Na sníh v prosinci zapomeňme. Zimy se změní, ale budou mírné jako tato, říká klimatolog

Jan Gazdík Jan Gazdík
21. 3. 2016 20:00
Letošní mírná zima je věrným obrázkem toho, jak bude v měnícím se klimatu vypadat i v následujících letech. "Rozloučit se tedy musíme se sněžením v prosinci. To přijde jen na velmi krátkou dobu až na přelomu února a března. O to intenzivnější ale bude. Za několik málo hodin tak může napadnout až v samém závěru zimy nebývalé množství sněhu," říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Jozef Pecho v rozhovoru s Aktuálně.cz. A dodává: "Počítejme tedy s tím, že s měnícím se klimatem se zásadně změní i charakter zimy, na který jsme zvyklí."
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Loňský rok byl podle celosvětových statistik nejteplejším rokem za posledních 165 let. Předpokládám, že to ovlivnilo i letošní zimu. Jaká tedy z pohledu klimatologa byla?

Loňský rok byl extrémně teplý nejen pro vysoké koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, ale i kvůli klimatickému fenoménu El Niňo. Rekordně teplým rokem byl vlastně už ten 2014. A loňský ho ještě překonal. Průměrná teplota tak vzrostla za pouhé dva roky o 0,16 °C. Což je hodnota, která odpovídá jedné dekádě - deseti letům. Extrémní sucho postihlo celou Evropu - od Portugalska až po Rusko.

Tento vývoj klimatu pak přirozeně ovlivnil i letošní zimu. Alespoň v Česku druhou nejteplejší od roku 1961. Mám-li to tedy shrnout: zima byla dost suchá, nehledě na časté, nicméně chudé srážky. No a sucho v Česku (ale i v okolních zemích) dál vládne, protože vody - a tudíž i sněhu - je v krajině stále velmi málo.

Znamená to snad, že letošek by mohl být ještě teplejší než loňský rok? Že budou stejná vedra a sucho jako loni v létě?

Je to dost pravděpodobné. A mohlo by být ještě hůř. I s přispěním El Niňa, který nyní v lednu vrcholil. Jeho doznívající a velmi výrazné důsledky však budeme pociťovat ještě v červnu. Tento klimatický odhad je přitom poměrně přesný. Pokud tedy nenastane něco nepředvídatelného, jako třeba výbuch obrovského vulkánu někde v tropech.

Dostatek sněhu je už jen na sjezdovkách

Ještě k charakteru letošní zimy. Například lyžaři si jí užívají podle všeho mnohem víc než té loňské.

To už ale mluvíme o vyšších horských polohách. Avšak i tam je sněhu celkově málo. A takovou - na sněhové srážky chudou - zimu zažíváme už několik let po sobě. I z toho pak pramení ono sucho. V Česku zkrátka už dlouho chybí významnější sněhová pokrývka, která by na jaře postupně a dlouho odtávala a zásobovala krajinu dostatkem vody. Sněhu je relativně dost jen ve vysokých nadmořských výškách. Takové ovšem v Česku nejsou. Přičemž v novém klimatickém režimu, o němž hovoříme, bude podobných - na sníh chudých - zim přibývat. Pokud nějaký sníh vůbec bude.

To už je ale dost katastrofická vize, ne?

Slušnější sněhová pokrývka zatím určitě bude ve výšce kolem tisíce metrů. Ale opět: kolik takových oblastí v Česku je? Dost málo. Zásoby vody ve sněhu budou tedy dál klesat. Největší starostí hydrologů a klimatologů je tudíž jeden jediný problém: jak zajistit dostatek vody. Nehledě na to, že občas mohou přijít i zimy velmi bohaté na sníh.

Ani ty nemohou vláhový deficit vyrovnat?

Dost problematicky. Půjde totiž, jak už jsem naznačil, o jiné zimy. A ony vlastně dnes už jiné jsou: prosinec i leden v podstatě beze sněhu, aby až na přelomu února a března začalo pořádně chumelit. Tak tomu nyní je například v Alpách, ale i na jiných horách. Sníh tam přibývá až ke konci zimy. Ve Francii se například letos zimní sezona pořádně rozjíždí až nyní.

Zapomeňme proto na časy, kdy nasněžilo už v listopadu či prosinci - tento trend odeznívá. Zimu začínáme pociťovat jen na velmi krátké období - až v jejím konci. Zvykejme si tudíž na tuto její novou podobu. A patří k tomu i krátkodobá ochlazení, při nichž může spadnout větší množství sněhu (za den až sto padesát centimetrů), které ovšem vzápětí rychle odtaje. S rostoucím teplem v atmosféře souvisí i časté a stále dramatičtější extrémy. Proto paradoxně počítejme s většími a prudšími přívaly sněhu.

Víte, ono nestačí, že kvůli teplu proprší celý prosinec, takže všechna ta voda rychle odteče. Na horách se musí v podobě sněhu nějaký čas udržet. Podívejte se však na české hory: dostatek sněhu je tam po většinu zimy jen na sjezdovkách... a ještě umělého. Měnící se klima i častější povodně nás přinutily k rázným protipovodňovým krokům, a stejně bychom proto měli reagovat na hrozící nedostatek vody.

