Lidi tak tráví většinu času mezi čtyřmi zdmi svých bytů a domů. Někteří jsou sami, jiní víc než kdy dřív se svými blízkými a příbuznými. Psychologové se proto zabývají otázkou, jakou změnu v chování to přinese.
Psycholožka Václava Masáková, která rovněž působí jako pedagogická poradkyně, říká, že nouzový stav může některé rodiny stmelit. Jakmile zmizí další sociální kontakty, lidé si uvědomují důležitost svých blízkých.
"Ale platí to i naopak: ve vztazích nebo rodinách, kde už dříve nebylo něco v pořádku, ponorková nemoc způsobí a odhalí krizi. Odhalí v tom smyslu, že některé problémy dříve nebyly tak vidět," vysvětluje deníku Aktuálně.cz.
S tím souhlasí také psycholog Jeroným Klimeš. "Jakmile je rodina hodně chatrná, izolace a s tím spojená zátěžová situace je poslední kapkou. Zdravou rodinu to posílí, nalomenou naopak rozbije," upozorňuje.
Zvýšený stres
Americký specialista John Vincent z Univerzity v Houstonu uvedl pro server Wired, že v krizi, jako je ta současná spojená s pandemií koronaviru, je psychicky velmi důležitá vidina určitého zlepšení, očekávání pozitivních zpráv.
"Lidé se stávají letargickými, pokud ve svém zmenšeném světě nevidí pozitivní perspektivu. Za takové situace deprese a úzkost klepou na dveře," tvrdí Američan. Server Wired s odvoláním na experty píše, že psychický stav v době karantény zhoršují nejasné a protiřečící si informace o nákaze, jejím šíření a řešení krize.
Podle psycholožky Masákové je větší riziko propuknutí deprese v takzvané zátěžové době, kterou je nyní izolace a karanténa kvůli nemoci Covid-19. Upozorňuje, že úzkosti a deprese mohou vyvolat špatné zprávy hlavně u lidí, kteří k nim mají určité dispozice, a to zvlášť pokud mají strach o někoho blízkého.
"Kolegyně z Moravy, která pracuje na psychiatrii, mi například psala, že dva její pacienti pod vlivem současné situace a strachu z koronaviru rozbíjeli vybavení ordinace. Zvýšený stres a strach prostě mohou vést k tomu, že se projeví dosud latentní porucha," tvrdí psycholožka Masáková.
V Česku platí nouzový stav, kdy lidé nemají zbytečně vycházet, od 13. března. Má trvat minimálně do Velikonoc, tedy do 12. dubna. Premiér Andrej Babiš ale prohlásil, že podporuje jeho další prodloužení. Náhražkou skutečných kontaktů se tak staly sociální sítě.
Temná vize světa
Už v roce 1909 anglický spisovatel Edward Morgan Foster ve své novele The Machine Stops přišel s popisem světa lidí, kteří žijí v podzemních kójích a dělají vlastně jedinou věc. Komunikují mezi sebou, vše ostatní za ně dělají stroje a umělá inteligence. Udržují mezi sebou kontakt technikou, která je velmi podobná současnému Skypu nebo Messengeru. Sdílejí jen své fantazie a představy, protože reálně už vlastně nic nezažívají.
"V okamžiku, kdy lidem poleze samota a izolace krkem, začnou ignorovat vládní opatření a karanténu. Jakmile je to bude psychicky týrat, tak je bude víc ohrožovat samota než koronavirus. Čekám například, že si začnou dělat domácí hospody. Aby nebyli sami," říká Jeroným Klimeš.
V pocitu osamění psycholog vidí pro mnoho lidí větší nebezpečí, než představuje samotná nemoc Covid-19. A uvádí příklad z věznic, kde není dovoleno držet vězně na samotce déle než tři týdny.
"Lidi pak mají halucinace, příznaky schizofrenie, povídají si sami se sebou. Když necháte lidi tři týdny zavřené v naprosté samotě, část z nich bude mít příznaky schizofrenie. To je vědecky dokázáno. Obávám se, že u některých lidí se objeví v souvislosti s koronavirovou krizí paranoia," dodává Klimeš.
