reklama
 
 

Kim byl v zoufalé situaci, Ameriku může drsně podvést. Trump si důvěru nezaslouží

12. 6. 2018
Kim Čong-un a Donald Trump | Video: Asociated Press |  01:49
Analýza: V minulosti to byla KLDR, kdo lhal a podváděl. Jenže teď je i v Bílém domě muž, který je na štíru s fakty a pravdou.

Analýza - Americké novinářské přísloví říká: Buď skeptický, ale nebuď cynický. Začněme od druhé části poučky.

Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem nebyl jen politické divadlo. Byl to historický okamžik.

Každá cesta, i ta k možnému míru na Korejském poloostrově a k odstranění hrozby, kterou představuje jaderný vojenský potenciál Pchjongjangu, musí mít začátek. Možná jsme tento start právě zažili.

Už jen fakt, že se jednání uskutečnilo, je milník. Ostatně to přiznal a vystihl i Kim Čong-un. Řekl, že "nebylo lehké" k tomuto setkání dospět. "Minulost fungovala jako pouta, staré předsudky a praktiky byly překážkou na cestě vpřed. Ale my jsme to vše překonali a dnes jsme tady," prohlásil severokorejský vůdce.

Avšak zdaleka důležitější než všechna vzletná slova, která padala z obou stran, jsou konkrétní obrysy situace, jež vyústila v summit. Jak Pchjongjang, tak Washington měly důležité praktické důvody jednat.

Už loni v dubnu vyhlásil Kim, že Severní Korea se podle něj stala jadernou velmocí. Mike Pompeo následně, ještě jako šéf CIA, potvrdil, že Pchjongjang je několik měsíců od chvíle, kdy zvládne miniaturizaci jaderné bomby do hlavice, usazené na mezikontinentální balistické střele. Tu pak KLDR loni na podzim úspěšně vyzkoušela.

Ve zmíněném dubnovém projevu Kim ovšem také vyhlásil, že nyní přišel čas rozvinout severokorejskou ekonomiku. Ve chvíli, kdy hospodářství a možný rozvoj KLDR dusily a stále dusí ekonomické sankce, to byl pro svět signál. Jsme "ready" jednat.

Z druhé strany Donald Trump mezitím utahoval šrouby. Ekonomicky a vojensky vygradoval strategii "maximálního tlaku". Svět se bál hrozícího válečného konfliktu. Ale ani Trump není tak nepředvídatelný, aby nebylo zřejmé, že i jeho cílem bylo otevření rozhovorů. A když z Pchjongjangu přišla nabídka, okamžitě ji přijal.

Shrnuto: Kim má jaderný vydírací potenciál. Ale zároveň je v zoufalé situaci. A Trump si zase nemůže dovolit, aby Pchjongjang dotáhl svoji hrozbu do konce. Vojenské řešení by bylo krajním, nesmírně riskantním krokem i pro USA.

A proto nelze summit cynicky odepsat jen jako opakování toho, co už jsme v minulosti několikrát viděli. Vzájemný klinč, do kterého se Washington a v Pchjongjang dostaly, je kvalitativně novou situací. Obě strany mají životní zájem ji řešit.

Kočár před koněm

A nyní k druhé části úvodního přísloví, které hovoří i o skepsi. Rychlost, s níž Trump nabídku k summitu přijal, a pouhé tři měsíce, které mezi tímto rozhodnutím a samotnou schůzku uplynuly, jsou varováním. Trump přepřáhl kočár před koně - přeskočil přípravná jednání.

Bílý dům trvá na "úplné, ověřitelné, nevratné" denuklearizaci Korejského poloostrova. Ale co přesně si pod tím představuje Pchjongjang? Nevíme - a zatím to evidentně neví ani Bílý dům.

V minulosti se USA a KLDR ve výkladu zcela rozcházely. Bez konkrétních závazků jde o prázdnou frázi. Dokument, který Kim a Trump na summitu podepsali, je ale naprosto obecný. 

Pchjongjang je prý odhodlán "pracovat směrem ke kompletní denuklearizaci Korejského poloostrova". Jenže to už byl v polovině 90. letech. Obdobný "závazek" stojí v dokumentu, který KLDR podepsala s administrativou prezidenta Billa Clintona.

KLDR byla tehdy na hraně hladomoru, od USA dostala ekonomickou, finanční a surovinovou pomoc. A tajně pokračovala v jaderném programu. Podváděla, jako když tiskne.

Obdobnou zkušenost s Pchjongjangem pak zažili i další dva američtí prezidenti George Bush a Barack Obama. Dosavadní taktika KLDR zněla: Slíbit všechno, dostat co nejvíc, odevzdat co nejmíň.

Donald Trump tvrdí, že tentokrát to bude jiné. Po summitu prohlásil, že KLDR je připravena demontovat svůj jaderný arzenál "velmi, velmi rychle". Jenže právě toto prohlášení dává ještě další vážný důvod ke skepsi.

Dosud zde byla jedna strana, jejíž slova a sliby neměly žádnou váhu -Pchjongjang. Teď sedí ale i v Bílém domě muž, jehož tým svět obohatil o pojem "alternativní fakta".

Už první den, co nastoupil do Bílého domu, partneři USA pochopili, že americkým prezidentem se stal člověk, který často neříká pravdu. Ať už z dětinské ješitnosti, jako když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo více lidí, než měl jeho předchůdce ve funkci Barack Obama.

Nebo z politického kalkulu, když - abychom použili co nejčerstvější příklad - uvalení cel na dovoz oceli a hliníku odůvodnil ochranou "národní bezpečnosti" USA. Je to tak absurdně nepravdivé, že až komické.

Donald Trump triumfuje, tiskovou konferenci po summitu si užil ve velkém stylu. Právem. Jeho jednání s Kim Čong-unem bylo historické a každá cesta musí mít začátek.

Ale věřit, že ta ze summitu v Singapuru teď povede až k severokorejskému jadernému odzbrojení, nelze. Ani jedna ze stran - Pchjongjang ani Donald Trump - si totiž takovou důvěru nezaslouží.

Video: Kim je velmi talentovaný muž, tvrdí Trump

Trump po podepsání dokumentu s Kim Čong-unem: Je to velmi talentovaný muž | Video: Asociated Press |  01:49

autor: Daniel Anýž | 12. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama