Kauzu předal loni v září Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu novému bosenskému soudu pro válečné zločiny. Stalo se tak poprvé, kdy haagský tribunál postoupil případ válečných zločinů národní jurisdikci.
Stankovič s předáním nesouhlasil, protože se obával, že ho v Bosně nečeká spravedlivý proces. Soud v Sarajevu však dnes rozhodl. Stanković si v místním vězení odpyká šestnáctiletý trest odnětí svobody.
Za násilí na ženách vězení
Bosenský Srb Radovan Stanković stanul před soudem kvůli obvinění ze znásilňování a hrubého zacházení s muslimskými ženami z města Foča na východě Bosny, které v roce 1992 obsadily srbské ozbrojené síly.
Příslušník bosenskosrbských ozbrojených sil Stanković ve městě podle obžaloby spolu s osmi dalšími osobami v srpnu 1992 založil zajatecký tábor.
V červenci 2002 ho zatkly Stabilizační síly NATO (SFOR).
Bosenský soud vynáší rozsudky
Bosenský soud pro válečné zločiny zahájil svou činnost v Sarajevu v březnu roku 2005 a jeho žalobci požádali haagský tribunál o předání případů 18 podezřelých.
Začátkem listopadu vynesl bosenský soud pro válečné zločiny zatím nejtvrdší trest. Marka Samardžiju, bývalého velitele srbské jednotky odpovědné za masakr 144 Muslimů, poslal na 26 let do vězení.
Ve stejný den odsoudil i dalšího bosenského Srba. Nikola Kovačević dostal za mučení Chorvatů a Muslimů v zajateckém táboře dvanáct let.
Národní soudy pro válečné zločiny spáchané za války v první polovině devadesátých let jsou i v Srbsku a Chorvatsku.
Mají ulevit vytíženému Mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který má dokončit procesy první instance do roku 2008 a odvolací řízení do 2010.
Občanská válka v Bosně v letech 1992 až 1995 si vyžádala na 200 000 mrtvých. Další dva miliony lidí byly vyhnány ze svých domovů.
