Brusel - Zdálo by se, že José Manuel Barroso si může mnout ruce.
Šéfové států a vlád EU chtějí, aby Evropskou komisi vedl i příštích pět let. Oficiálně mu vyjádřili podporu ve čtvrtek před půlnocí na summitu sedmadvacítky v Bruselu. Na posledním velkém summitu, který se koná během půlročního českého předsednictví. 1.července se předsednickou zemí unie stává Švédsko.
Portugalec Barroso sice ještě nedostal formální nominaci, ovšem ani nemá žádného vážného protikandidáta.
Celá věc má ale jiný háček. Šéfa komise musí potvrdit nově zvolený Evropský parlament. A tady může "Mister Nice" (v překladu "Pan Roztomilý"), jak se někdejšímu portugalskému premiérovi přezdívá, narazit.
Levicovým europoslancům vadí v podstatě jediné: Barroso je podle nich jako korouhvička. Otáčí se podle toho, jak vane vítr.
"Ano" premiérů pravice. A nejen jich
To, že se členské státy EU rozhodly pro Barrosa, bylo veřejným tajemstvím. Na společném setkání v Lucemburku to v pondělí předjednali už ministři zahraničí.
A není divu. V Evropské unii momentálně vládne celkem 19 pravicových premiérů (či prezidentů) z celkových 27. Dva nejvýznamnější - Němka Angela Merkelová a Francouz Nicolas Sarkozy - Portugalce před týdnem otevřeně podpořili na společném setkání v Paříži.
José Manuel Barroso, jehož domovská strana patří v Portugalsku k pravému středu, si navíc - aspoň na této politické úrovni - získal vlivné přátele i v řadách levice: ruku pro něj zvedli "rudí" premiéři Británie, Španělska i Portugalska.
Potížisté v europarlamentu
Přesvědčit socialistické europoslance se Barrosovi nicméně nepovedlo. A právě oni teď vedou kampaň, jež má jeho znovuzvolení zabránit.
Zdatně jim sekundují zejména evropští Zelení, kteří si v nedávných eurovolbách znatelně polepšili.
"Pan Barroso reprezentuje politiku, proti níž jsme brojili v předvolební kampani," vysvětluje Martin Schulz, šéf socialistické frakce v Evropském parlamentu, jejíž součástí je i česká ČSSD.
"Je to skutečný oportunista," tvrdí ikona Zelených, Daniel Cohn-Bendit. "Barroso dá vždycky zapravdu tomu, kdo s ním mluvil jako poslední. To znamená - pokud jste se s ním na něčem domluvili, nemůžete si být jistí, že dohodu dodrží," řekl v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag.
Kam vítr, tam plášť
Že je Barroso "kam vítr, tam plášť", kritizují i jeho podřízení z Bruselu. Několikrát ustoupil například Německu. Třeba v otázce přísnějších norem pro luxusní automobily, které měly německé automobilky donutit ke snižování emisí.
Zablokoval i další, složitě vyjednané návrhy evropských nařízení, jež dříve schvaloval.
"Barrosovy sklony měnit názor se jako červená nit táhnou celou jeho biografií," připomíná agentura AFP. Člověk, který se dnes považuje za pravicového liberála, byl dříve členem marxisticko-leninistického studentského spolku, který v Portugalsku v roce 1974 přispěl k pádu tamní fašistické diktatury.
I proto mu nejen Cohn-Bendit posměšně říká "chameleon".
Parlamentní počty
Odpůrci Barrosa se teď usilovně snaží vrátit do hry i jiná jména. Navrhují, aby se předsedou Komise stal raději bývalý dánský premiér Paul Nyrup Rasmussen, někdejší italský eurokomisař Mario Monti, Irka Mary Robinsonová nebo Belgičan Guy Verhofstadt, kterého před pěti lety zablokovali Poláci a Britové.
Jenže: socialisty poslední volby oslabily (v novém parlamentu mají jen 161 z celkem 736 křesel). A ani zelení jim k většině - která je ke zvolení šéfa Komise v europarlamentu zapotřebí - nepomohou.
Většinu ale paradoxně nemá ani druhá strana. I když se evropští lidovci (EPP, 263 křesel) spojí s liberály (80 křesel), pro Barrosa to stačit nebude.
A kdo se tedy stane pověstným jazýčkem na vahách? Mimo jiné česká ODS, která už avizovala, že spolu s britskými konzervativci vytvoří novou, euroskeptickou frakci.
