Když se na jaře kvůli koronaviru začaly v Evropě rušit kulturní akce, zaváděla se karanténa a lidé mohli vycházet ven jen v nejnutnějších případech, ve Švédsku zůstaly otevřené restaurace, hospody, kina i školy. Vláda zrušila pouze akce pro více než 50 lidí, zavřela domovy důchodců a univerzity. Žáci mladší 16 let chodili dál do školy, roušky nebyly povinné.
Všechno ostatní nechala vláda na lidech, kterým jen radila, aby omezili styky a dodržovali rozestupy.
Výsledek? Ve Švédsku zemřelo přes 5400 lidí s nemocí covid-19. Pro srovnání: v Česku, které má skoro stejně obyvatel, zemřelo 350 lidí. V sousedním Norsku, Dánsku a Finsku dohromady necelých 1200.
Když začaly ostatní skandinávské země v polovině června otevírat hranice, Švédsko zůstalo na černé listině. Dánsko nebo Norsko povoluje přicestovat jen těm Švédům, kteří pocházejí z oblastí, kde se koronavirus nevyskytuje. Švédsko je i na mapě českého ministerstva zahraničí stále zvýrazněno červeně jako riziková země.
Před dvěma týdny Světová zdravotnická organizace (WHO) Švédsko zařadila mezi země s vysokým rizikem toho, že zde dojde k druhé vlně epidemie. V zemi v posledních týdnech znovu roste počet nakažených. Stockholm se ale brání tím, že jen víc testuje a že počty mrtvých a hospitalizovaných se nemění.
Strůjce této strategie, vedoucí švédský epidemiolog Anders Tegnell, označil krok WHO za totální dezinterpretaci dat a za svými radami, které dal švédské vládě, si dál stojí. Krátkodobá přísná opatření omezující ekonomiku i běžné životy lidí jsou podle něj neudržitelná a z dlouhodobého hlediska se ukáže, že zavádět karanténu se nevyplatí.
Karanténa by nás nezachránila
Tegnellův pohled je jasný: virus nikam nezmizí. Nejspíš se vrátí v druhé vlně a je lepší naučit se ho zvládat bez toho, aby se chod v celé zemi úplně zastavil.
The WHO has placed Sweden on a list with 11 other countries at risk of a virus surge and chief epidemiologist Anders Tegnell is fuming. #Covid19 #Sweden https://t.co/p2MLzUaWP5
— Straight2Point (@PointStraight2) July 6, 2020
"Tuhle nemoc je velmi těžké pochopit. Dopady různých strategií, karantény a dalších opatření jsou mnohem komplexnější, než jak je dnes chápeme," citovala ho agentura Reuters. "Je fascinující, jak málo se ve Švédsku bavíme o těch velmi negativních dopadech, které mají tvrdá opatření v mnoha zemích. Domácí násilí… školáci s vážnými problémy," nechal se slyšet.
Podle Tegnella některé evropské země jako Británie, Španělsko nebo Itálie, které opatření zavedly, trpěly kvůli pandemii ještě více.
Když se Tegnella před dvěma týdny zeptali novináři z ABC News, jestli by se teď rozhodl stejně, odpověděl jim, že si v zásadě stále myslí, že to byla pro Švédsko správná strategie. "Myslím, že je stále příliš brzy na to, abychom řekli, jestli mělo pravdu Švédsko, nebo někdo jiný," vysvětlil.
Kde se stala chyba
Jenže WHO a další země namítají, že čísla mluví jasně. Co se týče poměru nakažených k počtu obyvatel, řadí se Švédsko mezi nejhůře zasažené státy na světě.
Švédská vláda proto pod tlakem opozičních stran ustanovila speciální komisi, která má prověřit, jestli bylo správné stavět se k pandemii tak volně. Pracovat bude dva roky a výsledky má přinést do února 2022, tedy ještě před konáním dalších parlamentních voleb. Předběžnou zprávu ale zveřejní už letos v listopadu.
"Tahle krize poukázala na nedostatky v naší společnosti. Máme tisíce mrtvých. Teď se musíme ptát, jak by se mělo Švédsko změnit, ne zda se má změnit," nechal se při jmenování komise před týdnem slyšet švédský premiér Stefan Lofven.
Komise bude zkoumat, jak úřady na centrální, regionální a lokální úrovni reagovaly na epidemii i jak samotní Švédové dodržovali dobrovolná opatření.
