Po porážkách v parlamentních a prezidentských volbách tentokrát opozice uspěla. Deník Sme to přičítá právě tomu, že její voliči měli velkou motivaci přijít k urnám poté, co Ficův Směr loni na podzim vytvořil vládu a kandidát vládní koalice Peter Pellegrini letos na jaře vyhrál volby hlavy státu.
"Progresivnímu Slovensku se dařilo na jihu země, v oblastech obývaných maďarskou menšinou. Pomohl fakt, že lídrem kandidátky byl bývalý premiér maďarské národnosti Ľudovít Ódor," píše analytik deníku Sme Martin Vančo.
Velký skok zaznamenalo krajně pravicové hnutí Republika, kterou tvoří bývalí členové strany Mariana Kotleby Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko. Republika, která je silně proruská a vystupuje proti Evropské unii i NATO, získala přes 12 procent hlasů. Na podzim se přitom ani nedostala do slovenského parlamentu.
"Republika vyrostla hlavně na úkor Slovenské národní strany, ale také díky mimořádně motivovaným voličům, kteří jsou ochotní jít k jakýmkoliv volbám," míní zástupce šéfredaktora Sme Jakub Filo. Slovenská národní strana Andreje Danka, která je součástí vládní koalice, propadla, nezískala ani dvě procenta.
Republika nasadila do čela kandidátky své nejznámější politiky. Europoslance Milana Uhríka, který v Bruselu často vystupuje na podporu Ruska, a Milana Mazurka. Toho soud kvůli rasistickým výrokům uznal vinným z hanobení národa a rasy. Mazurek také před několika lety na sociální síti označil holokaust za "lež a pohádku".
Oficiálne výsledky: Do europarlamentu sa dostalo päť strán https://t.co/FYYHAtpUjL pic.twitter.com/pExCpSp30R
— Denník SME (@denniksme) June 9, 2024
Za Směr se dostali do Evropského parlamentu místopředseda strany a kritik vojenské pomoci Ukrajině Ľuboš Blaha nebo další místopředseda a synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka Erik Kaliňák. Slovensko má v Evropském parlamentu patnáct poslanců. Pokud by se měli rozdělit podle názoru na spojenectví s Ukrajinou, která už přes dva roky čelí ruské agresi, sedm jich je proukrajinských a osm proti pomoci Kyjevu.
Blaha k výsledkům eurovoleb uvedl, že "lidé jsou unaveni z proválečné politiky evropských lídrů", nejlépe je to podle něj vidět ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron po debaklu své strany vyhlásil předčasné parlamentní volby. "Macron je asi největším symbolem toho, jak chce posílat vojáky na Ukrajinu, bušit do Ruska a prodlužovat válku. Takový výprask nedostal prezident francouzské republiky už několik desetiletí," prohlásil Blaha.
Komentátor slovenského časopisu Týždeň Eugen Korda míní, že "Směr bude mít v Bruselu dva parťáky z Republiky". "Je jisté, že pánové Uhrík a Blaha si budou rozumět. Budou hrát stejnou proputinovskou písničku a dělat nám ostudu," říká.
Na Slovensku stejně jako v Česku zaznamenali v evropských volbách rekordní účast - 34,4 procenta. Před pěti lety přišlo k urnám jen 22,7 procenta oprávněných voličů. Jde tedy o ještě větší nárůst než v Česku, kde se účast z 28,7 procenta v roce 2019 letos zvedla na 36,5 procenta.
