Řím - Krize kolem dluhů zemí eurozóny a neustálý kolotoč summitů a dohod o řešení už zřejmě některé politiky připravuje o nervy, takže se množí vzájemná kritika představitelů států EU.
Věc, která dříve nebývala příliš častá.
Italský premiér Mario Monti v rozhovoru pro agenturu AFP rozhořčeně komentoval vysoké náklady Itálie na státní půjčky.
Z podílu na tomto vývoji obvinil "některé severské země", jejichž představitelé podle něj zpochybňují závěry summitu Evropské unie a "ohrožují důvěryhodnost eurozóny".
Ačkoliv předseda italské vlády nikoho konkrétně nejmenoval, AFP i portál Euobserver.com se shodují v názoru, že mířil hlavně na Finsko a Nizozemsko.
Finská ministryně financí Jutta Urpilainenová v pátek překvapila v rozhovoru pro místní deník Kauppalehti tím, že Finsko nemůže dopředu vyloučit svůj odchod z eurozóny.
"Finsko nebude souhlasit s takovým modelem evropské integrace, který předpokládá, že členské státy jsou kolektivně zodpovědné za dluhy ostatních členů a za rizika, která jsou s tím spojena," uvedla ministryně.
Ministryně později uvedla, že nehovořila o vystoupení z eurozóny a slova jí do úst vložila nepřesným překladem agentura AFP, ale škoda už byla nadělána.
Zhruba ve stejné době uvedl guvernér Nizozemské centrální banky Klaas Knot, že riziko rozšíření krize v eurozóně a možnost, že další země požádají o pomoc, je vysoká.
Knot je v Nizozemsku pověstný tím, že si nepotrpí na diplomatickou mluvu a často se vyjadřuje ostře.
"Jestliže chce někdo pomoci jihoevropským státům, musí to být vlády jiných států, nikoliv Evropská centrální banka," prohlásil Knot v rozhovoru pro týdeník Elsevier.
Poslední výroky prohlubují rozdělení EU na problémový zadlužený jih a na sever, který se ho snaží zachránit, ale některé jeho části k tomu mají stále méně chuti.
Ze států, které v nějaké formě už čerpají zahraniční pomoc, nebo ji žádají, leží většina na jihu kontinentu, hlavně na pobřeží Středozemního moře. Portugalsko, Španělsko, Řecko, Kypr, nově i Slovinsko.
O Itálii se také hovoří jako o dalším žadateli, přestože Mario Monti to vehementně popírá a tvrdí, že vláda už přijala účinný plán úspor a že italský rozpočtový deficit je nízký. Nově schválená opatření zahrnují výrazné propouštění státních zaměstnanců, což se nelíbí odborům a popularita Montiho, která byla po jeho nástupu do úřadu po Silviu Berlusconim vysoká, rychle klesá.
Ze států, které mají vážné problémy, lze do takzvaného severního křídla Evropské unie zařadit jedině Irsko.
Přestřelka mezi Římem a Helsinkami není první, ovšem ta předchozí se týkala mnohem méně závažného tématu. Ve Finsku před časem vzbudilo nevoli prohlášení Berlusconiho, týkající se gastronomie severské země.
Berlusconi tehdy prohlásil, že si není jistý, zda vůbec existuje něco jako finská kuchyně. Šlo tehdy o to, zda sídlo Evropského úřadu pro bezpečnost potravin bude v Helsinkách, nebo v italské Parmě.
