Od naší zvláštní zpravodajky - Člověk v Rijece snadno nabyde dojmu, že se nenachází u moře, ale spíš v nějakém středně velkém rakouském nebo italském městě. Břeh lemuje železnice, příkrý svah nad přístavem pokrývají průmyslové stavby v různém stadiu rozpadu nebo naopak obnovy.
V centru jsou sice kostely a historické budovy, na hlavní pěší třídě ale upoutává pozornost kolemjdoucích obří socialistický obchodní dům a na kopci se kromě starobylého kláštera tyčí také panelové sídliště.
Město zažilo po rozpadu socialistické Jugoslávie, který podobně jako v Česku rok 1989 vedl ke krachu řady průmyslových odvětví, těžké časy. Teď usiluje o obnovu. Jedním z hlavních lákadel třetího největšího města v Chorvatsku by se měl stát nový přístav. Projekt konsorcia německých a chorvatských firem ACI-Gitone vyjde v přepočtu na víc než 1,2 miliardy korun, vzniknout má podle listu Jutarnji "nejluxusnější přístav na Jadranu".
Rijecká "marina" měla v minulosti naprosto zásadní roli pro rozvoj města i celého regionu. Kdysi největší přístav Jugoslávie je dnes nejvýznamnějším uzlem nákladní dopravy v Chorvatsku. Místo dlážděných promenád a palem tu najdete spíš vysoké městské domy, parkoviště, jeřáby a sklady. Do budoucna by se to ale mohlo změnit. "Rijeka už nebude tranzitním, ale turistickým střediskem," slibuje Johannes Böck, jeden z investorů projektu.
Největší proměnou by v následujících letech měla projít část přístavu, která slouží osobní dopravě. Kotviště nabídne hluboký rijecký přístav 260 lodím - včetně luxusních megajachet.
Firma Gitone totiž patří německému loďařství Lürssen. Jeho lodě mají ve svém majetku třeba spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen, ruský miliardář Roman Abramovič, majitel fotbalové Chelsea, nebo Chalífa bin Saíd Ál Nahján, prezident Spojených arabských emirátů. Jeho 180metrový "Azzam" je největší soukromou motorovou jachtou na světě.
Superjachty Lürssen by se navíc v budoucnu mohly vyrábět nebo aspoň navrhovat i přímo v Rijece. Firma si tu založila vlastní projektantskou kancelář. Sídlit by měla v přístavu Torpedo nedaleko místa, kde se v první polovině minulého století testovaly podmořské střely.
Projekt v Rijece je jednou z největších investic do přímořského turismu v celém Chorvatsku. Kromě samotných kotvišť tu vzniknou i dílny pro opravy lodí nebo čerpací stanice, hotely, restaurace, obchody a nová parkoviště. Budovat by se mělo začít v roce 2024. Celý areál by měl být přístupný veřejnosti, dosud byl přístav uzavřený.
Peníze do Rijeky míří i z Česka
Miliardy do Rijeky tečou i přímo z Česka. Před několika dny se tu otevřel nový luxusní hotel Hilton, investice teplického podnikatele Jaroslava Třešňáka. Před jeho dokončením navštívil resort Costabella Beach i chorvatský prezident Zoran Milanovič.
Rijeka, italsky Fiume
Největší chorvatský přístav a třetí největší město Chorvatska patřilo postupně Habsburské monarchii, Rakousku Uhersku, Itálii, (socialistické) Jugoslávii a nakonec Chorvatsku.
Rijeka měla vždy velký obchodní, cestovní i vojenský význam pro celý region. Jezdily odsud parníky slavné Cunard Line do Spojených států, za druhé světové války se tu vyráběla torpéda. Po rozpadu Jugoslávie v 90. letech ale skončilo rejdařství Jugolinia i papírny, loděnice výrazně omezily provoz. Město se přeorientovalo na turismus a služby, ve srovnání s jinými oblastmi na Jaderském pobřeží ale zaostává.
Kromě chorvatského Rijeka je známé také pod italským jménem Fiume. Přesná hranice mezi Jugoslávií a Itálií tu byla stanovena až v roce 1975 a mnoho obyvatel se v dekádách po druhé světové válce muselo stěhovat na jednu nebo druhou stranu. Od roku 2018 jsou všechny místopisné cedulky ve městě dvojjazyčné - jako symbol smíření.
Jak upozornil deník E15, Hilton u Rijeky není jediná česká investice v regionu. V turismu se tu angažuje skupina CPI Property Group Radovana Vítka nebo podnikatel František Studénka. Ten vlastní akvapark Aquacolor, rovněž na istrijském poloostrově.
A stopu ve městě zanechalo v posledních letech i české umění. Své dílo tu v loňském pandemickém roce umístil Pavel Mrkus, dlouholetý děkan fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho audiovizuální instalace v prostorách secesního městského rybího trhu imituje nedaleké moře.
Video: Instalace Pavla Mrkuse v Rijece
