Bratislava - Než se před čtyřmi roky dostal k moci, navrhoval předseda strany Smer Róbert Fico zdanit banky. Ve funkci premiéra na svůj úmysl ale zapomněl. Vrátil se k němu znovu až v opozici, kde se ocitl po prohraných červnových volbách.

Slovenská vláda premiérky Ivety Radičové jeho návrh ale ve čtvrtek smetla se stolu. Namísto toho uvažuje o zvýšení daně z přidané hodnoty.

Fico navrhoval, aby na část bankovních pasiv byla uvalena daň ve výši 1,35 procenta. Slovenský rozpočet by tím získal 186 milionů eur, což je přibližně částka, kterou vláda dostane z občanů, když zvýší daň z přidané hodnoty ze současných 19 na 20 procent. 

"Za první tři čtvrtiny tohoto roku se zisky bank zvýšily v porovnání s loňskem o téměř sto procent," zdůvodňoval svůj návrh expremiér. "Banky musí mít určitou míru spoluúčasti, zejména když vyšly najevo tyto údaje."

Také Slovensko bojuje s narůstajícím státním dluhem, ačkoliv ten patří k nejnižším v Evropě.

Evropská bankovní daň

Poslanci vládních stran návrh opozice snadno přehlasovali. Nepomohlo ani, když Fico návrh pozměnil s tím, že by banky zdanil jen sazbou ve výši 0,7 procent.

Ministr financí Ivan Mikloš i tento kompromis odmítl s tím, že by podobné opatření bylo kontraproduktivní, protože banky by si ušlý zisk kompenzovaly zvýšením poplatků a peníze by tak do státního rozpočtu znovu převáděli daňoví poplatníci, byť trochu složitější cestou.

Mikloš odmítl také Ficovo tvrzení, že by podobná daň byla v Evropě běžná. Německo zdaňuje část pasiv sazbou 0,04 procenta, Švédsko sazbou 0,036 procenta.

S návrhem zvláštní bankovní daně přišli letos v květnu francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová.

Požadují, aby byl vytvořen zvláštní fond, do něhož by banky odváděly určité sumy, které by sloužily jako rezerva pro případ, že by některé země EU opětovně čelily krizi bankovního sektoru.

Slovenské banky zaznamenaly od ledna do září zisk ve výši 384 milionů eur, oproti loňským 260 milionům eur.