Washington - Česká republika a Polsko jsou hlavními kandidáty coby základny nových antiraket, které USA zamýšlejí v Evropě rozmístit místo původně plánované části protiraketového štítu. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintová to prohlásila v pátek při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy.
A Česko už dalo najevo, že o novém zbrojním projektu chce s Američany jednat do konce tohoto roku. Jak po pátečním jednání se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem uvedl český ministr obrany Martin Barták, má Česká republika zájem na tom, aby tuzemští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu (MDA) ve Washingtonu.
Po jednání s Jonesem odjel ministr rovnou do Pentagonu na schůzku s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem. Ten po setkání potvrdil, co předtím naznačila Clintonová. "Uvítáme českou účast v nové architektuře a budeme hledat příležitosti, jak to provést. Budeme pokračovat v našem dvoustranném výzkumném úsilí ohledně protiraketové obrany," řekl Gates.
Afghánská šance L159?
Rozhovory na nejvyšší úrovni se podle Bartáka zaměří i na další modely vojenské spolupráce - například při přebudování letectva nebo zapojení českých zbrojovek do nové podoby protiraketového štítu.
Podle Bartákova mluvčího Andreje Čírtka už český a americký ministr probírali možnosti dodávek letounu L159 pro afghánskou armádu.
"Naše armáda by tak zužitkovala nepotřebné stroje, které se zároveň hodí do afghánských podmínek," řekl Aktuálně.cz mluvčí s tím, že debata je o desítkách L159.
Češi podle ministra Bartáka chtějí rovněž s Američany dořešit dohodu o podpoře našeho rekonstrukčního týmu v Afghánistánu.
Naopak směrem do Česka by mohlo putovat několik armádních strojů Hercules - pokud podmínky, které Američané nabídnou, budou výhodné.
Ujišťované spojenectví
"Nikdy neopustíme naše spojence," snažila se už před schůzkami šéfů obrany ministryně zahraničí uklidnit evropské partnery znepokojené obratem americké politiky. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma (ČR a Polskem)," zdůraznila Clintonová, podle níž budou USA i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.
Obama oznámil ve čtvrtek, že jeho země ustupuje od plánu vybudovat v Česku a v Polsku pozemní radar a protiraketové silo jako evropskou součást amerického protiraketového deštníku. Místo něj chce Washington v Evropě rozmístit mobilnější protiraketové střely, které by měly být nejprve na lodích a později i na souši.
Clintonová při projevu v Brookingsově institutu obhajovala nové obranné plány USA. "Rozmístíme protiraketovou obranu rychleji než předchozí program. Budeme schopní reagovat pružněji na hrozby představované íránskými balistickými raketami středního a krátkého doletu," vyzdvihla přednosti nové strategie. Odmítla tvrzení, že zrušení projektů v Polsku a v ČR učiní Evropu zranitelnější.
Už ve čtvrtek šéf Pentagonu Robert Gates uvedl, že o umístění nových raket Washington bude jednat s Prahou i s Varšavou, v úvahu prý ale přicházejí i další evropské země.
Strategie podle Íránu
Jako důvod pro změnu plánů uvedli Gates i Obama mimo jiné nové zpravodajské poznatky o íránském zbrojním programu, podle nichž Teherán výrazně pokročil ve vývoji střel středního a krátkého doletu. Proti nim je nový protiraketový systém primárně konstruován. Íránci prý naopak zaostávají v přípravě raket dlouhého doletu schopných zasáhnout Evropu a USA, kterým měl čelit původní systém.
V pátek agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké vládní činitele uvedla, že k získání střely dlouhého doletu bude Írán potřebovat o tři až pět let více, než se dosud předpokládalo. K dispozici by je mohl mít mezi roky 2015 a 2020. Administrativa předchozího prezidenta George Bushe vycházela z toho, že je získá nejpozději do roku 2015.
ČR a USA loni uzavřely takzvanou rámcovou dohodu, která má umožnit českým firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje a výroby celého amerického protiraketového štítu.
