Bratislava - Slovenská pravice je tři týdny před parlamentními volbami rozhádaná a - s výjimkou Křesťansko-demokratického hnutí (KDH) - i v preferenčních troskách.
Dosud vládnoucí SDKÚ-DS Mikuláše Dzurindy by podle nejnovějšího průzkumu nezískala ani pět procent hlasů a zůstala by před branami parlamentu.
Jen o trochu lépe na tom jsou Most-Híd Bély Bugára a SaS Richarda Sulíka.
Všechny totiž válcují sociální demokraté Roberta Fica. Podle aktuálních průzkumů by poslanci Smer-SD v parlamentu obsadili 81 křesel. Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se na tom do voleb mělo něco změnit.
Pokud se nejčernější prognózy naplní, je otázkou, jak lídři ohrožených stran naloží den po skončení březnového hlasování s poselstvím od voličů.
Například Ján Baránek z agentury Polis míní, že v některých stranách musí dojít po volbách ke změnám, a to včetně výměny lídrů.
Vznik podobného pravicového uskupení, jako je německé CDU/CSU Angely Merkelové, je ale podle něj hudbou budoucnosti. "Záleží nejen na lídrech, ale i na členské základně, zda budou mít ochotu k něčemu podobnému přistoupit. Pokud by se mělo něco takového stát, nejlogičtějším krokem by byla reintegrace SDKÚ-DS do KDH," nastínil.
Pravicová obdoba Smeru nehrozí
Jiný názor má na povolební vývoj politolog agentury Prieskumy Pavol Marchevský.
Vznik pravicové obdoby Smeru podle něj není na pořadu dne. Takovému scénáři brání skutečnost, že na pravé části politického spektra jsou nejen zavedené strany (KDH či Most-Híd tvořený politickými matadory), ale i novější, jako například SaS.
Tyto strany mají jiný pohled na svět a případná integrace pravice je u nich na posledním místě, míní Marchevský.
Již zmiňované spojení KDH a SDKÚ-DS by podle něj přicházelo do úvahy v případě, že by Dzurindova strana zůstala před branami parlamentu.
Jako reálnější scénář považuje vznik nové středopravé strany, kterou by mohla vést dosavadní premiérka Iveta Radičová. Ta ale už od podzimu opakuje, že z politického života minimálně na čas odchází.
