Problémy provázely Národní stadion, japonsky Kokuritsu kyógijó, od samého počátku. Místo něj stál od padesátých let minulého století jiný stadion, který byl také postaven speciálně pro olympijské hry, pořádané v roce 1964. Tato událost byla pro Japonce důležitá - stali se tehdy první asijskou zemí, která kdy hry hostila, a zároveň na nich mohli ukázat, jak Japonsko po druhé světové válce vzkvétá.
Během dalších padesáti let se na stadionu konaly atletické soutěže i fotbalové zápasy, na které se mohlo dívat až 54 tisíc diváků. Když však Mezinárodní olympijský výbor přiřkl hostování letní olympiády v roce 2020 Tokiu, japonské úřady rozhodly, že areál je příliš malý. Vyhlásily architektonickou soutěž na stavbu nového a oznámily, že dojde k demolici.
V roce 2014 se konala "rozlučka" s komplexem. "Chci, aby olympiáda v Tokiu byla velká party, takže souhlasím, že by měli postavit větší stadion, aby se na to mohli všichni podívat," cituje singapurský deník The Straits Times Japonku, která se přišla na akci podívat.
Našli se ale i odpůrci, kteří demonstrovali proti demolici a vítěznému návrhu britské architektky iráckého původu Zahy Hadid, inspirovanému cyklistickou přilbou. Nelíbilo se jim například, že návrh počítá s cenou, která překračuje původní rozpočet.
Japonská vláda nakonec projekt zastavila a vyhlásila novou soutěž. Tu vyhrál japonský architekt Kengo Kuma, jehož výtvory stojí kromě Japonska i ve Francii, Dánsku nebo Číně.
Tím ale problémy neskončily. Místo, na kterém stadion stojí, má dlouhou historii. Sídlil zde buddhistický klášter, u kterého od první poloviny 18. století leželo i pohřebiště. Při stavbě nového komplexu se tak našly ostatky 187 těl. Klášter byl srovnán se zemí zhruba před sto lety.
Přírodní stadion za miliardy
Na stavbě stadionu se podílelo kolem milionu a půl lidí a byl dokončen v roce 2019. Jeho podoba je inspirovaná tradiční japonskou architekturou a bere ohledy i na životní prostředí. "Olympiáda se vždycky stane symbolem éry, takže pro olympiádu 2020 jsme chtěli vytvořit něco, co zachytí, jak lidé v této době přemýšlí nad životním prostředím a planetou," řekl architekt americké stanici CNN.
plans by zaha hadid for japan's new national stadium in #tokyo have been scrapped. read more: http://t.co/XlyRSDwuiZ pic.twitter.com/Hsgdx5V3vP
— designboom (@designboom) July 17, 2015
Na stavbu se například použilo japonské dřevo a areál nemá v části pro diváky klimatizaci, ale využívá přirozeného větru, speciálně umístěných větráků a otevřené střechy. Ta je navíc nad jižní sekcí prosklená, aby propouštěla sluneční paprsky, které pomáhají s růstem trávníku na sportovišti, píší japonské noviny Nikkei Asia.
V okolí stadionu bylo také vysázeno až 47 tisíc stromů, proto Kumo označuje prostor za "nejzelenější místo v Tokiu".
Sportovní výkony na stadionu za 156,9 miliardy jenů, což je v přepočtu 31 miliard korun, může sledovat až 68 tisíc diváků. Stavba myslí i na handicapované - ti mají k dispozici speciální výtahy, aby mohli sledovat dění z větší výšky. Konkrétně je pro ně vyhrazeno 500 míst, při paralympiádě měl tento počet narůst na 750. Kromě her má areál sloužit i k pořádání fotbalových a ragbyových zápasů.
Olympiáda bez diváků
Jenže slávy, pro kterou byl stadion postaven, se nakonec nedočká. Přestože se zde bude konat zahájení her a poté se tu utkají atleti z celého světa, jeho sedačky "v barvě světla pronikajícího mezi stromy" zůstanou prázdné.
Japonská vláda kvůli obavám z šíření koronaviru a jeho nakažlivější varianty delta vyhlásila v Tokiu stav nouze. Ten potrvá až do 22. srpna, tedy o dva týdny déle než olympiáda, a znamená, že se her nebudou moci zúčastnit ani domácí fanoušci. Ti si přitom ještě do minulého čtvrtka mysleli, že sportovce podpoří - akorát v omezeném počtu a pouze tleskáním, protože slovní fandění bylo zakázáno.
"Přestože počty vážně nemocných pacientů a obsazenost nemocničních lůžek zůstávají na relativně nízké hodnotě, musíme vzít v úvahu dopad variant koronaviru. Musíme posílit opatření, aby nedošlo opět k šíření infekce po celé zemi," řekl minulý týden japonský premiér Jošihide Suga.
V zemi s 126 miliony obyvatel se za celou dobu pandemie potvrdilo jen 812 tisíc nakažených a necelých patnáct tisíc lidí na koronavirus zemřelo. Pro srovnání: v Česku se nakazilo 1,7 milionu lidí a 30 tisíc zemřelo. Přesto se Japonsko kvůli pomalému očkování, které navíc začalo až v únoru, potýká s další vlnou.
Zrušení her kvůli tomu podporovala nemalá část veřejnosti - jeden z posledních průzkumů veřejného mínění ukázal, že pro zrušení nebo odložení olympiády je až 80 procent dotázaných. Jak ale připomíná stanice BBC, toto rozhodnutí není na Tokiu a hry může zrušit jen Mezinárodní olympijský výbor.
Přesto premiér Suga říká, že se hry zapíší do historie. Ne jako oběť pandemie, ale jako příklad odvahy tváří v tvář nepříznivému osudu, cituje z jeho řeči americký deník New York Times.
