Mosambičtí islamisté se připomněli tento týden ofenzivou několika stovek svých bojovníků na město Palma. Vypálili obchody, banky a restaurace, zastřelili desítky lidí. Jedná se o první větší město, kterého se džihádisté na severu Mosambiku zmocnili.
Provincie Cabo Delgado u hranice s Tanzanií se změnila v bojiště. Přes 600 tisíc lidí ze strachu před brutalitou džihádistů uprchlo a nejistý je osud těžby zemního plynu v provincii. Hodnota tamních zásob se odhaduje na více než šedesát miliard dolarů.
Džihádisté už také zničili turistický průmysl na pobřeží. Na několik dní obsadili ostrov Vamizi, kde zdemolovali všechny hotely a letoviska.
Africký Institut bezpečnostních studií se sídlem v etiopské Addis Abebě uvádí, že provincie Cabo Delgado je nejzaostalejší částí Mosambiku, kde je vysoká nezaměstnanost mezi mladými, chybí infrastruktura i služby. Místní si stěžují, že práci na projektech týkajících se energetiky a těžby zemního plynu dostávají lidé odjinud.
Šíří hrůzu a teror
V Mosambiku převládají křesťané, muslimové žijí převážně na severu. Vláda tvrdí, že mezi džihádisty operují i Tanzanci a že Islámský stát v oblasti vede tanzanský radikál Abú Jásir Hasan. Policie to ale zpochybňuje, podle ní je Hasan mrtev a v čele skupiny spíše stojí několik lidí jak z Tanzanie, tak z Mosambiku.
Zakladateli bojůvek byli muži kolem roku 2015 vyloučení z modliteb v mešitách kvůli extremistickým názorům. Začali se scházet na jiných místech a sháněli zbraně. Není jasné, zda jsou v jejich řadách už také muži z jiných afrických zemí než z Mosambiku a Tanzanie.
Mosambičtí džihádisté šíří hrůzu a teror podobně jako jejich předchůdci v jiných zemích. Stínají hlavy zadržených a na územích, která kontrolují, nastolují islámské právo šaría v nejpřísnější podobě. Loni v listopadu uspořádali masovou popravu na fotbalovém hřišti ve vesnici Muatide. Sťali přes padesát zajatců a jejich těla rozsekali mačetami.
S původní organizací Islámský stát vzniklou v Iráku a Sýrii zřejmě mosambická skupina nemá přímý kontakt, ale hlásí se k ní ideologicky a z propagandistických důvodů. Snaží se oslovovat mladé Afričany na sociálních sítích a na YouTube.
Pomoc z Portugalska
Mosambické armádě se povstání nedaří potlačit, vojáci mají zastaralou výzbroj a špatný výcvik pro takové situace. Loni se proto Mosambičané obrátili se žádostí o pomoc na Portugalsko, kterému jako kolonie Mosambik do roku 1975 patřil.
Portugalští specialisté budou trénovat mosambické elitní oddíly na boj s povstalci. Lisabon zatím do Afriky vysílá šedesát vojáků, oznámilo v úterý ministerstvo obrany. "Pomůžeme mosambickému státu obnovit suverenitu," uvedl portugalský ministr obrany Joao Gomes Cravinho.
Jde o bezprecedentní portugalský návrat do jedné ze součástí někdejšího koloniálního impéria.
Historička Barbora Menclová, která se specializuje na dějiny Portugalska a portugalsky hovořících zemí, deníku Aktuálně.cz řekla, že vzájemná nevraživost mezi Mosambičany a Portugalci je už překonaná. Zároveň upozorňuje, že portugalská zahraniční politika je založená na tom, že se snaží bývalým koloniím v Africe pomáhat a podporovat je.
"Třeba mladá generace Mosambičanů a Angolanů vidí větší zlo v občanských válkách, které následovaly po dekolonizaci a které země zničily. Na Portugalce je dnes shovívavější pohled než dříve. Navíc v Mosambiku je bezpečnostní situace dost vážná, portugalská média se tomuto problému rozsáhle věnují," vysvětlila Menclová.
Mosambik po získání nezávislosti pustošila občanská válka mezi komunistickou vládou a opozicí. Skončila na začátku 90. let mírovou dohodou a svobodnými volbami. Následovalo období klidu, než se zbraní na podzim 2017 chopili islamisté na severu.
"Portugalsko patří mezi největší evropské obchodní partnery Mosambiku a udržuje s tímto africkým státem velmi těsné vztahy. Je proto poměrně přirozené, že usiluje o stabilizaci tamní situace, respektive že se Mosambik v tomto směru obrací právě na Portugalsko. To navíc volá po vyslání mise Evropské unied o Mosambiku, která by cvičila tamní bezpečnostní složky vboji proti islámistickým teroristům, podobně jako je tomu v Mali, Somálsku nebo Středoafrické republice," řekl Aktuálně.cz afrikanista Vojtěch Šmolík z univerzity v Hradci Králové.
