Status Kosova ale zůstává nadále nejasný. Rozhovoroy o budoucím uspořádání provincie zatím nikam nevedou. Kosovští Albánci trvají na nezávislosti, Srbsko to odmítá.
Kláštery hlídají síly NATO
Známek srbského osídlení Kosova už ale zbývá málo. Ubývá i srbských pravoslaných klášterů. Mnoho z nich stále stojí jen díky tomu, že je hlídají jednotky NATO.
Více než 650 let starý klášter v městečku Dečani je pod ochranou jednotek NATO čtyřiadvacet hodin denně. Obvodové zdi, ukryté v zalesněném údolí na hranici s Albánií, hlídají italští vojáci. V noci je cesta ke klášteru úplně uzavřená.
"Musíme tady neustále natahovat další a další ostnatý drát, kolikrát natahujeme i tři vedle sebe," říká v rozhovoru pro reportéra agentury Reuters otec Sava Janjić, jeden z 27 bratrů, kteří v klášteře, jenž je zapsán na listině UNESCO, žijí.
Dečani se nacházejí v západní části Kosova, které od války v roce 1999 spravuje OSN. Zhruba 90 procent (asi dva miliony lidí) místní populace tvoří kosovští Albánci, tedy muslimské etnikum.
Srbové žádají záruky
Představitelé srbské pravoslavné církve se chtějí pro případ ztráty Kosova pojistit závazkem, že mezinárodní společenství bude chránit jejich kostely a kláštery v provincii.
Tato otázka je dokonce jedním z hlavních bodů jednání mezi OSN, Srby a kosovskými Albánci ve Vídni, které začalo v úterý 23. května.
Srbské požadavky podporuje historická zkušenost. Jen v březnu roku 2004 albánští extremisté zničili zhruba třicet staveb, když se jim podařilo proniknout hluboko do území, které obývají právě Srbové. Jejich řádění nezabránily ani jednotky NATO. Při ozbrojených střetech navíc přišlo o život 19 lidí.
Z některých památek zbyly ohořelé ruiny
Po toku řeky Bistrica jižně od Dečani jsou následky nenávisti mezi Albánci a Srby jasně patrné, uvádí Reuters. Na jednom z kopců jsou již při pohledu zespoda vidět ohořelé zdi kostela ze 14. století.
V centru města Prizren zase z kostela svatého Jiří, který rovněž pochází ze 14. století, zbyly jen základy a tu a tam obvodové zdi, v jejichž stínu u kavárny Hollywood Cafe postává skupinka nezaměstnaných Albánců.
"Útoky na dědictví srbské pravoslavné církve byly jen snahou vymazat kulturní dědictví, které je obvykle považováno za důkaz práva Srbů na tuto provincii," dodává Janjić.
Podle něj však musí být svatá místa v budoucnosti odloučena od politické ideologie. Nekritizuje však jen Albánce, ale i Srby."Bylo by velmi prospěšné, kdyby srbští politici nezneužívali kostely ke svým územním a politickým požadavkům," dodává.
