Na sníh v prosinci zapomeňme. Zimy se změní, ale budou mírné jako tato, říká klimatolog

Jan Gazdík Jan Gazdík
21. 3. 2016 20:00
Letošní mírná zima je věrným obrázkem toho, jak bude v měnícím se klimatu vypadat i v následujících letech. "Rozloučit se tedy musíme se sněžením v prosinci. To přijde jen na velmi krátkou dobu až na přelomu února a března. O to intenzivnější ale bude. Za několik málo hodin tak může napadnout až v samém závěru zimy nebývalé množství sněhu," říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Jozef Pecho v rozhovoru s Aktuálně.cz. A dodává: "Počítejme tedy s tím, že s měnícím se klimatem se zásadně změní i charakter zimy, na který jsme zvyklí."
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Loňský rok byl podle celosvětových statistik nejteplejším rokem za posledních 165 let. Předpokládám, že to ovlivnilo i letošní zimu. Jaká tedy z pohledu klimatologa byla?

Loňský rok byl extrémně teplý nejen pro vysoké koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, ale i kvůli klimatickému fenoménu El Niňo. Rekordně teplým rokem byl vlastně už ten 2014. A loňský ho ještě překonal. Průměrná teplota tak vzrostla za pouhé dva roky o 0,16 °C. Což je hodnota, která odpovídá jedné dekádě - deseti letům. Extrémní sucho postihlo celou Evropu - od Portugalska až po Rusko.

Tento vývoj klimatu pak přirozeně ovlivnil i letošní zimu. Alespoň v Česku druhou nejteplejší od roku 1961. Mám-li to tedy shrnout: zima byla dost suchá, nehledě na časté, nicméně chudé srážky. No a sucho v Česku (ale i v okolních zemích) dál vládne, protože vody - a tudíž i sněhu - je v krajině stále velmi málo.

Znamená to snad, že letošek by mohl být ještě teplejší než loňský rok? Že budou stejná vedra a sucho jako loni v létě?

Je to dost pravděpodobné. A mohlo by být ještě hůř. I s přispěním El Niňa, který nyní v lednu vrcholil. Jeho doznívající a velmi výrazné důsledky však budeme pociťovat ještě v červnu. Tento klimatický odhad je přitom poměrně přesný. Pokud tedy nenastane něco nepředvídatelného, jako třeba výbuch obrovského vulkánu někde v tropech.

Dostatek sněhu je už jen na sjezdovkách

Ještě k charakteru letošní zimy. Například lyžaři si jí užívají podle všeho mnohem víc než té loňské.

To už ale mluvíme o vyšších horských polohách. Avšak i tam je sněhu celkově málo. A takovou - na sněhové srážky chudou - zimu zažíváme už několik let po sobě. I z toho pak pramení ono sucho. V Česku zkrátka už dlouho chybí významnější sněhová pokrývka, která by na jaře postupně a dlouho odtávala a zásobovala krajinu dostatkem vody. Sněhu je relativně dost jen ve vysokých nadmořských výškách. Takové ovšem v Česku nejsou. Přičemž v novém klimatickém režimu, o němž hovoříme, bude podobných - na sníh chudých - zim přibývat. Pokud nějaký sníh vůbec bude.

To už je ale dost katastrofická vize, ne?

Slušnější sněhová pokrývka zatím určitě bude ve výšce kolem tisíce metrů. Ale opět: kolik takových oblastí v Česku je? Dost málo. Zásoby vody ve sněhu budou tedy dál klesat. Největší starostí hydrologů a klimatologů je tudíž jeden jediný problém: jak zajistit dostatek vody. Nehledě na to, že občas mohou přijít i zimy velmi bohaté na sníh.

Ani ty nemohou vláhový deficit vyrovnat?

Dost problematicky. Půjde totiž, jak už jsem naznačil, o jiné zimy. A ony vlastně dnes už jiné jsou: prosinec i leden v podstatě beze sněhu, aby až na přelomu února a března začalo pořádně chumelit. Tak tomu nyní je například v Alpách, ale i na jiných horách. Sníh tam přibývá až ke konci zimy. Ve Francii se například letos zimní sezona pořádně rozjíždí až nyní.

