Předseda Komise pro referendum v Černé Hoře František Lipka na tiskové konferenci v Podgorici oznámil, že pro ukončení federace se Srbskem se vyslovilo 55,5 procenta hlasujících, čímž byla splněna podmínka stanovená Evropskou unií.
Hlasování se podle Lipky zúčastnilo 86,3 procenta voličů.
Šéf komise oznámil, že nebyla podána žádná oficiální stížnost proti průběhu referenda. Komise se podle něj zabývala pochybnostmi, které doprovázely hlasování v několika volebních místnostech, ty však neměly žádný vliv na výsledky.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Srbsko: Nezávislá Černá Hora? Proč ne
- Rodí se nový evropský stát - Černá Hora
FAKTA O ČERNÉ HOŘE:
- Rozloha: 13 812 km2
- Počet obyvatel: 620 tisíc
- Etnické složení:
43 % Černohorci, 32 % Srbové, 10 % osob, které se označují jako Bosňané nebo muslimové, 5 % Albánci
- Hlavní město:
sídlo vlády: Podgorica (dříve Titograd), sídlo prezidenta: Cetinje
- Ekonomika:
založena na turistice, zemědělství, rybolovu
Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě bylo referendum průhledné a obešlo se bez manipulací s výsledky a jiných nezákonných zásahů.
Armáda výsledky přijme
Černohorský premiér Milo Djukanović ohlásil jako jednoznačný cíl své suverénní země vstup do Evropské unie. "Jsem přesvědčen o tom, že po Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku, které už jsou dál, může být naše země dalším státem z tohoto regionu, který se připojí k Evropské unii," uvedl Djukanović.
Stoupenci federace se Srbskem se však ještě nemíní vzdát a vzhledem k těsnému výsledku požadují úplný přepočet odevzdaných hlasů.
Srbsko už oficiálně uznalo, že součást dosavadní federace se rozhodla jít samostatnou cestou. Prezident Srbska a Černé Hory Svetozar Marović v reakci na výsledky referenda oznámil, že v polovině příštího týdne odstoupí.
Výsledky referenda už také uznala Evropská unie. Rakousko jako předsedající země vyzvalo všechny strany, aby je přijaly, tedy aby se smířily se vznikem nového státu. Jménem EU slíbili Rakušané podporu dialogu mezi Podgoricou a Bělehradem, který musí "začít co nejrychleji".
Djukanović už prohlásil, že má připravený plán praktických kroků, které povedou k formálnímu rozdělení obou zemí. V nejbližších dnech ho hodlá předložit Bělehradu. Podle Djukanoviče by měli Černohorci získat oficiálně křeslo v OSN nejpozději v září.
| DÁLE SI PŘEČTĚTE: Na suverenitě Černé Hory Srbsko tratí Odtržením Černé Hory přichází Srbsko o nejstabilnější část své ekonomiky. Článek obsahuje SROVNÁNÍ EKONOMIK. |
Opozice hrozí eskalací napětí
Šéf opozice a zastánce svazku se Srbskem Predrag Bulatović vyzval vládu, aby slavící obyvatele vyzvala k odchodu domů, jinak opozice rovněž pošle své zastánce do ulic. To by mohlo vést k násilným střetům mezi oběma tábory.
"Vyzývám k míru, toleranci a ke zdrženlivosti. Vyzývám naše stoupence, aby trpělivě čekali na konečné výsledky," řekl Bulatović. "Takhle důležité rozhodnutí nesmí být dosaženo podvodem," dodal. Podle něj nebudou výsledky jasné, dokud nebudou potvrzeny státní komisí pro referendum.
Menšiny volí nezávislost
Pestré národností rozložení malého balkánského státu "hrálo do karet" spíše Černohorcům. Zástupci menšin totiž mají se Srbskem velmi špatné zkušenosti.
Bosňané ještě nezapomněli na srbské vojenské tažení v 90. letech. Neblahé vzpomínky na etnické čistky v jihosrbské provincii Kosovo na konci 90. let mají Albánci. Zatímco Srbové hlasovali pro setrvání se Srbskem, od Albánců se očekával opak.
Šéf albánské strany, která je součástí vládnoucí koalice premiéra Mila Djukanoviče, o vyhlášení nezávislosti nepochybuje. "Ano nezávislosti znamená ano lepší budoucnosti pro Albánce v Černé Hoře," tvrdí Ferhat Dinosha.
Navzdory napjaté situaci se ale politická kampaň, která referendu předcházela, obešla bez větších problémů. Černohorský premiér Milo Djukanović sice několikrát obvinil srbského premiéra Vojislava Koštunicu ze zastrašování Černohorců, ale vždy zůstalo jen u slovních vyjádření.
Srbsko černohorské vedení varuje. Zatím jen slovně
Černá hora bude muset po vyhlášení nezávislosti žádat o přijetí do všech mezinárodních organizací, protože nástupnická práva po federaci získá podle dohody Srbsko.
Podgorica bude také muset vybudovat vlastní armádu a zřídit v zahraničí svá velvyslanectví. Svoji vlastní měnu už má.
Srbské úřady zatím Černou Horu varovaly, že pokud se stane nezávislou, na hranicích obou států nastane velmi přísný režim. Srbové údajně uvažují o zavedení vysokých celních poplatků a Černohorci, kteří studují v Srbsku, budou muset platit pětinásobně vyšší částky než dosud.
Rozhovory o přijetí Černé Hory do Evropské unie by se výrazně zdržet neměly. Černohorci naopak doufají, že jejich samostatný stát splní podmínky EU lépe a rychleji než Srbsko.
Dokončení rozpadu titovské Jugoslávie
Černá Hora obnoví svoji nezávislost po 88 letech. V roce 1918 o ni přišla, když se stala součástí Království Srbů, Slovinců a Chorvatů (pozdější Jugoslávie).
Rozpadem Srbska a Černé Hory tak vrcholí rozklad někdejší Jugoslávie, složené ze šesti republik. V roce 1991 se od Bělehradu odtrhly Slovinsko a Chorvatsko, o rok později Bosna s Makedonií.
Válka v roce 1999 vedla k oddělení Kosova, ale jeho definitivní status je stále nejasný. Kosovští Albánci chtějí nezávislost, Srbsko to ale odmítá.
