Obě strany se zásadně liší v postoji k válce na Ukrajině. Progresivní Slovensko chce nadále podporovat Kyjev a Rusko jednoznačně považuje za agresora. Směr chce ukončit slovenské dodávky zbraní Ukrajině a jeho politici opakují, že Rusko není nepřítelem Slovenska.
Volby jsou tak soubojem těchto dvou názorů. Výrazně protiukrajinské je také krajně pravicové hnutí Republika, které chce také vystoupit z NATO. Konec podpory Ukrajině žádá i Slovenská národní strana, jejíž šéf a bývalý předseda parlamentu Andrej Danko se dlouhodobě "pyšní" dobrými kontakty v Moskvě.
"Ukrajina a Rusko možná nejsou hlavní téma, ale jsou voliči, pro které to má váhu. Ti, kteří považují obranu Ukrajiny za obranu demokracie a svobody, budou určitě volit strany, které mají stejný názor," řekl Aktuálně.cz politolog Jozef Lenč, který působí na univerzitě v Trnavě.
Podle zkušeného slovenského novináře Eugena Kordy jsou tyto volby mimořádně důležité právě proto, že tentokrát mohou rozhodnout, kam bude Slovensko patřit. "Jsou to velmi důležité volby a vůbec není přehnané je označit za přelomové. Důvod je jednoduchý. Buď povládne na Slovensku proevropská vláda, nebo se dostanou k moci nacionalisté a fašisté. Fico už se ani netají tím, jaký režim chce na Slovensku zavést. Když nebude mít jinou možnost, spojí se ve vládě i s fašisty z Republiky," řekl Korda Aktuálně.cz.
O tom, jaká vláda vznikne, může rozhodnout postoj strany Hlas - sociální demokracie. Vede ji bývalý premiér Peter Pellegrini, který se spolu s několika kolegy před třemi lety odtrhl od Ficova Směru. Politici Hlasu říkají, že nevylučují povolební spolupráci se Směrem, ale v žádném případě nepůjdou do vlády s Republikou.
K Ukrajině se zatím vedení Hlasu moc nevyjadřovalo. "Hlas v principu odsoudil ruskou agresi, ale zároveň říkají, že válku je třeba rychle ukončit a nedodávat Ukrajině zbraně. Hlas má mnoho ne úplně jednoznačných stanovisek, ale často se orientují podle toho, co říká Robert Fico," soudí Eugen Korda.
Rozdílem oproti minulosti je kladný vztah Roberta Fica k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Tedy politikovi, který také odmítá vyzbrojování Ukrajiny, volá po dohodě s Moskvou a nadále počítá s rozsáhlými dodávkami ruské ropy a ruského plynu. Krajně pravicová Republika obdivuje Orbánův odmítavý postoj k přijímání migrantů a sňatkům stejnopohlavních párů. Andrej Danko loni na sociálních sítích napsal, že se přijel do Budapešti učit, jak bojovat s liberály a feťáky.
Je historickým paradoxem, že politické síly, které se označují za vlastenecké či národní, vzhlížejí dnes k Maďarsku, které slovenské učebnice dějepisu zobrazují jako utlačovatele Slováků.
Před třinácti lety Fico Orbána kritizoval za jeho výroky o povinnosti Budapešti chránit maďarské etnické menšiny. "Vítězství Viktora Orbána povede určitě ke zvýšení napětí mezi oběma zeměmi," řekl tehdy v rozhovoru pro agenturu Reuters. Orbán následně maďarské volby skutečně vyhrál a vládne nepřetržitě dosud.
Nedávné červencové výroky maďarského premiéra o tom, že Slovensko je odtržená část Maďarska, ale Fico nekomentoval. "Nacionalisté vzhlížejí k režimu, který v Budapešti vládne. K totalitě, kterou tam Orbán zavádí. A tento druh vládnutí se jim líbí. Na druhé straně vidí, že Orbánovi takzvaně tečou sliny na Slovensko, ale k tomu se nechtějí vyjadřovat. Protože Orbána pořád chválili, tak ho před volbami nechtějí kritizovat. V Orbánovi vidí politika, který prosadil v Maďarsku způsob vládnutí, o jakém oni sní na Slovensku," říká Eugen Korda.
Jozef Lenč to vidí podobně: "Tito politici obdivují Orbána za to, že podle nich příkladně hájí zájmy svého státu a národa. Přitom záměrně ignorují Orbánova prohlášení, ze kterých vyplývá, že Slovensko nemá nárok být samostatným státem a je historickou součástí Maďarska," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz.
Dva dny před volbami průzkum agentury AKO přisuzoval Progresivnímu Slovensku 18 procent odevzdaných hlasů a Ficovu Směru 17,7 procenta. Republika i Slovenská národní strana by se podle tohoto průzkumu do parlamentu dostaly.
