Londýn - Současnému celosvětovému veřejnému nepříteli číslo jedna, zakladateli a šéfu serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi, hrozí vydání do USA a soud pro špionáž.
Někteří konzervativní politici ve Spojených státech dokonce volají po tom, aby byl kvůli zveřejnění citlivých informací z diplomatických depeší odsouzen k trestu smrti.
Assange, který se v úterý vzdal britským úřadům a nyní se nachází ve vazbě, se přitom dostal do rukou justice pro zdánlivě zcela banální záležitost: prasklý prezervativ.
Za mřížemi se ale neocitl kvůli nadměrným sexuálním choutkám, jak mu předhazují švédští vyšetřovatelé, a už vůbec ne pro neodbornou manipulaci s vulkanickou ochranou.
Zveřejněním depeší, v nichž se američtí diplomaté o politicích řady zemí vyjadřovali se značným despektem, vyvolal ve světě bezprecedentní poprask a rozzuřil hned několik významných spojenců USA.
Americké ministerstvo spravedlnosti nyní zkoumá, zda jej může postavit před soud na základě zákona o špionáži z roku 1917.
Lieberman se pouští do médií
Joe Lieberman, nezávislý senátor, který často hlasuje s republikány, na WikiLeaks nenechává nitku suchou.
Chce ale nechat přezkoumat, zda zákon neporušila také média včetně deníku The New York Times, blízkého demokratům. Tím, že úryvky z inkriminovaných diplomatických depeší publikovala.
"Jsem přesvědčen, že WikiLeaks se prohřešil proti zákonu o špionáži, jak je to ale s médii, jako jsou Timesy, která informace zveřejnila?" cituje jeho slova newyorský list.
"Podle mě se The New York Times dopoustil minimálně aktu občanské nepřístojnosti a ministerstvo spravedlnosti by mělo přezkoumat, zda se nejedná o zločin."
Lieberman zároveň připouští, že "jde o velmi citlivou záležitost týkající se Prvního dodatku americké ústavy" a tedy práva na svobodu projevu.
Jiného názoru jsou někteří radikální republikáni, kteří dlouhodobě kritizují liberální tendence v USA i jinde ve světě.
Vůdčí osobnost ultrakonzervativního hnutí Tea Party a bývalá aljašská guvernérka Sarah Palinová, jež se chce v roce 2012 ucházet o prezidentskou nominaci za Republikánskou stranu, před několika dny prohlásila, že na Assangeho by měl být uspořádán hon, "jako by byl předákem Tálibánu".
Někdejší arkansaský guvernér za republikány Mike Huckabee se zase domnívá, že šéf WikiLeaks by měl být "za to, co napáchal" popraven.
Pokus o znásilnění?
Assange nevoli Washingtonu vyvolal již dubnovým zveřejněním záběrů z americké helikoptéry, jež palbou z kanonu ráže 30 milimetrů usmrtila skupinu iráckých civilistů včetně fotografa agentury Reuters. Při svém letním pobytu ve Švédsku, kvůli němuž byl nyní zatčen, se ale rozhodně choval značně nezodpovědně.
Nad dvojím pokusem o znásilnění, který je mu přičítán, nicméně visí řada otazníků.
Zakladatel WikiLeaks přijel do Švédska na seminář o úloze médií v ozbrojených konfliktech. Po jeho příjezdu jej kontaktovala třicetiletá Anna Ardinová, jedna z místních aktivistek feministického hnutí, která mu nabídla, že u ní může přespat.
Jak vyplývá z materiálů stockholmských vyšetřovatelů, hned první večer došlo mezi oběma k intimnímu styku. Na druhý den ráno se situace opakovala. Když ale Ardinová zjistila, že Assangemu selhala ochrana, odmítla v předchozí činnosti pokračovat, šéf WikiLeaks ale na radovánkách trval. A to dosti vehementně.
Intimní styk měl Assange i o několik dní později s dvacetiletou Sofiou Wallenovou.
První večer šlo vše hladce, podobně jako v případě Ardinové. Když však osmatřicetiletý Australan na druhý den - na rozdíl od předchozího večera - odmítl použít ochranu, Wallenová se začala bránit.
Dvacátého srpna obě ženy, které se mimochodem dobře znají, navštívily policii a obvinily Assangeho z dvojnásobného sexuálního deliktu.
"V obou případech se zpočátku jednalo o dobrovolný sex, který se následně zvrhl ve znásilnění," tvrdí Ardinová.
Spojené státy nyní zkoumají, zda požádají britské či švédské úřady, aby byl šéf WikiLeaks vydán do USA. Austrálie, která k němu zpočátku zaujala velmi kritický postoj, Assangemu ve středu ústy ministra zahraničí Kevina Rudda naopak nabídla právni pomoc.
Pirátské strany v řadě zemí světa včetně té české mezitím začaly na svých internetových stránkách zveřejňovat diplomatické depeše, jež se objevily na WikiLeaks.
