Severokorejskou delegaci povede na olympiádu formální hlava KLDR Kim Jong-nam

ČTK ČTK
4. 2. 2018 17:31
Politickou delegaci Severní Koreje, která u příležitosti zimních olympijských her přicestuje do Jižní Koreje, povede formálně nejvyšší představitel KLDR - předseda stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění Kim Jong-nam. V neděli to oznámilo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení. Kim Jong-nam bude stát v čele 22členné severokorejské delegace, která je očekávána v Jižní Koreji v pátek, kdy olympijské hry začnou. Zástupci KLDR v zemi zůstanou tři dny. Soul doufá, že se během olympiády, která potrvá do 25. února, podaří uspořádat jednání s Pchjongjangem. Kim Jong-nam je oficiální hlavou státu, ovšem jeho postavení je velmi formální, protože skutečnou moc má v rukách vůdce Kim Čong-un.
Kim Jong-nam (druhý zprava) na snímku z roku 2008.
Kim Jong-nam (druhý zprava) na snímku z roku 2008. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy