Jak se vyznat v "bitce pod Tatrami". Kdo chce potopit Fica a kdo je s ním?

Barbora Doubravová Štefan Novák jkr Barbora Doubravová, Štefan Novák, jkr
30. 1. 2025 13:39
Koalice slovenského premiéra Roberta Fica se dostává do stále větších problémů. Ohrožují ji dvě skupinky rebelujících poslanců. Poté co strana Hlas minulý týden vyloučila dva své poslance, se koalice blíží ke ztrátě většiny. Podívejte se na rozložení sil ve slovenském parlamentu - hlavní tváře drolící se vlády i opoziční scény.
Samuel Migaľ Matúš Šutaj Eštok Robert Kaliňák Michal Šimečka Robert Fico Peter Pellegrini Andrej Danko Peter Žiga

Ficova koalice složená ze Směru, Hlasu a SNS už nemusí mít v parlamentu většinu. Pevnou podporu má jen u 72 poslanců. Ke schvalování zákonů ale potřebuje o čtyři více. Sedm hlasů drží rebelové ze SNS i strany Hlas a jejich postup je nyní nejasný.

Už na podzim se v klubu SNS vzbouřili „huliakovci“, tedy trojice poslanců z Národní koalice, strany Rudolfa Huliaka. Po premiérovi chtěli účast na koaliční radě a také posty na ministerstvech či ve vedení parlamentu, ale zatím neúspěšně. S poslanci kolem Huliaka má koalice 77 hlasů, bez nich jen 74. Druhá skupinka nespokojených se pak utvořila ve straně Hlas, když přestala podporovat některé návrhy koalice.

Složení Národní rady

Složení Národní rady

Po nedávném vyloučení dvou ze čtyř rebelů Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše má strana 25 poslanců. Ján Ferenčák a Roman Malatinec zatím zůstávají v klubu i ve straně. Nyní není jasné, zda bude čtveřice postupovat koordinovaně. Nejprve vydali stanovisko o společném postupu, tedy že nebudou hlasovat s koalicí. Malatinec ale později řekl, že tento závazek nedodrží.

Kdyby dvě rebelující skupiny nehlasovaly s vládou, ještě to nutně nesměřuje k pádu vlády. Pro vyjádření nedůvěry vládě je potřeba 76 hlasů. Na takový počet opozice bez aktivní podpory od vzbouřenců nedosáhne.

Hlavní postavy politické scény

Robert Fico (Směr)

Robert Fico je předsedou strany Směr a čtyřnásobným premiérem Slovenska. V letech 2006 až 2010 usedl do čela vlády poprvé. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018, která spustila mohutné demonstrace upozorňující i na korupční kauzy vlády, Fico oznámil odchod z postu premiéra. V březnu téhož roku podal demisi. Po volbách v roce 2020 následoval jeho odchod do opozice. Národní kriminální agentura Fica v dubnu 2022 obvinila ze založení a zosnování zločinecké skupiny. V předčasných parlamentních volbách v roce 2023 se Směr vrátil jako hlavní politická síla, když se stal vítězem voleb. Fico byl počtvrté jmenován premiérem země. V květnu 2024 přežil pokus o atentát, když ho po výjezdovém jednání vlády v Handlové vážně postřelil 71letý muž. Premiéra zasáhly čtyři kulky a léčil se dva týdny v nemocnici.

Peter Pellegrini (Hlas)

Slovenský prezident Peter Pellegrini působil na vícero vysokých politických postech, od poslance přes ministra školství až po předsedu vlády i parlamentu. V letech 2002 až 2006 pracoval jako asistent poslance Národní rady Ľubomíra Vážného. Následně byl v roce 2006 v parlamentních volbách zvolen poslancem. Kariéru započal jako člen Směru, se kterým se ale po letech rozešel. Rok 2018 byl pro Pellegriniho přelomový. Tehdejší prezident Andrej Kiska ho pověřil sestavením nové vlády poté, co vláda Roberta Fica podala demisi. Pellegrini v čele dovládl až do předčasných voleb v roce 2020. Po nich se Směr ocitl v opozici, Pellegrini byl zvolen místopředsedou parlamentu. Tehdy vybízel Fica k odchodu z vedení Směru, aby strana měla větší potenciál spolupracovat s partnery a dala šanci nové generaci politiků. Nakonec ze Směru odešel sám a založil si vlastní stranu Hlas-SD. Hlas po volbách v roce 2023 vešel do koalice se Směrem a SNS. Poslanci zvolili Pellegriniho předsedou parlamentu. V roce 2024 vyhral prezidentské volby, následně se vzdal funkce šéfa Hlasu.

Peter Žiga (Hlas)

Žiga byl už skoro před rokem dočasně pověřený řízením slovenského parlamentu. Kvůli rozporům mezi poslanci vládní koalice ve funkci setrvává dosud. Žiga prošel funkcí poslance i ministra. V roce 2020 oznámil, že odchází ze Směru a vstupuje do nové strany Hlas Petra Pellegriniho.

Robert Kaliňák (Směr)

Ministr obrany ze strany Směr Kaliňák patří k nejvěrnějším Ficovým spojencům. Bývá přezdívaný jako "korunní princ" strany Směr, kterou před 25 lety spoluzakládal. Ostatně v roce 2016, když musel Fico krátce po volbách podstoupit operaci srdce, stal se právě tehdejší ministr vnitra Kaliňák jedním z těch, kdo dočasně přebrali premiérovy kompetence. Kaliňák zastával funkci ministra vnitra v prvních třech vládách Roberta Fica. Ve funkci ministra vnitra skončil v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Jeho působení provázelo zapletení v několika politicky citlivých kauzách.

Andrej Danko (SNS)

Danko se stal předsedou SNS v roce 2012, když se strana nedostala do parlamentu. V roce 2023 strana do parlamentu vstoupila a Danko vytvořil koalici se Směrem a Hlasem. Později byl zvolen předsedou parlamentu. Momentálně je už několik týdnů ve sporu s rebelujícími poslanci kolem Rudolfa Huliaka, kteří se původně dostali do Národní rady na kandidátce SNS. Později ale odešli z klubu.

Matúš Šutaj Eštok (Hlas)

Bývalý vedoucí Úřadu vlády Slovenské republiky Šutaj Eštok v politice vystoupal hlavně po volbách v roce 2023. V říjnu předloňského roku se stal ministrem vnitra ve Ficově kabinetu a za pár měsíců mu ještě přibyla funkce šéfa druhé nejsilnější vládní strany Hlas, poté co se její dosavadní předseda Pellegrini stal prezidentem. Šutaj Eštok hraje v současném rozložení sil v koalici důležitou roli. Poté, co se v jeho straně vytvořilo křídlo čtyř nespokojenýh poslanců, rozhodl se dva z nich (Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše) na konci ledna vyloučit ze strany. Toto gesto oslabuje sílu vládní koalice v parlamentu.

Michal Šimečka (PS)

Nynější šéf hlavní opoziční strany Šimečka se setkal s politikou už jako poradce českého europoslance Libora Roučka za ČSSD, pak i slovenského europoslance a spoluzakladaetele Směru Borise Zaly. Po eurovolbách v roce 2019 se stal sám europoslancem. Do domácí politiky přišel skrze stranu Progresivní Slovensko, kterou spoluzakládal a nyní je předsedou. PS skončilo ve volbách v roce 2023 druhé za stranou Směr. Šimečka se stal místopředsedou parlamentu. Poslanci vládní koalice ho ale na podzim loňského roku z postu odvolali.

Rebelové

Slovenská vládní koalice se nyní vypořádává se sedmi vzbouřenými poslanci, tři se seskupili okolo Rudolfa Huliaka ze SNS, uvnitř strany Hlas se zase trhli čtyři zákonodárci v čele se Samuelem Migaľem. Jejich postup je nyní poměrně nejasný a všichni ohrožují stabilitu vládní většiny.

Samuel Migaľ

Migaľ před vstupem do politiky působil roky jako novinář. V roce 2023 vstoupil do strany Hlas. Loni na podzim se okolo něj vytvořila skupinka členů Hlasu nespokojených s fungováním strany i koalice. Minulý týden byl spolu s kolegou Šalitrošem vyloučen ze strany.

Radomír Šalitroš

Šalitroš působil jako poslanec za stranu Hlas od roku 2023. V lednu ho strana vyloučila.

Ján Ferenčák

Poslanec Ján Ferenčák je zároveň primátorem města Kežmarok. Do parlamentu se dostal poprvé v roce 2020 ještě na kandidátce Směru. Spolu s Pellegrinim pak odešel a stal se spoluzakladatelem strany Hlas, kde je dodnes členem předsednictva. Ferenčák nyní patří ke skupině nespokojených poslanců, avšak působí umírněněji, nadále zůstává ve straně a sám se podle svých slov nadále cítí jako vládní poslanec.

Roman Malatinec

Malatinec je jedním z rebelujících poslanců Hlasu, v úterý ale řekl, že koalici pomůže na únorové schůzi schválit zdravotnické zákony a podpoří i nový stavební zákon. Malatinec tak může být jedním z poslanců, kteří koalici zachrání křehkou většinu.

Rudolf Huliak

Huliak je předsedou krajně pravicové Národní koalice, do současné Národní rady se ale dostal na kandidátce SNS. V říjnu po volbách 2023 jej strana navrhla do funkce ministra životního prostředí. Tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová ho však odmítla jmenovat v souvislosti s jeho popíráním vědeckého konsenzu týkajícího se klimatické změny. Huliak popírá její existenci. On a další dva poslanci kolem něj loni na podzim začali blokovat jednání parlamentu, když se neúčastnili na hlasování.

Pavel Ľupták

Ľupták patří k poslancům kolem Rudolfa Huliaka, kteří odešli z klubu SNS.

Ivan Ševčík

Ševčík je jedním z trojice poslanců kolem Huliaka, pochází ze strany Národní koalice/Nezávislí kandidáti, do parlamentu se ale prokroužkoval na kandidátce Andreje Danka ze SNS. Loni odešel z klubu SNS společně s Huliakem a Ľuptákem.

Volební průzkum

 
KK
Karel Kovářpřed 21 dny

Promiňte ale začal bych tím, že jako rodilý Čech rozhodně si nepřeji, aby naší zemi ovládal Slovák jehož zájmem je především budování vlastního impéria (to snad nikdo neviděl jejich politickou kulturu? - BOXOVÁNÍ..........) možná by bylo lepší, kdyby EU zrušila členství proruského Slovenska a Maďarska. Snad bychom se těm (my zbývající členové) dokázali těm rozpínavým Rusům lépe ubránit když za sebou nebudeme mít ty škodiče. Bohužel je to jen o politicích a hlavně o penězích.

KJ
Karel Jaromírpřed 21 dny

Fico uz brzy skonci a udela papa

KK
Karel Kovářpřed 19 dny

Dík za podporu a za to, že nejsem sám. Zdraví důchodce s podprůměrnou rentou

Právě se děje

Další zprávy