Bern - Hotely a restaurace u skiareálu v rakouském Söldenu jsou naplněné k prasknutí. Na svazích v březnu leží více než 110 centimetrů sněhu. Pro lyžaře a snowboardisty ideální podmínky.
To ale nemusí trvat věčně. Švýcarští vědci vypracovali na základě dat z různých míst a meteorologických stanic v Alpách předpověď, jaký bude stav sněhové pokrývky do konce století.
Institut pro výzkum sněhových přeháněk a lavin (SLF) v Davosu předpokládá tři různé scénáře. Jedno mají ale společné: sněhu bude i v nejvyšším západoevropském pohoří ubývat.
Pokud se nesníží emise skleníkových plynů, bude ve výšce nad tři tisíce metrů zhruba polovina "dnešního" sněhu. A ve výškách pod 1200 metrů nebude sníh téměř žádný.
V Alpách by v takovém případě ubylo celkem sedmdesát procent současné sněhové pokrývky.
Naopak optimistický scénář předpokládá, že do roku 2100 se podaří omezit nárůst teploty o dva stupně, ve srovnání s předindustriální érou. V takovém případě by sněhu v Alpách ubylo "jen" o třicet procent.
Problém mají místa otočená na jih a v malé výšce
Výsledky, které švýcarští vědci publikovali v odborném časopise The Cryosphere, ukazují, že největší problém budou mít tak jako tak nízko posazená místa - konkrétně skiareály do 1200 metrů nad mořem.
Takových je v Alpách pětina. Nacházejí se především v okrajových částech pohoří, tedy ve Slovinsku nebo v Horním a Dolním Rakousku.
"Resorty, které jsou orientované na jih, budou postižené více než ty se severními svahy," upřesnil pro německý týdeník Der Spiegel Sebastian Schlögl, spoluautor studie.
I ve vyšších polohách se navíc očekává, že v zimě bude čím dál častěji pršet a čím dál méně sněžit.
"Dnešní lyžaři už se toho nedožijí, ale jejich vnuci a pravnuci ano," upozorňuje hlavní autor výzkumu Christoph Marty. "Sněhu bude méně tak či tak. O tom, jak moc ho ubude, rozhodnou naše emise," dodává.