Sucho už ničí celé regiony. Nejen Sýrii, ale i Kalifornii

Nezačíná být náhodou problémem i umělé zasněžování? Z horních toků řek podle všeho odebírá nezanedbatelné množství vody.

Neříkám, že to problém nyní je, avšak s oteplováním, a tudíž i s předpokladem rostoucího umělého zasněžování sjezdovek to k velkému problému spěje - ať již vodohospodářskému, anebo pro samotné skiareály. Vodu na výrobu umělého sněhu také nemusí jednoho krásného dne mít. A jsme znovu u toho: už v dohledné době je nutné spustit projekty, které zadrží vodu v krajině. Nejsem však příznivcem umělých vodních nádrží, jichž je v Česku už tak poměrně dost, ale takových úprav, které vrátí vodním tokům či krajině jejich původní podobu: meandry, mokřady či lužní lesy.

Přední čeští hydrologové předpovídají, že pokud Česko v tomto směru co nejdříve nic nepodnikne, bude mít do deseti let vážné potíže s nedostatkem vody. Může to tak opravdu skončit?

Řekl bych, že jde o velmi optimistický pohled. Zásadnímu nedostatku vody čelíme v posledních letech v celé Evropě. Už od roku 2003 sužuje periodicky mnohé její regiony dlouhodobé sucho,... a to i tehdy, když v nich celkem normálně prší. Se zvyšující se teplotou atmosféry se totiž z krajiny vypařuje stále větší množství vody, takže krajina dál strádá jejím nedostatkem. A Česko ho podle mě pocítí už v nejbližších letech, jakkoliv vnímám, že vláda věnuje rizikům sucha v poslední době nemalou pozornost. Je vám například známo, že Slovensko žije už pět let v permanentním suchu, které se neustále prohlubuje s vyčerpáváním podzemních vod?

A dovolím si ještě jedno varování. Mnozí politici viní z uprchlické krize USA, jejich pikle a všelijaké temné rejdy. Neuvědomují si ale, že nedlouho před občanskou válkou v Sýrii trpěla tato země (a zdaleka nejen ona v tomto regionu) po šest let mimořádně brutálním suchem. A právě ono vyhnalo z venkova jeden a půl milionu lidí do měst s již tak kolabující infrastrukturou,... aniž by to Asadův režim nějak řešil. I sucho pak vedlo k občanské válce, která v podobě přílivů uprchlíků zatěžuje nyní Evropu.

Jde o ukázkový příklad, jak může dlouhodobé sucho destabilizovat celý region. Ve velmi podobné situaci se přitom nyní nachází třeba Kalifornie, jako jeden z nejbohatších států USA. Nyní se neskutečně zadlužila jen proto, že již léta bojuje s obrovským suchem. No a v ještě tíživější situaci se nachází Brazílie. Sao Paulo bylo tak v podstatě na dlouhou dobu odstřihnuto od vody. Brazílie je poměrně bohatá země, ale i ji může opakující se sucho srazit v následujících letech na kolena.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Muž odpovědný za havárii v děčínské chemičce dostal tříletý podmíněný trest

Okresní soud v Děčíně ve čtvrtek rozhodl o tříletém trestu s odkladem 54 měsíců pro bývalého zaměstnance chemičky v Děčíně, kde před třemi lety unikl fenol a dva lidé zemřeli. Rozsudek není pravomocný, zmocněnec poškozené strany si ponechal lhůtu na odvolání.

Při havárii 26. dubna 2018 zemřel jeden člověk, další následkům zranění podlehl o necelý měsíc později. Státní zástupce muže obžaloval z obecného ohrožení z nedbalosti. Podle znalců šlo o důsledek nevhodného způsobu připojování přečerpávací hadice. Zdravotníci při havárii ošetřili 14 lidí.

Policie nejprve obvinila tři pracovníky společnosti, v níž jedovatá leptavá chemikálie unikla. Jedním z nich byl pracovník, který podle kriminalistů zahájil čerpání fenolu v rozporu s předpisy a měl zvolit jinou metodu při čerpání. Právě ten jako jediný stanul před soudem.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

V Německu zadrželi čtyři lidi, podle policie chystali útok na synagogu v Hagenu

Německá policie uvedla, že v souvislosti s možným útokem na synagogu ve městě Hagen zadržela čtyři lidi. Jedním z nich je 16letý mladík, který se podle médií chystal zaútočit výbušninou. O hrozbě před nejdůležitějším židovským svátkem Jom Kipur (Den smíření) informovala policie ve středu večer.

"Vyšetřování vedlo k identifikaci a zatčení 16letého Hageňana. V průběhu vyšetřování byli zadrženi celkem čtyři lidé," uvedla místní policie na Twitteru.

Magazín Der Spiegel a deník Bild předtím uvedly, že se k útoku na synagogu s pomocí výbušniny chystal 16letý Syřan. Jeho byt v Hagenu nyní podle agentury DPA prohledává policie. Informaci o hrozícím útoku podle zmíněných médií obdržely německé úřady od zahraniční zpravodajské služby, která zaznamenala islamistovo podezřelé chování na internetu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy