Soul - Jihokorejský ústavní soud zbavil moci prezidentku Pak Kun-hje, kterou loni v prosinci parlament kvůli korupčnímu skandálu dočasně odvolal.
Soud verdiktem formálně ukončil proces prezidentčina sesazení, zbavil ji imunity a otevřel tak formálně cestu policejnímu stíhání Pak Kun-hje.
Před soud přišli bývalou prezidentku podpořit její příznivci, kteří se po vynesení rozsudku střetli s policií. Demonstrace se zúčastnilo několik tisíc rozvášněných příznivců Pak Kun-hje. Po pádu z policejního autobusu zahynul asi 70letý muž, který utrpěl zranění hlavy. Podrobnosti smrti druhé osoby nejsou zatím jasné.
Jihokorejské ministerstvo obrany vyhlásilo armádě pohotovost kvůli možným provokacím ze strany KLDR.
První takový případ
Pak Kun-hje se stala vůbec první jihokorejskou demokraticky zvolenou hlavou státu, která byla zbavena funkce.
Důvodem odvolání prezidentky byly její kontakty s důvěrnicí Čche Son-sil, která pravděpodobně dostávala možnost zasahovat do státních záležitostí, ačkoli neměla žádnou oficiální funkci.
Přítelkyně hlavy státu čelí i podezření, že s využitím svých vazeb na prezidentku nutila jihokorejské firmy včetně obřího gigantu Samsung, aby darovaly peníze nadacím, které ona sama řídila.
Úřad zvláštního jihokorejského prokurátora v březnu zveřejnil podrobné výsledky vyšetřování, podle nichž se Pak přímo podílela na braní úplatků.
Zvláštní prokuratura taky Pak Kun-hje obvinila, že se podílela na sestavení černé listiny téměř 10 tisíc umělců, kteří byli k hlavě státu kritičtí. Listina měla sloužit k orientaci úřadů při rozhodování o tom, komu neudělit státní dotace na uměleckou činnost v oblasti divadla, hudby či literatury.
Nové volby
Jižní Koreu teď podle ústavy čekají do 60 dní nové volby. Obyvatelé měli původně nového prezidenta vybírat na konci roku, ale páteční verdikt ústavního soudu hlasování urychlil.
Favoritem voleb je podle průzkumů veřejného mínění bývalý jihokorejský opoziční vůdce Mun Če-in, naopak bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který byl považován za vážného soupeře, se kandidatury vzdal.
Vláda v jihokorejském Soulu mezitím nařídila armádě, aby se připravila na možné provokace ze strany komunistické Severní Koreje, která by mohla zneužít nestabilní situaci doma i v zahraničí.
Otec byl zavražděn
Pak Kun-hje se narodila 2. února 1952 v jihokorejském Tegu. Vystudovala elektrické inženýrství v Soulu a literaturu na Tchaj-wanu.
Její otec Pak Čong-hi stál v čele Jižní Koreje od března 1962 do října 1979, kdy ho zastřelil ředitel korejské zpravodajské služby. Řada expertů to dávala do souvislosti s tím, že Pak Čong-hi nastolil v druhé půlce svého prezidentského mandátu v Jižní Koreji de facto diktátorský režim a tím rozšířil řady svých odpůrců.
Prezident ale taky prohloubil spolupráci s USA a v roce 1976 uspořádal první společné cvičení jihokorejské armády a amerických jednotek umístěných v Koreji.
Matka Pak Kun-hje byla zavražděna ještě v době, kdy byl její manžel prezidentem v roce 1974. Po její smrti až do roku 1979 byla její mladá dcera titulována jako první dáma země.
Úspěšná politička
V devadesátých letech minulého století se Pak Kun-hje sama zapojila do politiky.
V roce 1998 usedla jako poslankyně v korejském Národním shromáždění. V letech 2004 až 2006 byla v čele konzervativní vládní Velké národní strany (GNP), stejný post zastávala i od prosince 2011 do května 2012. To už se ale její uskupení přejmenovalo na Stranu nových obzorů.
V srpnu 2012 se stala Pak Kun-hje kandidátkou své strany v prezidentských volbách a podle předvolebních průzkumů byla taky jejich favoritkou. O prezidentskou kandidaturu přitom v minulosti neúspěšně usilovala již dvakrát.
V jednokolových volbách konaných 19. prosince 2012 získala Pak Kun-hje skoro 52 procent hlasů, její liberální soupeř Mun Če-in získal 48 procent.
Prezidentského úřadu se mladá politička ujala 25. února 2013 a stala se první ženou v čele Jižní Koreje. Teď se stala vůbec první prezidentkou v demokratických dějinách země, kterou tamní parlament odvolal a která bude čelit policejnímu vyšetřování.
