Pasadena - Když v roce 1908 několik kilometrů nad sibiřskou řekou Podkamennaja Tunguska explodoval obří meteorit, měl svět pořádné štěstí.
Kus vesmírné skály totiž ani na zem nedopadl a zbytek navíc zasáhl jen neobydlené území. Zanechal tak po sobě spálený les o ploše odpovídající "jen" polovině Zlínského kraje.
Jak nejnověji potvrdil Program NASA pro objekty blízké Zemi, úder velkého meteoritu hrozí zhruba každých sto let. Čistě statisticky byl přitom posledním velkým meteoritem, který dopadl na Zemi, právě ten tunguský.
Máme se tedy bát, že co nevidět hrozí některé části světa zánik? Podle vědců důvod k panice není. Národní úřad pro letectví a vesmír navíc tisícovku potenciálně nebezpečných objektů pečlivě sleduje.
Čtěte v souvislostech
"Ohrožení automobilovou nehodou, nemocí, ostatními přírodními katastrofami a celou řadou dalších problémů je o mnoho větší," uklidňuje na své webové stránce odnož NASA sídlící v kalifornské Pasadeně.
Krátery, tedy pozůstatky střetu s vesmírnými tělesy, sice nejsou na Zemi tak četné jako na jejím souputníku Měsíci, náraz asteroidu v oblasti Yucatánu ale podle mnohých teorií stojí za vyhynutím dinosaurů před 65 miliony lety.
Dosud bylo na Zemi lokalizováno na 160 kráterů.
A jací jsou horcí kandidáti na střet se Zemí? Nejčastěji se uvádí asteroid 99942 Apophis, který kolem naší planety "prosviští" 13. dubna 2029 ve vzdálenosti pouhých 30 tisíc kilometrů. Zemi tak bude blíž než televizní a navigační satelity.
Pravděpodobnost nárazu do Země je ale i tak 1: 45 000. A to i poté, co NASA musela své výpočty projít znova. Třináctiletý německý školák totiž ve své školní práci tvrdil, že se Američané o dva řády spletli. NASA vše přepočítala a oznámila, že se spletl školák.
