Pro jediného kandidáta se vyslovilo 80 poslanců ze 120členného sboru.
Čtyřiapadesátiletý Sejdiu je druhým prezidentem Kosova od roku 1999, kdy se provincie dostala pod mezinárodní správu. Zvolen byl ve třetím kole hlasování, protože v prvních dvou nezískal potřebnou dvoutřetinovu většinu, jak to ukládá ústava. Ve třetím kole mu stačila prostá většina.
Nástupcem Rugovy jeho spojenec, umírněný politik
Sejdiu byl dlouholetým spojencem Ibrahima Rugovy a vysokým činitelem v jeho Demokratickém svazu Kosova (LDK). Do funkce ho navrhl v pondělí právě LDK.
Jeho nominace vyvolala souhlasné reakce, neboť má pověst umírněného, realistického politika. Očekává se, že svou stranu stmelí a zreformuje.
Rozhovory o budoucnosti Kosova se obnoví
Jeho zvolením se také uvolňuje cesta k přímým jednáním mezi Srby a Albánci o budoucnosti provincie, která byla po smrti Ibrahima Rugovy odložena. Rozhovory by měly začít 20. února ve Vídni.
Západní mocnosti vyzývaly místní činitele, aby urychleně zaplnili uprázdněné místo po Rugovovi, jinak hrozila vleklá politická krize. Prezidentský úřad je sice poměrně formální, ale získal na významu, když se Rugova postavil do čela delegace, která má jednat o budoucnosti Kosova, tedy zda provincie získá nezávislost, nebo zůstane součástí Srbska.
Rugova, který stál v čele provincie 16 let, ztělesňoval pro Albánce ideu nezávislosti.
Doktor práv Fatmir Sejdiu před vstupem do politiky přednášel právo a historii na Prištinské univerzitě. V parlamentu, jehož členem je od roku 2001, působil v předsednictvu a ve výboru pro mezinárodní spolupráci a evropskou integraci. Doposud však stál ve stínu svého předchůdce Rugovy. Narodil se 23. října 1951 v Podujevu. Je ženatý a má tři syny. Hovoří anglicky a francouzsky.
