Všichni žurnalisté byli kromě pokusu o zásah do rozhodnutí tribunálu souzeni za hanobení turecké identity a státních institucí. Za stejný trestný čin byl loni stíhán také spisovatel Orhan Pamuk.
Paragraf 301 o hanobení turecké identity, turecké republiky a dalších státních orgánů se nelíbí nejen mezinárodním organizacím, ale ani Evropské unii. Ta už dala najevo, že s podobnou legislativou Turecko do EU asi nevstoupí.
Premiér doplácí na "vlastní" zákony
Kontroverzní paragraf poslanci schválili v roce 2004, už za vlády současného premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana.
Nový trestní zákoník, který obsahuje i další sporné články, přitom pomohla do legislativy prosadit právě Erdoğanova proislamistická strana Spravedlnost a pokrok. Prioritou jeho vlády je však právě vstup do Evropské unie.
Pět novinářů velkých tureckých deníků vloni zažaloval prokurátor na popud nacionalistických právníků za to, že ve svých denících kritizovali předchozí rozhodnutí jiného soudu - ten zrušil akademickou konferenci v Istanbulu o genocidě Arménů Turky za dob Osmanské říše.
Rozhodla formální "záminka"
Soud rozhodl, že stíhání čtyř komentátorů zastaví - podobně jako v případě spisovatele Pamuka - kvůli formální překážce řízení. (Čtěte o Pamukově případu více ve článku: Spisovatel vyhrál soud o svobodu slova)
"Obvinění proti nám čtyřem byla očividně stažena kvůli formalitě," potvrdil včera jeden z novinářů, Hasan Cemal, který už dříve vyjadřoval své odhodlání se před soudem hájit.
Infobox
Kontroverzní paragraf 310
1. Veřejné hanobení turecké identity, republiky nebo Velkého národního shromáždění Turecka se trestá uvězněním na šest měsíců až tři roky. 2. Veřejné hanobení Vlády turecké republiky, soudních institucí státu, vojenských nebo bezpečnostních struktur se trestá uvězněním na šest měsíců až dva roky. 3. V případě, že hanobení turecké identity je spácháno tureckým občanem v cizí zemi, trest se ztrojnásobí. 4. Vyjádření myšlenky se záměrem kritizovat se nepovažují za trestný čin.
"Neudělal jsem nic, jen jsem využil své právo svobody vyjadřování a řekl jsem, že konference byla nezbytná a že soud svým rozhodnutím narušil správné fungování demokracie," řekl při zahájení procesu podle BBC Hasan Cemal.
Státní tisková agentura Anatolia za oficiální důvod zamítnutí žalob na čtyři novináře označila to, že jejich případ se začal projednávat až po uplynutí lhůty vymezené pro zahájení soudu. To ale neplatí v případě pátého novináře, Murata Belgeho, jehož stíhání pokračuje.
Politický soudce nebo žalobce?
Kemal Kerinçsiz, který se nazývá "nacionalistickým právníkem" a žalobu na novináře inicioval, nařkl soudce z toho, že rozhodl na politickou objednávku.
Komentátor liberálního deníku Radikal Murat Belge po včerejším rozhodnutí soudu prohlásil, že jsou to naopak žaloby, které jsou politicky motivovány, a jsou namířené proti vstupu Turecka do EU.
"Chtějí ukázat Evropě, že Turecko není země, která vůbec kdy může splnit podmínky pro členství v Evropské unii," řekl Belge agentuře Reuters.
Podobně byli vloni skupinou nacionalistických právníků obviněni například vysokoškolští profesoři İbrahim Kaboğlu a Baskın Oran. Společně vydali knihu o právech menšin, která údajně naplnila podstatu trestného činu hanobení turecké identity. Záminkou pro stíhání tehdy byl fakt, že kniha popisovala Turky pouze jako "lidi z Turecka".
Právě zaručení práva na svobodu projevu po Turecku požaduje Evropská unie, do které chce tato země na pomezí Evropy a Asie vstoupit.
Už v několika případech stíhání podle tohoto paragrafu přitom soud pozastavil řízení a poslal dotaz na ministerstvo spravedlnosti, zdali se v tom případě dá vůbec použít.
Vláda asi zákony kvůli EU změní
Vláda, která by ve věci asi ráda zasahovala, však podle ministra spravedlnosti Cemila Çiçeka nemůže. Çiçek prohlásil, že "celá záležitost záleží na tom, jak soudy vykládají právo."
Rozhodnutí soudů, která byla aspoň ve velkých případech ve prospěch obžalovaných, však Evropské unii stačit nebudou.
Komisař EU pro rozšíření Olli Rehn už dříve naznačil, že Turecko bude muset článek 301 a další sporná místa z legislativy úplně vypustit a respekt k lidským právům více projevit v zákonech. Upozornil také na další případy stíhání za vyjádření názoru.
Do křížku s tureckým trestním právem se dostal i jeden z poslanců Evropského parlamentu, který prohlásil, že některé střety mezi vojáky a kurdskými separatisty vyvolává sama turecká armáda.
Poslancova prohlášení tehdy napadla stejná skupina nacionalistických právníků a žádala od ministerstva spravedlnosti přezkoumání toho, zda europoslance lze za tento výrok soudit.
Případ opět využili odpůrci vstupu Turecka do EU a i ministr zahraničí Abdullah Gül přiznal, že podobné procesy vyvolávají negativní obraz Turecka v zahraničí, a že je nutné s tím něco udělat. Gül dokonce letos v lednu prohlásil, že jeho země o zrušení sporného paragrafu uvažuje.
"Náš stát se bude měnit. Turecko bude za 8 až 10 let jiná země. Pro nás je teď důležité projít reformami, přiblížit instituce a pravidla Turecka institucím a pravidlům EU," řekl v únoru v rozhovoru pro Aktuálně.cz turecký vyjednavač vstupu do EU, státní ministr Ali Babacan.