Zapomeňme proto na časy, kdy nasněžilo už v listopadu či prosinci - tento trend odeznívá. Zimu začínáme pociťovat jen na velmi krátké období - až v jejím konci. Zvykejme si tudíž na tuto její novou podobu. A patří k tomu i krátkodobá ochlazení, při nichž může spadnout větší množství sněhu (za den až sto padesát centimetrů), které ovšem vzápětí rychle odtaje. S rostoucím teplem v atmosféře souvisí i časté a stále dramatičtější extrémy. Proto paradoxně počítejme s většími a prudšími přívaly sněhu.

Víte, ono nestačí, že kvůli teplu proprší celý prosinec, takže všechna ta voda rychle odteče. Na horách se musí v podobě sněhu nějaký čas udržet. Podívejte se však na české hory: dostatek sněhu je tam po většinu zimy jen na sjezdovkách... a ještě umělého. Měnící se klima i častější povodně nás přinutily k rázným protipovodňovým krokům, a stejně bychom proto měli reagovat na hrozící nedostatek vody.

Sucho už ničí celé regiony. Nejen Sýrii, ale i Kalifornii

Nezačíná být náhodou problémem i umělé zasněžování? Z horních toků řek podle všeho odebírá nezanedbatelné množství vody.

Neříkám, že to problém nyní je, avšak s oteplováním, a tudíž i s předpokladem rostoucího umělého zasněžování sjezdovek to k velkému problému spěje - ať již vodohospodářskému, anebo pro samotné skiareály. Vodu na výrobu umělého sněhu také nemusí jednoho krásného dne mít. A jsme znovu u toho: už v dohledné době je nutné spustit projekty, které zadrží vodu v krajině. Nejsem však příznivcem umělých vodních nádrží, jichž je v Česku už tak poměrně dost, ale takových úprav, které vrátí vodním tokům či krajině jejich původní podobu: meandry, mokřady či lužní lesy.

Přední čeští hydrologové předpovídají, že pokud Česko v tomto směru co nejdříve nic nepodnikne, bude mít do deseti let vážné potíže s nedostatkem vody. Může to tak opravdu skončit?

Řekl bych, že jde o velmi optimistický pohled. Zásadnímu nedostatku vody čelíme v posledních letech v celé Evropě. Už od roku 2003 sužuje periodicky mnohé její regiony dlouhodobé sucho,... a to i tehdy, když v nich celkem normálně prší. Se zvyšující se teplotou atmosféry se totiž z krajiny vypařuje stále větší množství vody, takže krajina dál strádá jejím nedostatkem. A Česko ho podle mě pocítí už v nejbližších letech, jakkoliv vnímám, že vláda věnuje rizikům sucha v poslední době nemalou pozornost. Je vám například známo, že Slovensko žije už pět let v permanentním suchu, které se neustále prohlubuje s vyčerpáváním podzemních vod?

A dovolím si ještě jedno varování. Mnozí politici viní z uprchlické krize USA, jejich pikle a všelijaké temné rejdy. Neuvědomují si ale, že nedlouho před občanskou válkou v Sýrii trpěla tato země (a zdaleka nejen ona v tomto regionu) po šest let mimořádně brutálním suchem. A právě ono vyhnalo z venkova jeden a půl milionu lidí do měst s již tak kolabující infrastrukturou,... aniž by to Asadův režim nějak řešil. I sucho pak vedlo k občanské válce, která v podobě přílivů uprchlíků zatěžuje nyní Evropu.

Jde o ukázkový příklad, jak může dlouhodobé sucho destabilizovat celý region. Ve velmi podobné situaci se přitom nyní nachází třeba Kalifornie, jako jeden z nejbohatších států USA. Nyní se neskutečně zadlužila jen proto, že již léta bojuje s obrovským suchem. No a v ještě tíživější situaci se nachází Brazílie. Sao Paulo bylo tak v podstatě na dlouhou dobu odstřihnuto od vody. Brazílie je poměrně bohatá země, ale i ji může opakující se sucho srazit v následujících letech na kolena.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy