Bern - Červnové rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii se velmi citlivě dotýká i Švýcarska. Jeho obyvatelé před dvěma roky - k nelibosti Evropské unie - schválili migrační limity.
Nyní Spolkové radě zbývá už jen pár měsíců na to, aby Bruselu objasnila, jak budou výsledky hlasování fungovat v praxi, a zároveň neohrozila obchodní vazby s osmadvacítkou.
Brusel si je palčivě vědom toho, že jakákoliv dohoda, kterou uzavře s Bernem, může být precedens pro budoucí jednání s Velkou Británií, píše server Politico.
"Švýcarsko prakticky dostane ´Cameron minus minus´ nabídku," vysvětlil zdroj blízký jednání. Tím narážel na únorovou domluvu mezi britským expremiérem a EU, která osekávala sociální dávky migrantů pracujících ve Spojeném království v marné snaze přimět Brity, aby se s Unií nerozloučili. Právě migrace byla jedním z hlavních důvodů, proč se Britové nakonec vyslovili pro odchod z Evropské unie.
S uzavřenými hranicemi to nepůjde
První kolo jednání je naplánováno na 19. září, kdy se v Curychu sejdou předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a švýcarský prezident Johann Schneider-Ammann.
Hovořit budou právě o řadě dohod, které upravují přístup Švýcarska na jednotný evropský trh. Smlouvy jsou mezi sebou propojené natolik, že padne-li jedna, budou v ohrožení i zbylé. To se týká například i švýcarského bankovnictví.
Tamní bankovní sektor by nerad přišel zejména o takzvaná "pasová práva", která mu umožňují přístup na celý jednotný trh EU. Jednání Unie s Brity tak teď Bern pečlivě sleduje. Jejich výsledek je zatím může ovlivnit jak negativně, tak i pozitivně.
Pokud Spojené království získá přístup na jednotný trh pro své finanční firmy, Švýcarsko odmítá zůstat pozadu. "Rozhodně nechceme horší dohodu než Britové," řekl serveru Politico zdroj blízký vládě.
Se zbytkem Unie začnou Švýcaři pravděpodobně jednat v říjnu, dohodnout se chtějí do prosince. "Už to je hodně ambiciózní plán," doplnil zdroj.
Pobrexitové komplikace přiznali jak Švýcaři, tak i sám Juncker, když na Twitteru napsal, že "těžká jednání budou pokračovat".
"Po britském hlasování se rozhodně nic nezlehčilo, to je jasné všem," dodala mluvčí Evropské komise Mina Andreevaová.
Britové a Švýcaři mají společný cíl - na jedné straně chtějí kontrolovat, kolik občanů Evropské unie bude na jejich území, zároveň si ale chtějí s Unií udržet jednotný trh. Právě ten je podle EU ale od svobody pohybu neodlučitelný.
"Omezení počtu občanů EU, kteří budou moct ve Švýcarsku pracovat, jsou rozhodně nepřípustná. S tím se Unie netají,“ vysvětlil zdroj.
Ani jedna strana si nepřeje konec symbiózy. Švýcarsko je čtvrtým největším obchodním partnerem EU a Unie je pro něj na oplátku vůbec největší partner. V zemi žije zhruba milion občanů EU, dalších 230 000 denně překračuje hranici, aby se dostali do práce, a v EU je asi 430 000 Švýcarů.
Na stole je další referendum
Švýcaři své referendum o migraci uspořádali v únoru 2014, tedy ještě před příchodem současné uprchlické krize. Odhlasovali si roční limity na množství cizinců pracujících ve Švýcarsku a omezení jejich sociálních dávek. Zaměstnavatelé navíc musejí při najímání pracovních sil upřednostňovat Švýcary před cizinci.
Na realizaci rozhodnutí těsné většiny (50,3 procenta hlasovalo pro) měli od té doby tři roky, tedy do února 2017.
Zdejší obyvatelé, kteří jsou proti imigračním limitům, shromáždili 130 000 podpisů, což je dost na svolání dalšího referenda. Jeho zastánci věří, že výsledky by se mohly změnit právě kvůli tomu, jak Brexit Švýcarsku zatopil.
"Tahle iniciativa je poslední šance, aby si lidé mohli vybrat mezi imigračními kvótami a svobodou pohybu spolu se všemi bilaterálními smlouvami, které se k ní vážou," řekl Sean Serafin, zakladatel iniciativy stojící za peticí.
Pokud svou žádost iniciativa sama nestáhne, musí švýcarská vláda svolat další hlasování opět do tří let.
