Soul - Na to, že mluví papoušci, andulky či kavky, jsme si už zvykli, může ale hovořit lidskou řečí slon? Ten, kterého chovají v zoologické zahradě v jihokorejském Jonginu, podle všeho ano, byť umí říct jen několik málo slov.
Jedno je však jisté: Učenlivý chobotnatec dokáže imitovat hlásky, které tvoří základ lidské řeči. Alespoň tedy některé z těch, které používá korejština.
A vydává zvuky, jež rozhodně nepatří k běžnému slonímu repertoáru. Trefí se dokonce do správné polohy na tónové škále a napodobí zabarvení hlasu svého ošetřovatele.
Používá přitom jeden trik. Když chce hovořit lidskou řečí, zastrčí si chobot do tlamy.
Jak se stěhují sloni:
Tým vědců z Evropy pod vedením Angely Stögerové z Vídeňské univerzity proto odletěl do Soulu, aby neobvyklé chování a talent tlustokožce prozkoumal blíže a potvrdil, že jsou to nejenom zaměstnanci zoo v Jonginu, kdo ve zvucích, které Košik vyluzuje, rozpoznávají lidskou řeč.
Své nahrávky po návratu badatelé předvedli šestnácti Korejcům žijícím v Německu. Ti již sice o Košikovi slyšeli, nevěděli ale, jaká slova přesně se naučil. Více než polovina z nich jednoznačně rozpoznala "anjong" (nazdar), sedm z nich "anija" (ne) a pět "nuo" (lehni si). Někteří jedinci pak identifikovali ještě výraz "andža" (posaď se), zatímco u "čoah" (dobrý) si nebyli jisti, zda slon nevyslovuje spíše "boah" (podívej se) nebo "moa" (posbírat).
Tuleň Hoover a papoušek Alex
Výsledky svého zkoumání tým Stögerové uveřejnil v časopise Current Biology. Vědci přitom došli k závěru, že slon z jihokorejské zoo, narozený v roce 1990, začal napodobovat řeč ošetřovatelů, protože jako slůně vyrůstal bez kontaktu se zástupci svého rodu. Přičemž se naučil právě ta slova, která slyšel nejčastěji.
Do Jonginu se dostal jako tříletý a chvíli pobýval ve výběhu se dvěma slonicemi. Pak ale zůstal jediným slonem v zoo a ošetřovatelé se ho snažili naučit reagovat na jednoduché příkazy. V roce 2004 si poprvé všimli, že napodobuje některá slova.
Zvukový rozbor záznamu potvrdil, že slon je docela dobře schopen napodobit samohlásky, se souhláskami má však trochu problém. Nedokáže samozřejmě slova, která zná, sestavovat do vět a ani nechápe jejich význam, byť na pokyny vydané ošetřovateli reaguje bezchybně.
"Vycházíme z toho, že imitace lidské řeči má u Košika spíše socializující funkci, než že by chtěl s ošetřovateli smysluplně komunikovat," citoval Stögerovou deník Spiegel on-line.
V roce 1985 uhynul v mořském akváriu v Bostonu čtrnáctiletý tuleň Hoover, kterého manželský pár, jenž ho jako mládě našel v roce 1971 na pobřeží státu Maine, naučil několika anglickým slovům. Hoover měl hluboký hlas, dokázal napodobit lidský smích a zmohl se dokonce na výrazy jako "Nazdar, všichni!", "Hej ty!" a "Jak se máš?"
Ani on samozřejmě netušil, co "říká".
Na rozdíl od savců ale ptáci schopní napodobit lidskou řeč, jako je loskuták posvátný, jednotlivým slovům zjevně rozumí. Potvrdily to i experimenty s proslulým šedým papouškem Alexem, uskutečňované na Brandeisově univerzitě ve státě Massachusetts.
Alex, který uhynul v roce 2007 v jedenatřicátém roce svého života, uměl počítat do šesti, rozpoznával barvy a tvary a dokázal vyjádřit slovy, že se mu něco nezamlouvá.
