Londýn - Je na čase přiškrtit státní výdaje, jinak zemi hrozí hospodářský krach. Na snižování veřejného dluhu se ale budou podílet všechny složky společnosti s výjimkou těch nejchudších. Mimo jiné také ti, kdo pobírají nadpůrměrné a špičkové platy.
Velká Británie v úterý s napětím očekávala projev nového ministra financí George Osborna, který předložil v parlamentu plán, s jehož pomocí chce zabránit dalšímu vyprázdňování státní pokladny.
Britští konzervativci a liberálové si na rozdíl od těch českých vzali příklad z vlády německé kancléřky Angely Merkelové a utahování opasků rozložili rovnoměrně napříč všemi příjmovými skupinami.
Rozhodli se zmrazit platy ve státním sektoru, uvalit daň na banky, zvýšit daň z přidané hodnoty a zdanit kapitálové zisky. Trochu jim přitom pomohl fakt, že veřejné zadlužování nepostupovalo v posledních měsících předchozím tempem a namísto předpokládaných 164 miliard liber nyní činí "jen" 155 miliard.
I tak budou ale muset v příštích pěti letech krátit deficit státního rozpočtu o přibližně pětadvacet miliard liber ročně.
"Na konci této legislatury budeme mít vyrovnaný rozpočet," prohlásil v Dolní sněmovně konzervativec Osborne, nejmladší šéf rezortu financí v Británii za více než sto let.
Zadlužování našich dětí
Na základě jeho plánu by měl deficit klesnout z 10,1 procenta HDP, plánovaných pro letošek, na 1,1 procenta ve fiskálním období 2015-2016.
"Pokud bychom nic nepodnikli, vytvoříme dluh, který si nemůžeme dovolit a který budou muset splácet naše děti," citovala stanice BBC šéfa liberálních demokratů Nicka Clegga. "Na splácení dluhu bychom museli vydávat více než na školství."
Kromě zmrazení platů ve státním sektoru, vyvolává největší nesouhlas veřejnosti ohlašované zvýšení DPH, a to ze 17,5 na 20 procent. Do rozpočtu má přinést jedenáct miliard liber. Je dlužno připomenout, že v Británii se tato daň - taktéž na rozdíl od ČR - neplatí z potravin a léků.
Konzervativci museli na druhé straně ustoupit požadavku liberálních demokratů, jejichž voličstvo se převážně hlásí k levému středu, a zvýšit hranici nejnižšího nezdanitelného příjmu na 7475 liber ročně, tedy o rovnou tisícovku. Bude se to týkat přibližně 900 tisíc osob.
"Sociálně citlivým způsobem" chce vláda premiéra Camerona zmrazit platy v příštích dvou letech ve veřejném sektoru. Na ty, které činí méně než 21 tisíc liber ročně, jeho kabinet nesáhne. O část daňových výhod naopak přijdou rodiny s ročním příjmem nad 40 tisíc liber.
Základní daň pro příjmy nad 37 400 tisíc liber je čtyřicetiprocentní, nižší platy jsou daněny dvaceti procenty. Britský daňový systém ale umožňuje celou řadu daňových zvýhodnění.
Každý něco zaplatí
Průměrná roční mzda se za vlády labouristů vyšplhala ve veřejném sektoru na 23 600 liber. Nižším příjmovým skupinám se teď Cameron naopak rozhodl plat zvýšit o 250 liber ročně.
"Každý něco zaplatí, avšak ti, kdo jsou na nejnižších příčkách příjmového žebříčku, budou platit proporciálně méně než ti, kdo jsou na těch horních," zdůraznil Cameron, citovaný BBC.
Průměrný týdenní plat ve veřejném sektoru dnes činí 454 liber, o pětatřicet liber více než v sektoru soukromém. Dvanáct tisíc liber pobírá státem zaměstnávaný popelář, třináct tisíc pomocná zdravotní sestra.
Úsporná opatření pochopitelně narážejí na odpor těch, jichž se týkají.
"Jsem proti jakýmkoli škrtům," řekl listu Independent padesátiletý řidič autobusu Steve Holman. "Pracuji mezi osmatřiceti a šedesáti hodin týdně včetně víkendů a vydělávám 29 tisíc liber, v Londýně to ale žádný královský plat není."
Tvrdé škrty postihnou rozpočty jednotlivých ministerstev, které budou kráceny o čtvrtinu. O 7,9 milionů liber méně bude pobírat také královský dvůr.
Celkem dvě miliardy liber chce Cameron získat pomocí bankovní daně, z 28 na 25 procent klesne naopak korporátní daň. Oproti všem očekáváním ale ministr financí Osborne neohlásil navýšení daně z alkoholu a tabáku.
