Jako David a Goliáš. Skupina LGBT aktivistů narušila Orbánovo referendum

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
18. 3. 2023 13:56
Malá skupinka aktivistů se loni rozhodla postavit se maďarské vládě a zneplatnit referendum zaměřené proti LGBTQ+ lidem v zemi. Chodili do ulic a snažili se přesvědčit voliče, aby nevěřili straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Jejich nakonec úspěšný boj dokumentuje snímek To musíte zažít, který uvede festival Jeden svět.
Dávid Vig (vlevo) a Luca Duditsová, hlavní představitelé dokumentárního snímku To musíte zažít.
Dávid Vig (vlevo) a Luca Duditsová, hlavní představitelé dokumentárního snímku To musíte zažít. | Foto: MFF Jeden svět

Skupina aktivistů na začátku filmu sedí u stolu a na obrazovce s napětím a mírným zoufalstvím sleduje premiéra Viktora Orbána, který se chlubí, že jeho "vítězství je vidět až z Měsíce a rozhodně i z Bruselu". Doufá, že se mu povedlo "zachránit děti". Je duben 2022 a Maďaři si právě zvolili novou vládu. Orbán opět obhájil křeslo premiéra.

Ve stejnou dobu se v zemi konalo i referendum týkající se sexuálních menšin. Vláda se v něm ptala lidí mimo jiné na to, zda "podporují propagaci změny pohlaví u nezletilých" nebo jestli by měly být děti vystaveny "neomezenému sexuálně explicitnímu mediálnímu obsahu, který by mohl ovlivnit jejich vývoj".

Referendum a návodné formulování otázek kritizovala například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skutečným cílem referenda bylo zasévání strachu a další omezování lidských práv, myslí si také skupina aktivistů z maďarské Amnesty International a neziskové organizace Háttér Society.

Proto se už předem rozhodli na problém upozornit a přesvědčit ostatní Maďary, aby hlasování bojkotovali vhozením neplatného lístku.

"Bylo to vůbec poprvé od změny režimu v zemi, kdy někdo někoho prosil, aby zneplatnil svou demokratickou volbu," vysvětluje pro online deník Aktuálně.cz režisérka dokumentárního filmu Polina Georgescuová, co ji na tématu fascinovalo. "Nemohli připustit, aby jejich snaha selhala."

Společný nepřítel

Situace LGBTQ+ lidí v Maďarsku se v posledních letech zhoršuje. V roce 2020 byla zakázána úřední registrace změny pohlaví a sexuální menšiny přišly o možnost adoptovat děti. O rok později vláda zavedla zákon, který oficiálně zakazuje propagandu queer témat směřovanou na děti. Podle kritiků ale ve skutečnosti zakazuje, aby se informace o sexuálních menšinách objevovaly ať už v médiích, nebo ve školách.

"Spousta lidí, kteří si to mohou dovolit, z Maďarska odchází. Po každém novém omezení se zvedne další vlna migrace," vysvětluje pro Aktuálně.cz Dávid Vig, ředitel Amnesty International Hungary. "Já mám štěstí, mám tu skvělý podpůrný systém, ale když se procházíte Budapeští, neuvidíte třeba dva muže, jak se drží za ruce. Lidé se bojí."

Režisérka snímku, původně socioložka, zdůrazňuje, že LGBTQ+ lidé jsou jen jedny z posledních "obětí" Orbánovy vlády. "Orbán se chová podobně jako třeba Vladimir Putin nebo Recep Tayyip Erogan," srovnává politika s ruským, respektive tureckým prezidentem. "Snaží se v lidech vzbudit strach, protože pak je jednodušší je ovlivnit."

Spolu s tím vyjmenovává, které domnělé nepřátele společnosti už maďarský premiér v minulosti měl. Například na začátku své vlády okolo roku 2010 bojoval podle Georgescuové proti liberální levici. V roce 2015 přišla vlna migrace. Maďarsko jako hraniční země Evropské unie se potýkalo s obrovským přívalem běženců, naprostá většina z nich ale postupovala dál na západ Evropy. Statut uprchlíka nakonec v zemi dostalo 75 lidí, i tak se ale z migrantů stal terč.

Po nich přišel na řadu americký miliardář maďarského původu George Soros, Evropská unie a globální a západní svět celkově.

Urážky a nenávistné útoky

Film To musíte zažít ukazuje, že Orbánova taktika na mnoho voličů funguje. Během natáčení nebyl nikdo z aktivistů fyzicky napaden, ale lidé na ně na ulici pokřikovali, že jsou zrádci, nebo je obviňovali z toho, že chtějí malé děti nutit k operativní změně pohlaví. "Bylo to opravdu šokující, protože jsem si nemyslel, že by takovým nesmyslům někdo věřil," říká v dokumentu Vig.

V některých případech ale dochází i k fyzickému násilí. "Víme o spoustě útoků z nenávisti, které vládní rétorika podněcuje. Měli jsme případy, kdy útočníci někoho zbili a pak na oběti pokřikovali, že zákon je na jejich straně," popisuje ředitel maďarské Amnesty International.

Z osobních zkušeností se však snaží dělat si legraci. "Nesmím si to pouštět k tělu," vysvětluje. Naopak chce ze společné práce malých aktivistických skupin vytěžit co nejvíc. "Je to doslova jako souboj Davida a Goliáše. Maďarská vláda do kampaně za referendum investovala stovky milionů českých korun, zatímco my jsme malá skupinka aktivistů."

