Hlavní žalobce mezinárodního tribunálu, ustaveného speciálně za účelem trestání válečných zločinů, Luis Moreno-Ocampo požádal o předvolání Ahmeda Harúna a velitele Alího Muhammada Alí Abdal Rahmána, známého jako Alí Kušíb.
Harún, který je v současnosti súdánským ministrem pro humanitární záležitosti, měl v době, kdy ke zločinům mělo dojít, na starosti bezpečnost Dárfúru. Alí Kušíb stál v čele arabských milicí džandžauí a byl označen za organizátora útoků na vesnice kolem Mukdžaru, Bindisi a Garsílu, kde podle svědků byly popraveny stovky mužů.
"Doufám, že tato obvinění zajistí, že dny absolutní beztrestnosti za hrozné zločiny v Dárfúru skončily," uvedl pro Reuters Richard Dicker z americké lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Důkazy o vraždách a znásilněních
Moreno-Ocampo má důkazy, že oba muži nesou "zodpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Dárfúru v letech 2003 a 2004."
Vyšetřovatelé v prosinci přinesli rozsáhlé důkazy o znásilňování, mučení, vraždění a sexuálním obtěžování v této nestabilní súdánské provincii. Nyní se čeká, zda prokurátor vznese obvinění také proti dalším vysokým vládním činitelům.
Podle odborníků bylo od roku 2003 v Dárfúru zabito asi 200 000 lidí a dalších zhruba 2,5 milionu bylo vyhnáno z domovů. Podle vlády v Chartúmu však zahynulo pouze 9000 lidí.
V březnu 2005 požádala Rada Bezpečnosti OSN tento soud, aby začal vyšetřovat zločiny v Dárfúru, které Spojené státy nazývají genocidou. Chártúm však veškerá obvinění z podpory rebelů, kteří nájezdy na vesnice podnikali, odmítá.
Súdán soudí po svém
Sudánský ministr spravedlnosti Mohamed Alí Mardí uvedl, že ICC nemá žádnou pravomoc nad občany Sudánu. Nedovolí proto nikomu z nich stanout před soudem v zahraničí. Soudit je prý může jedině soud v Chártúmu.
Jenže lidskoprávní organizace uvádějí, že vyšetřování a soudní procesy vedené Chártúmem jsou spíše divadélkem, než skutečným justičním procesem.
Někteří odborníci na Súdán tvrdí, že tamní vláda nechce, aby v Dárfúru působily mezinárodní mírové jednotky OSN, které by měly podpořit 7000 vojáků Africké unie, protože se obává, že by vojáci OSN pomáhali haagskému soudu zatýkat podezřelé.
Soud bez ČR a USA
ICC vznikl v roce 2002 jako první světový stálý tribunál, jehož úkolem je soudit osoby obviněné ze zločinů proti lidskosti, genocidy a válečných zločinů po celém světě. Vydal už několik žalob na ugandské povstalce z Armády božího odporu (LRA) a obvinění vznesl i proti vůdci konžských milicí Thomasi Lubangovi (o případu čtěte ZDE).
Spojené státy proti mezinárodnímu trestnímu soudu hlasitě vystupují, protože může soudit prezidenty, soudce a další ústavní činitele. USA se bojí, že by projednávané případy mohly být politicky motivované.
Česká republika se k USA připojila, a je tak jedinou zemí Evropské unie, jež smlouvu o zřízení tribunálu k souzení válečných zločinů, agrese, genocidy a zločinů proti lidskosti neratifikovala.
"Tímto postojem ukazuje česká vláda světu svou lhostejnost k obětem těch nejzávažnějších mezinárodních zločinů posledních desetiletí," uvedli tento týden v prohlášení zástupci české pobočky Amnesty International, společnosti Člověk v tísni, Českého červeného kříže a Ligy lidských práv.
Nejnovější trestní soud v Haagu - odlišný od toho, který soudí válečné zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) i toho, který posuzuje žaloby jednoho členského státu OSN na druhý (ICJ) - má pravomoc stíhat a soudit pachatele genocidy, zločinů proti lidskosti či válečných zločinů jedině za podmínky, že tak neučinil jejich vlastní stát.
