Kodaň - Dánům stále nedá spát záhada, jak a proč zemřel před 408 lety v Praze jejich slavný vědec a astronom Tycho Brahe.
Někteří historici se totiž domnívají, že Brahe byl jakýmsi předchůdcem ruského disidenta Alexandra Litviněnka, který byl před dvěma lety otráven v Londýně poloniem.
Tým dánských vědců se chce vydat do Prahy a exhumovat ostatky astronoma, které spočívají v Týnském chrámu.
Historik Peter Andersen dánskou veřejnost nedávno šokoval objevem deníku údajného Braheova vraha. Tím má být švédský šlechtic Erik Brahe, vzdálený příbuzný vědce.
Vedl ruku vraha dánský král?
Nejvíce překvapivou částí jeho teorie je ale tvrzení, že vraždu si objednal sám dánský král Kristián IV. To může vrhnout trochu stínu na dějiny království, protože Kristián IV. je považován za osvíceného panovníka a víceméně kladnou postavu dánských dějin.
Výpravu, jejímž úkolem je odebrat vzorek kosti z ostatků Tychona Brahe, má vést archeolog Jens Vellev, který je zastáncem teorie o vraždě.
Farnost u kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze potvrdila Aktuálně.cz, že žádost o otevření hrobky z Dánska skutečně dorazila.
"Celá věc je ve stádiu posuzování. Pokud vím, zatím nebylo rozhodnuto. Konečné slovo má kardinál Miloslav Vlk," řekl pastorační asistent v Týnském chrámu Štěpán Filipec. Vyjádřit se prý také musejí památkáři.
"Je to samozřejmě výjimečná událost a dost citlivá. Od doby Josefa II. se v kostelích nepohřbívá a žádost na otevření takto starého hrobu je něco mimořádného," řekl Filipec Aktuálně.cz.
Co věděl Petr Vok?
Dosud se přepokládalo, že Brahe se neúmyslně otrávil sám v rámci svých alchymistických pokusů, anebo mu z jiného důvodu selhaly ledviny.
Mezi lidmi rozšířená pověst zase praví, že mu praskl močový měchýř, protože mu bylo trapné vzdálit se ze společnosti císaře na toaletu.
Poslední zkoumání ale naznačuje, že vše mohlo být jinak a slavný astronom se stal obětí nájemné vraždy na pokyn z nejvyšších míst.
Pražské Národní muzeum v devadesátých letech zapůjčilo do Dánska část knírů Tychona Brahe. Na univerzitě v Lundu zjistili, že obsahuje stokrát větší množství rtuti, než je normální.
Historik Andersen nyní tvrdí, že v deníku má po ruce jasný důkaz. Knihu vázanou v kůži a psanou v latině nalezl v útrobách Královské knihovny ve Stockholmu. Obsahuje prý informace o přípravě na "misi", včetně schůzek v Kodani.
Vrah prý přijel do Prahy v dubnu roku 1601 a seznámil se s vědcem. Smrtelnou dávku chloridu rtuťnatého mu měl podat podle deníku 23. října, když se předtím pokusil jej otrávit neuspěšně poprvé 13. října. Čtyřiapadesátiletý Brahe zemřel 24. října 1601.
A proč měl mladý král Kristán IV. astronoma nenávidět? Christensen se domnívá, že kvůli zprávám o dřívějším milostném vztahu mezi jeho matkou, královnou Sofií a slovutným vědcem. Spatřoval v nich nebezpečí pro svůj trůn.
Historik se také domnívá, že do vražedných plánů byl zasvěcen i český šlechtic Petr Vok z Rožmberka. Právě on pořádal večírek, na kterém se odehrál 13. října první pokus o otrávení Tychona Brahe.
Je známo, že Vok byl v té době velmi zadlužený a potřeboval peníze...
