnou právě skutečné oběti válek a pronásledování, kteří nemohou od úřadů ve své vlasti požadované doklady získat.
Obhájci lidských práv se proto nechali slyšet, že nový švýcarský zákon porušuje mezinárodní smlouvy, především Ženevskou konvenci o uprchlících.
"Zaznamenali jsme výsledky referenda a litujeme, že zákony prošly," prohlásil mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky William Spindler . "Nyní je nezbytné zajistit práva uprchlíků a dát pozor na to, aby nový zákon byl v souladu s mezinárodními smlouvami," dodal.
Jurg Schertenlieb ze Švýcarské rady pro uprchlíky potvrdil, že jejich organizace bude požadovat revizi nového zákona. "Skuteční uprchlíci nebudou moci požádat o azyl a budou jednoduše vyhoštěni," nechal se slyšet.
Kritici stávající reformy se však najdou také na politické scéně. "Jsme zklamáni, ale ne zastrašeni," prohlásila bývalá ministryně vnitra Ruth Dreifussová.
"Věděli jsme, že to bude těžké," dodal socialista Thomas Christen. "Švýcarsko má jedny z nejpřísnějších azylových zákonů v Evropě, což nepomůže naší reputaci ve světě."
Evropa přijímá přísné zákony
Kroky Švýcarska však nejsou v Evropě ničím výjimečným.
Od letošního ledna zpřísnilo podmínky pro cizince žádající o azyl sousední Rakousko. Podle nového zákona musí každý žadatel o azyl povinně absolvovat minimálně 300 hodin výuky němčiny a 30 hodin občanské nauky.
K podobnému kroku hodlá přistoupit také Německo. Spolková vláda se v květnu shodla s představiteli jednotlivých zemí, že zavede povinné kurzy němčiny a občanské nauky, kde by se žadatelé o azyl naučili základním hodnotám a principům.
Menší šanci najít azyl mají uprchlíci také v Dánsku. Pod tlakem Dánské lidové strany přistoupila tamní vláda k příjetí přísnějších zákonů a omezení počtu imigrantů mířících do země.
