Mise asi stovky slovenských ženistů, kterou chce ministr obrany Martin Fedor ještě posílit o specialisty na výcvik iráckých vojáků a taky o speciální jednotku se psy vycvičenými na hledání výbušnin, se totiž stala jedním z kontroverzních bodů v předvolební kampani.
Nejsilnější opoziční strana Směr, která by podle průzkumů veřejného mínění měla volby jasně vyhrát, chce vojáky z mise v Iráku stáhnout. "Vojáky z Iráku stáhneme hned po našem nástupu do vlády," řekl šéf Směru Robert Fico s tím, že se tak rozhodl poté, co se na veřejnosti objevily informace o zabíjení civilistů v Iráku.
Infobox
Zahraniční mise slovenské armády:
- V roce 2005 vynaložilo Slovensko na působení vojáků v zahraničí asi půl miliardy slovenských korun
- Vojáci působí ve třinácti operacích, celkově se v nich vystřídalo 1757 vojáků
- Slovenská republika vynaložila v roce 2005 na působení v zahraničních operacích 500 milionů korun. Celkem působili ve 13 misích, vystřídalo se v nich 1757 vojáků.
- Nyní v zahraničích misích působí celkem 600 slovenských vojáků. Nejvíc z nich (196) je na Kypru. V Kosovu je v rámci mise KFOR 111 vojáků, další jsou i na území Golanských výšin, v Afghánistánu a v Bosně a Hercegovině.
- V Iráku je nyní 110 vojáků ze Slovenska, jde o ženisty
PŘEČTĚTE SI SÉRII PŘEDVOLEBNÍCH REPORTÁŽÍ:
Fotografie s Bushem?
Fico už kvůli působení slovenských vojáků v Iráku zaútočil na premiéra Mikuláše Dzurindu s tím, že mu jde jenom o získání politických bodů. "Za útokem na Irák byly ekonomické zájmy a považujeme za zvrácené, aby naši vojáci byli vystaveni nebezpečí jenom proto, aby vznikly společné fotografie s americkým prezidentem," uvedl Fico.
Směr přitom není jediný, kdo chce vojáky z Iráku stáhnout. Takový postup podporuje i Slovenská národní strana a komunisté, obě strany mají šanci dostat se do parlamentu.
Pro to, aby slovenští vojáci z Iráku odešli, jsou také Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko a bývalá vládní strana, Křesťansko demokratické hnutí (KDH). Ty však nepožadují odchod hned, ale v delším časovém horizontu.
Vládní politici odmítají návrh na stažení vojáků z Iráku jako populistické gesto. "Je to silácké vyjádření, které nemá reálný základ," uvedl ministr obrany Fedor.
Podle něj by slovenští vojáci mohli v Iráku zůstat do roku 2010. A vládní politici také připomínají, že o stažení vojáků musí rozhodnout parlament. Při posledním hlasování o této otázce přitom stažení vojáků z Iráku podpořila jenom třetina poslanců Směru.
Stažení zhorší pověst
Podle analytiků by ale rychlý odchod Slováků z Iráku mohl přinést spíše negativní důsledky. "I když vojáky už stáhlo z Iráku několik zemí, vždy šlo o delší dobu avizovaný záměr, uvedl v deníku Sme Ivan Samson ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku s tím, že rychlé stažení by vyvolalo nedůvěru Spojených států a Velké Británie.
Stažení vojáků z Iráku se stalo předvolebním tématem i v dalších evropských zemích. Itálie dnes oznámila, že do konce roku stáhne ze země všech dva tisíce sedm set vojáků. Právě stažení italské armády, která v Iráku přišla o třicet dva vojáků, slíbila v předvolební kampani strana nového italského premiéra Romana Prodiho.
Počet slovenských vojáků na irácké misi je důležitý i z jiného hlediska, a to proto, aby Slováci mohli cestovat do USA bez víz.
Víza za vojáky
Podmínky, které do zákona navrhli američtí senátoři, totiž splňuje pouze Polsko. Vyhovělo požadavku, podle kterého je jedním z kritérií pro tento krok počet vojáků v operacích v Iráku a Afganistánu.
Polsko jako jediná země má v Iráku přes tři sta vojáků, další postkomunistické země už tolik vojáků ani v jedné ze zemí nemají.
Slovenští politici sice přivítali, že by zákon stanovil jasné pravidla pro zrušení víz, požadavek na počet vojáků v Afganistánu nebo Iráku ale považují za špatný.
Proto chtějí společně s diplomaty z Česka a Maďarska vyjednat, aby tento požadavek ze zákona zmizel.
