Webovou stránku s názvem 23. června se vykálím do řeky Seiny založil francouzský programátor poté, co starostka metropole Anne Hidalgová oznámila, že si právě v tento den půjde do Seiny zaplavat. Programátor svým počinem nechtěl vyjádřit osobní nespokojenost s Hidalgovou, chtěl ale poukázat na to, že se mu nelíbí, jak politička zachází s veřejnými penězi.
V poslední době investuje město nemalé peníze do výstavby sportovišť a zlepšení pařížské infrastruktury, téměř 1,5 miliardy eur (37 miliard korun) šlo dále na úpravu kanalizačního a odpadního systému z 19. století. Ten způsoboval, že se do řeky protékající kolem Eiffelovy věže i muzea Louvre, dostávaly splašky. Současná úprava by měla zabránit tomu, aby se do řeky, která má často hnědou barvu, dostával nepřečištěný odpad.
I almost feel sorry for Macron and the mayor of Paris, as this #JeChieDansLaSeineLe23Juin AKA, "I shit in the Seine on June 23 is indeed a bowel movement https://t.co/WcB7K2AelV pic.twitter.com/41TLOpdaMY
— Jon Najarian (@jonnajarian) June 24, 2024
Důvodem k vyčištění řeky ale podle kritiků není snaha o zlepšení života běžných Pařížanů, nýbrž nadcházející olympijské hry, které bude francouzská metropole hostit poprvé po sto letech. Olympiáda začíná 26. července.
"Pokud jde o obraz Francie, tak je správně, že bude Seina čistá. Problém je, že investované prostředky nepomohly vyřešit sociální problémy, které v současnosti máme," cituje programátora britská stanice News Sky. "Cítíme se zapomenutí. Vidíme, co jsou jejich priority," dodává autor webové stránky. Na té si lidé mohou vypočítat, kdy mají vykonat do řeky potřebu, aby doplula do Paříže v době, kdy v ní bude plavat starostka.
Hidalgová z plánu nakonec upustila a uvedla, že si v řece zaplave až po volbách, které se konají na přelomu června a července. Přesné datum neuvedla, "podle počasí", dodala pouze. V Seině si měl zaplavat i francouzský prezident Emmanuel Macron, stejně jako Hidalgová tím chtěl ukázat, že voda v řece je čistá. Konkrétní datum ale neuvedl.
Jasné není ani to, zda se v neděli protest skutečně uskutečnil, případně kolik lidí se do něj zapojilo.
Mrtvá řeka
Znečištěná Seina není novinkou, která se zjevila pár měsíců před olympijskými hrami. Jako krásná řeka tekoucí romantickou krajinou je zobrazena na několika impresionistických obrazech, environmentální historička Laurence Lestelová ale uvádí, že problému si byli lidé vědomi už v 19. století.
Od 70. let minulého století byla řeka dokonce považována za ekologicky mrtvou, protože z ní vymizely všechny ryby, uvádí server BBC. Poté byl vybudován lepší odpadní systém, kvalita vody se zlepšila a stouplo množství kyslíku ve vodě. Díky tomu se do Seiny vrátil v 90. letech, tedy teprve před 30 lety, život.
Unikání splašek do řeky ale pokračovalo až do předolympijské rekonstrukce nádrže odpadních vod. Z ní se do vody dostávaly i bakterie E.coli a enterokoky vyskytující se ve výkalech, které mohou způsobit střevní potíže, vyrážky, v některých případech až smrt.
Množství bakterií zůstává i přes úpravu ve vodě vysoké. Nezávislá skupina, která testovala vodu posledního půl roku, uvedla, že téměř každý test ukázal hodnoty vyšší, než zákon považuje za bezpečné, cituje ze studie americká stanice NBC News.
"Vždycky plavu s otevřenou pusou," smál se loni v srpnu při zkušebním závodě norský triatlonista Kristian Blummenfelt. "Nebude zábavné, když se zítra probudím s …," řekl ve videu stanice ESPN, zatímco si ukazoval na břicho.
Problému si je vědom i místostarosta Paříže Pierre Rabadan, který uvádí, že úroveň bakterií zůstane ještě nějakou dobu po opravě čističek na vyšší úrovni. "Stále bude trochu nad tím, co je považováno za bezpečnou kvalitu vody," přiznal pro BBC. Zlepšení podle něj ale přijde v létě, kdy nastane období sucha a bude víc slunečno, protože paprsky bakterie zabíjí.
Kritika obyvatel
Přípravy na olympiádu kritizují někteří Pařížané dlouhodobě, v poslední době si místní nejvíc stěžují na rostoucí cenu za veřejnou dopravu, vystěhování dvou tisícovek studentů ze státem sponzorovaných kolejí, aby uvolnili místo pro pracovníky sportovních her, nebo přesunutí lidí bez domova za hranice metropole.
"U olympijských vesnic se často slibuje, že se z nich stanou sociální byty. To se ve většině případů ale neděje," líčí pro Aktuálně.cz česká dokumentaristka Haruna Honcoop, která ve svém novém filmu Olympijský mezičas mapuje dopady pořádání her na města a jejich obyvatele. "Nejvíc na tom vždy vydělali developeři," dodává. Jedinou výjimkou podle ní byla olympijská vesnice v Mnichově.
S pořádáním her se pojí i další jev - rychlá gentrifikace města, která zvedá ceny nájmů. Lidé jsou tak nuceni se často stěhovat stále dál od centra.
Přestože někteří Pařížané, se kterými Honcoop mluvila, olympiádu vítají, mnoho z nich si jí stěžovalo, že většina bude hry stejně sledovat jen v televizi. "Francouzský olympijský výbor tvrdí, že lístky začínají na 26 eurech (650 korun). Reálně ale stojí přes 300 eur (7500 korun). Takže to není pro normální lidi. Jen to posiluje olympijský turismus, který si mohou dovolit jen bohatší lidé," domnívá se Honcoop.
Přesto město doufá, že z investic budou těžit i běžní Pařížané - například ve třech nově vzniklých oblastech určených k plavání. Ty by se měly otevřít v roce 2025.
Video: Co dělám, když zapomenu jméno? Vypnu. Stát se přitom může horší věc, říká komentátor Dusík (20. 5. 2024)
