Dohodu, podle níž je Česko ochotno přijmout a ochránit osoby, které vypovídaly nebo budou v Haagu vypovídat, podepsala tehdejší Paroubkova vláda letos v březnu. Spolupráci republik přislíbila už v roce 2002.
Nyní se však přijetí ohrožených lidí, pro něž by návrat domů, na bývalé válečné území nebyl bezpečný, zdržuje.
Smlouvu totiž musí ratifikovat český parlament. Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, který má na starosti také migrační a azylovou politiku se ochranou lidí, které mnohdy patřili mezi oběti válečných hrůz na Balkáně, zatím nezabývá.
Parlament má jiné starosti
"Bohužel ničemu jinému než k hrozbám teroristů a zpravodajským službám se vůbec nemůžeme věnovat," vysvětluje členka výboru Kateřina Jacques ze Strany zelených. "Neměli bychom se jednostranně věnovat jen terorismu a podobným záležitostem," přidává se další členka výboru, komunistický poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Rozhodnutí, že smlouvu projedná plénum sněmovny, by měl vydat sněmovní organizační výbor, kterému musí předat veškeré podklady ministerstvo spravedlnosti.
Haagský tribunál s pomocí České republiky počítal už v minulém roce. "Bohužel kvůli zdržení na české straně nemůžeme této spolupráce využít," píše tiskové oddělení tribunálu.
Tribunál by pomoc uvítal. Navíc v roce 2008 by měl hlavní část své práce ukončit. Může se stát, že českého slibu vůbec nebude moci využít.
Eva Červinková z odboru azylové politiky ministerstva vnitra odhaduje, že parlament začne schválení žádosti projednávat asi v polovině příštího roku.
Popravy a znásilňování
V procesech v nizozemském Haagu svědčí proti válečným zločincům stovky lidí. Jde o oběti znásilňování, mučení a svědky brutálních vražd a poprav zejména během let 1991-1995. Před soudem stál například také bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Celkem tribunál obvinil přes 160 lidí.
Kromě svědků by Česká republika měla podle smlouvy poskytnout zázemí také jejich nejbližším příbuzným. Během několika let by země mohla přijmout několik desítek obětí s rodinami.
Cestu do Česka by měl financovat tribunál ze zdrojů OSN, zbytek zaplatí česká strana. Stát by měl uprchlíkům zajistit bydlení, vzdělání, zdravotnické a sociální služby. Svědkům také musí poskytnout takzvaný humanitární azyl.
Válka na Balkáně si podle nejnovějších odhadů vyžádala asi 150-190 tisíc obětí. Znásilněny byly až desetitisíce žen.
- Více o mezinárodním tribunálu v Haagu si přečtěte ZDE.
- Více o válce na území Bosny a Hercegoviny si přečtěte ZDE.
- Ukázku z knihy chorvatské novinářky popisující průběh líčení v Haagu si přečtěte ZDE.
Čech si s Chorvatem rozumí
V březnu také Poslanecká sněmovna odsouhlasila vyslání vězeňského personálu do Haagu. Ve vazební věznici budou pracovat čtyři Češi. Před dvěma týdny smlouvu Česka s tribunálem posvětil Senát.
Na Českou republiku se tribunál obrátil kvůli nedostatku pracovníků. Zástupci tribunálu si vybrali Česko také kvůli jazykové blízkosti s obviněnými. Výpomoc českých dozorců v Haagu by měla státní pokladnu přijít na zhruba osm milionů korun ročně, přibližně polovinu zaplatí tribunál a zbytek české ministerstvo spravedlnosti.
V současné době ve věznici pracují Dánové, Nizozemci a Rakušané.
Zahraniční priorita
Oblast Balkánu patří dlouhodobě k prioritám české zahraniční politiky.
Česko se na funkci tribunálu podílí finančně, do roku 2004 navíc v Haagu pracovala česká soudkyně Ivana Janů, která v současné době působí u Ústavního soudu.