I tak se jim ale v týdnech před volbami podařilo přesvědčit dostatek lidí, aby v referendu nakonec zaškrtli současně "ano" i "ne" a tím svůj hlas zneplatnili. Báli se, že by lidé, kteří s Orbánem nesouhlasí, tento názor v hlasování vyjádřili. Tím by ale odevzdali platný hlas a de facto by napomohli uznání výsledků.

"Očekáváme, že volební účast bude až 75 procent, a proto potřebujeme přesvědčit dva miliony lidí, aby odevzdali neplatný hlas," vysvětluje ve filmu Vig. To se nakonec podařilo a referendum nebylo platné, protože platné hlasy nepřekročily potřebnou hranici 50 procent voličů. Situaci LGBTQ+ Maďarů to však moc nezměnilo.

"Teď, asi rok od hlasování, bylo najednou ticho. Už se to ale znovu pomalu rozjíždí, opět vláda srovnává homosexuály s pedofily," tvrdí Vig. Přesto zůstává optimistou.

"Čas je na naší straně. Fidesz cílí na svoje voliče a ty asi ovlivní, ale většina mladých lidí ve městech podporuje i manželství stejnopohlavních párů a propaganda na tom ani v posledních letech nic nezměnila. Za deset nebo patnáct let se tu situace změní k lepšímu. A vláda se toho bojí."

Trailer k dokumentu To musíte zažít (2022):

Film To musíte zažít popisuje kampaň za ochranu práv LGBTQ+ lidí v Maďarsku | Video: Jeden svět
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Izrael podle syrských státních médií zaútočil raketami v oblasti Damašku

Izrael podnikl raketové útoky v oblasti Damašku, informovala syrská státní média. Zranění podle nich utrpěli dva vojáci a vznikly blíže neurčené materiální škody. Nad syrským hlavním městem se v noci ozývaly hlasité výbuchy a syrská protivzdušná obrana podle zdroje z armádních kruhů některé rakety sestřelila.

Izrael za poslední roky provedl desítky útoků proti cílům v částech Sýrie ovládaných vládou, včetně úderů proti letišti v Damašku a Aleppu, nicméně téměř nikdy se k jednotlivým operacím nevyjadřuje. Izrael tvrdí, že se zaměřuje na základny skupin napojených na Írán, například na ty využívané libanonským šíitským hnutím Hizballáh, které na podporu jednotek syrského prezidenta Bašára Asada vyslalo tisíce bojovníků.

Letiště v Aleppu bylo po izraelském náletu z minulého týdne dva dny mimo provoz, připomíná agentura AP. Kromě letišť jsou cílem izraelské armády také přístavy v syrskou vládou kontrolovaných oblastech. Izrael se tak snaží přerušit dodávky zbraní z Íránu pro jemu blízké skupiny.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Nafta v Česku je nejlevnější od loňského ledna, dál klesá i cena benzinu

Nafta u čerpacích stanic v Česku stojí nejméně od loňského ledna, za uplynulý týden v průměru zlevnila o 26 haléřů na 35,01 koruny za litr. Benzin Natural 95 stál ve středu průměrně 36,95 Kč/l, tedy o devět haléřů méně než o týden dřív a nejméně za téměř dva měsíce. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.

Nafta v Česku stála před rokem v průměru o zhruba 12 korun víc než dnes, cena benzinu byla vyšší o víc než 7,50 koruny. V cenách paliv se loni na jaře výrazně projevovaly obavy z dopadů ruské invaze na Ukrajinu.

Nejlevnější paliva natankují nyní řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 36,49 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 34,28 Kč/l. Nejdražší paliva nadále nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,23 Kč. Nafta se v hlavním městě tankuje za 37,15 Kč/l.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruský odsouzený v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery byl zadržen v Minsku

Ruský otec, kterého soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery, byl zadržen v Minsku, informovalo několik ruských informačních kanálů působících v emigraci, mezi nimi například Sota. Alexej Moskaljov krátce před vynesením rozsudku utekl z domácího vězení.

Advokát Moskaljova Dmitrij Zachvatov na sociálních sítích napsal, že nemá kontakt se svým klientem, potvrdit informace o jeho zadržení nemůže, ale podle všeho tomu tak je. Moskaljova zadrželi podle ruských informačních kanálů pravděpodobně kvůli tomu, že si v bytě, kde se skrýval před pronásledováním, zapnul mobilní telefon.

Otec samoživitel z města Jefremov se do problémů se zákonem dostal původně poté, co jeho dospívající dcera Maša loni na jaře ve škole nakreslila obrázek proti ruské invazi na Ukrajině. Vyšetřovatelé ho později obžalovali kvůli protiválečným komentářům na sociálních sítích a do vyřešení případu mu úřady nařídily zůstat v domácím vězení. Soud ho v úterý poslal za mříže za diskreditaci ruské armády, za což bývají v Rusku trestáni lidé, kteří dají najevo odpor vůči válce na Ukrajině. Maša skončila v dětském domově a komise pro záležitosti nezletilých žádá, aby jejího otce soud zbavil rodičovských práv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy