Bratislava/Praha - Slovenští poslanci v pátek schválili rozporuplný zákon o státotvorných zásluhách Andreje Hlinky. Předválečný politik a kněz se tak stal oficiálně uznanou osobností.
Zákon navrhla nacionalistická Slovenská národní strana (SNS) vedená Jánem Slotou. Podpořily ho více než dvě třetiny poslanců.
SNS nakonec ustoupila od původního požadavku, aby existovala i trestněprávní zodpovědnost za hanobení jeho památky. Ze zákona také nakonec vypadla věta, že Hlinka je "Otcem národa".
Debaty o zákonu v minulých týdnech rozdělovaly slovenskou společnost.
Názory na Hlinku jsou totiž nanejvýš rozporuplné. Odpůrci zákona jako židovská obec a různá občanská sdružení poukazují na jeho koketování s fašismem. A na to, že útočil na Maďary a že Židy označil za vředy národa.
Hlinka prosazoval, aby se Slováci nepřikláněli k Maďarům, ale k Čechům a podporoval vznik Československa. Jinak však ani k Čechům úctu nechoval.
Právě jeho státotvorné zásluhy byly podle předkladatelů zákona důvodem, proč měl jeho činnost oficiálně uznat zákon.
Ani historici se neshodnou
Na podporu i proti zákonu se podepisovaly petice, vyslovovaly ostré výroky, aktivisté protestovali před parlamentem. Role Andreje Hlinky vyvolala spory i mezi historiky.
Jedni tvrdí, že se přikláněl k fašismu a obdivoval Hitlera. Jiní jej oceňují jako bojovníka za slovenskou autonomii. K Hitlerovi se prý Hlinka přikláněl jen v době, kdy nebyla známa jeho podpora genocidy, ale v době, kdy zajistil prosperitu Německa.
"Některé jeho kroky byly kontroverzní, ale celkově jeho pozitivní kroky převažují nad těmi negativními," myslí si o Hlinkovi předseda Ústavu paměti národa Ivan Petranský.
Podle průzkumu veřejného mínění přitom Slováci zákon o Hlinkových zásluhách nechtěli. Proti přijetí zákona byla více než polovina lidí, návrh podporovala zhruba čtvrtina Slováků.
Spory i v Česku
Zákon o Hlinkovi na Slovensku vznikl po vzoru podobných zákonů přijatých ještě za dob federace - takzvaného Lex Masaryk a legislativních norem o zásluhách M. R. Štefánika, či později Edvarda Beneše.
Právě schvalování takzvaného zákona Lex Beneš z roku 2004 vyvolalo řadu rozporuplných debat, zejména kvůli takzvaným Benešovým dekretům a prezidentově podílu na převzetí moci komunisty v roce 1948.
Zákon v českém parlamentu před třemi lety navrhli a schválili levicoví poslanci, Senát jej vzápětí odmítl. Jeho rozhodnutí však sněmovna nakonec přehlasovala.
Zásluhy Edvarda Beneše o vznik Československa tak poslanci stvrdili zákonem, a to i přes odpor prezidenta Václava Klause i většiny historiků, kteří nesouhlasili s "uzákoňováním historie".
V české sbírce zákonů je nyní norma o jediné větě: "Edvard Beneš se zasloužil o stát."
