Maďarsko už podle europoslanců není demokracií. Vyzvali k zastavení evropských peněz

ČTK ČTK
15. 9. 2022 13:43
Maďarsko nelze kvůli trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, uvedli ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu. V usnesení přijatém výraznou většinou hlasů kritizovali podle nich neúčinný postup orgánů Evropské unie a vyzvali Evropskou komisi, aby začala uplatňovat pravidla umožňující také odebrat Budapeští unijní peníze.
Viktor Orbán.
Viktor Orbán. | Foto: Reuters

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup Orbánovy vlády k justici, její omezování plurality médií, práv menšin či činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Parlament už před více než čtyřmi lety inicioval řízení kvůli porušování evropských hodnot, to však dosud nevedlo k výsledkům. Budapešť námitky Bruselu odmítá a Orbán nyní na kritice komise a evropských hodnot staví svou domácí politickou kampaň.

Europoslanci ve čtvrtek vyjádřili "hluboké politování nad tím, že nedostatek rozhodných opatření Evropské unie přispívá k rozpadu demokracie, právního státu a základních práv v Maďarsku, v důsledku čehož se tato země podle příslušných ukazatelů změnila na hybridní režim volební autokracie".

Vyzvali komisi, aby v případě Maďarska poprvé využila nová pravidla, na jejichž základě může přijít o část unijních fondů stát, který mimo jiné nemá nezávislé vyšetřovací orgány. Unijní exekutiva by podle poslanců rovněž neměla schvalovat maďarský plán obnovy, na jehož základě by země mohla čerpat miliardy eur z mimořádného fondu Unie na obnovu po pandemii nemoci covid-19.

Maďarská vládnoucí strana Fidesz v reakci na usnesení parlamentu uvedla, že "je neskutečné, že se EP zabývá útoky na Maďarsko i během současné krize". "Zatímco obyvatelé Evropy trpí kvůli energetické krizi způsobené nezdařilými sankcemi proti Rusku, pro levicovou většinu v Evropském parlamentu je prioritou útočit na Maďarsko," cituje maďarská tisková agentura MTI z prohlášení. Motivací pro útoky podle této národně-konzervativní strany bylo její vítězství v dubnových parlamentních volbách. Fidesz také tvrdí, že se europoslanci na Maďarsko zaměřili kvůli tomu, že jeho vláda odmítla "vpustit do země migranty" nebo nedovolila, aby "propaganda LGBT vnikla do škol" a je v opozici proti sankcím, jež Brusel uvalil na Rusko.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó řekl, že maďarští voliči v parlamentních volbách čtyřikrát po sobě "rozhodli ve sporu, jakou budoucnost chtějí pro svoji zemi". Fidesz v Maďarsku vládne od roku 2010. "S nelibostí neseme to, že si někteří lidé ve Štrasburku a v Bruselu myslí, že Maďaři nejsou natolik zralí, aby rozhodovali o vlastní budoucnosti," řekl ministr zahraničí.

Podle zdrojů agentury Reuters by komise už koncem tohoto týdne mohla rozhodnout, že kvůli obavám z korupce odebere Maďarsku část peněz z fondů určených pro rozvoj chudších regionů.

Budapešť se naproti tomu v posledních týdnech začala snažit o odblokování peněz ze zmíněného mimořádného balíku a oznámila, že zřídí protikorupční orgán a vyjde vstříc části požadavků komise. Kvůli obavám z dopadů ekonomické krize by se maďarská vláda chtěla dočkat schválení peněz ještě letos, unijní činitelé však tuto možnost spíše zpochybňují.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Vládní dluh meziročně překonal sumu 2,8 bilionu korun

Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 310,2 miliardy Kč na 2,828 bilionu Kč. Míra zadlužení stoupla ze 42,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44 procent. Ve srovnání s prvním kvartálem se dluh zvýšil o 143,6 miliardy Kč, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,2 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Na výsledku hospodaření se podepsalo především zvýšení příjmů z daní," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Hospodaření vládních institucí ve druhém čtvrtletí skončilo přebytkem půl miliardy korun. V meziročním srovnání to byl výsledek lepší o 40,8 miliardy Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí nadále zůstalo ve schodku 69,8 miliardy korun, ale meziročně se zlepšilo o 19,5 miliardy Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 62,9 miliardy Kč, které odpovídá meziročnímu zlepšení o 23,1 miliardy korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 7,3 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy