Na sníh v prosinci zapomeňme. Zimy se změní, ale budou mírné jako tato, říká klimatolog

Jan Gazdík Jan Gazdík
21. 3. 2016 20:00
Letošní mírná zima je věrným obrázkem toho, jak bude v měnícím se klimatu vypadat i v následujících letech. "Rozloučit se tedy musíme se sněžením v prosinci. To přijde jen na velmi krátkou dobu až na přelomu února a března. O to intenzivnější ale bude. Za několik málo hodin tak může napadnout až v samém závěru zimy nebývalé množství sněhu," říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Jozef Pecho v rozhovoru s Aktuálně.cz. A dodává: "Počítejme tedy s tím, že s měnícím se klimatem se zásadně změní i charakter zimy, na který jsme zvyklí."
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Loňský rok byl podle celosvětových statistik nejteplejším rokem za posledních 165 let. Předpokládám, že to ovlivnilo i letošní zimu. Jaká tedy z pohledu klimatologa byla?

Loňský rok byl extrémně teplý nejen pro vysoké koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, ale i kvůli klimatickému fenoménu El Niňo. Rekordně teplým rokem byl vlastně už ten 2014. A loňský ho ještě překonal. Průměrná teplota tak vzrostla za pouhé dva roky o 0,16 °C. Což je hodnota, která odpovídá jedné dekádě - deseti letům. Extrémní sucho postihlo celou Evropu - od Portugalska až po Rusko.

Tento vývoj klimatu pak přirozeně ovlivnil i letošní zimu. Alespoň v Česku druhou nejteplejší od roku 1961. Mám-li to tedy shrnout: zima byla dost suchá, nehledě na časté, nicméně chudé srážky. No a sucho v Česku (ale i v okolních zemích) dál vládne, protože vody - a tudíž i sněhu - je v krajině stále velmi málo.

Znamená to snad, že letošek by mohl být ještě teplejší než loňský rok? Že budou stejná vedra a sucho jako loni v létě?

Je to dost pravděpodobné. A mohlo by být ještě hůř. I s přispěním El Niňa, který nyní v lednu vrcholil. Jeho doznívající a velmi výrazné důsledky však budeme pociťovat ještě v červnu. Tento klimatický odhad je přitom poměrně přesný. Pokud tedy nenastane něco nepředvídatelného, jako třeba výbuch obrovského vulkánu někde v tropech.

Dostatek sněhu je už jen na sjezdovkách

Ještě k charakteru letošní zimy. Například lyžaři si jí užívají podle všeho mnohem víc než té loňské.

To už ale mluvíme o vyšších horských polohách. Avšak i tam je sněhu celkově málo. A takovou - na sněhové srážky chudou - zimu zažíváme už několik let po sobě. I z toho pak pramení ono sucho. V Česku zkrátka už dlouho chybí významnější sněhová pokrývka, která by na jaře postupně a dlouho odtávala a zásobovala krajinu dostatkem vody. Sněhu je relativně dost jen ve vysokých nadmořských výškách. Takové ovšem v Česku nejsou. Přičemž v novém klimatickém režimu, o němž hovoříme, bude podobných - na sníh chudých - zim přibývat. Pokud nějaký sníh vůbec bude.

To už je ale dost katastrofická vize, ne?

Slušnější sněhová pokrývka zatím určitě bude ve výšce kolem tisíce metrů. Ale opět: kolik takových oblastí v Česku je? Dost málo. Zásoby vody ve sněhu budou tedy dál klesat. Největší starostí hydrologů a klimatologů je tudíž jeden jediný problém: jak zajistit dostatek vody. Nehledě na to, že občas mohou přijít i zimy velmi bohaté na sníh.

Ani ty nemohou vláhový deficit vyrovnat?

Dost problematicky. Půjde totiž, jak už jsem naznačil, o jiné zimy. A ony vlastně dnes už jiné jsou: prosinec i leden v podstatě beze sněhu, aby až na přelomu února a března začalo pořádně chumelit. Tak tomu nyní je například v Alpách, ale i na jiných horách. Sníh tam přibývá až ke konci zimy. Ve Francii se například letos zimní sezona pořádně rozjíždí až nyní.

Zapomeňme proto na časy, kdy nasněžilo už v listopadu či prosinci - tento trend odeznívá. Zimu začínáme pociťovat jen na velmi krátké období - až v jejím konci. Zvykejme si tudíž na tuto její novou podobu. A patří k tomu i krátkodobá ochlazení, při nichž může spadnout větší množství sněhu (za den až sto padesát centimetrů), které ovšem vzápětí rychle odtaje. S rostoucím teplem v atmosféře souvisí i časté a stále dramatičtější extrémy. Proto paradoxně počítejme s většími a prudšími přívaly sněhu.

Víte, ono nestačí, že kvůli teplu proprší celý prosinec, takže všechna ta voda rychle odteče. Na horách se musí v podobě sněhu nějaký čas udržet. Podívejte se však na české hory: dostatek sněhu je tam po většinu zimy jen na sjezdovkách... a ještě umělého. Měnící se klima i častější povodně nás přinutily k rázným protipovodňovým krokům, a stejně bychom proto měli reagovat na hrozící nedostatek vody.

Sucho už ničí celé regiony. Nejen Sýrii, ale i Kalifornii

Nezačíná být náhodou problémem i umělé zasněžování? Z horních toků řek podle všeho odebírá nezanedbatelné množství vody.

Neříkám, že to problém nyní je, avšak s oteplováním, a tudíž i s předpokladem rostoucího umělého zasněžování sjezdovek to k velkému problému spěje - ať již vodohospodářskému, anebo pro samotné skiareály. Vodu na výrobu umělého sněhu také nemusí jednoho krásného dne mít. A jsme znovu u toho: už v dohledné době je nutné spustit projekty, které zadrží vodu v krajině. Nejsem však příznivcem umělých vodních nádrží, jichž je v Česku už tak poměrně dost, ale takových úprav, které vrátí vodním tokům či krajině jejich původní podobu: meandry, mokřady či lužní lesy.

Přední čeští hydrologové předpovídají, že pokud Česko v tomto směru co nejdříve nic nepodnikne, bude mít do deseti let vážné potíže s nedostatkem vody. Může to tak opravdu skončit?

Řekl bych, že jde o velmi optimistický pohled. Zásadnímu nedostatku vody čelíme v posledních letech v celé Evropě. Už od roku 2003 sužuje periodicky mnohé její regiony dlouhodobé sucho,... a to i tehdy, když v nich celkem normálně prší. Se zvyšující se teplotou atmosféry se totiž z krajiny vypařuje stále větší množství vody, takže krajina dál strádá jejím nedostatkem. A Česko ho podle mě pocítí už v nejbližších letech, jakkoliv vnímám, že vláda věnuje rizikům sucha v poslední době nemalou pozornost. Je vám například známo, že Slovensko žije už pět let v permanentním suchu, které se neustále prohlubuje s vyčerpáváním podzemních vod?

A dovolím si ještě jedno varování. Mnozí politici viní z uprchlické krize USA, jejich pikle a všelijaké temné rejdy. Neuvědomují si ale, že nedlouho před občanskou válkou v Sýrii trpěla tato země (a zdaleka nejen ona v tomto regionu) po šest let mimořádně brutálním suchem. A právě ono vyhnalo z venkova jeden a půl milionu lidí do měst s již tak kolabující infrastrukturou,... aniž by to Asadův režim nějak řešil. I sucho pak vedlo k občanské válce, která v podobě přílivů uprchlíků zatěžuje nyní Evropu.

Jde o ukázkový příklad, jak může dlouhodobé sucho destabilizovat celý region. Ve velmi podobné situaci se přitom nyní nachází třeba Kalifornie, jako jeden z nejbohatších států USA. Nyní se neskutečně zadlužila jen proto, že již léta bojuje s obrovským suchem. No a v ještě tíživější situaci se nachází Brazílie. Sao Paulo bylo tak v podstatě na dlouhou dobu odstřihnuto od vody. Brazílie je poměrně bohatá země, ale i ji může opakující se sucho srazit v následujících letech na kolena.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy