"Pokud jde o raketovou obranu, neměly by uvnitř NATO být země první a druhé ligy," řekl Jaap de Hoop Scheffer listu Financial Times.
Na mysli měl Itálii, Turecko a Řecko, tedy státy, které narozdíl od zbytku členů aliance leží k Íránu nejblíž. "Pro mě je hlavní směrnicí nedělitelnost bezpečnosti," dodal
Generální tajemník Severoatlantické aliance nicméně požadavky administrativy prezidenta George Bushe na výstavbu radaru v České republice a raketové základny v Polsku neodmítá. Jaap de Hoop Scheffer poukázal na severokorejské a íránské plány a zkoušky zbraňových systémů.
Výzvědné služby zemí NATO odhadují, že Írán bude moci odpálit mezikontinentální rakety někdy v roce 2015. To znamená, že rok 2011 plánovaný pro spuštění radaru v ČR a raket v Polsku je podle de Hoop Scheffera přesně včas.
Rusko se nemá čeho obávat
Vyjádření de Hoop Scheffera je v rozporu s názory některých evropských zemí, které si zatím v otázce radarové a raketové základny ve střední Evropě zachovávají zdrženlivý postoj.
Německo a Francie mají obavy, že tento krok popudí Rusko. Francouzský prezident Jacques Chirac dokonce minulý týden vzkázal, že americké plány mohou navrátit Evropu do dob studené války.
Jaap de Hoop Scheffer dal v rozhovoru najevo, že má malé porozumění pro ruské stížnosti na nový systém, i když souhlasí s tím, že by se měl s Moskvou konzultovat.
"Nemusíte být Einstein, abyste pochopili, že toto nemůže být zaměřeno proti Rusku a nemůže to snížit jejich schopnost prvního úderu," řekl Jaap de Hoop Scheffer s poukazem na to, že v Polsku bude deset protiraket, s nimiž by si ruský arzenál snadno poradil.
Spojení evropského a amerického systému?
Představitelé NATO navíc argumentují, že plán Washingtonu bude chránit nejen Spojené státy. Benefitovat by z něj měly západoevropské a středoevropské země, píší Financial Times
De Hoop Scheffer navrhuje, aby americký program byl začleněn do existujcících plánů Severoatlantické aliance. Ty počítají s odstartováním vlastního systému obranných raket do roku 2010. "Začínáme vyvíjet systémy, které by chránily spíš vyslané jednotky než populační centra a jednotlivé oblasti," řekl. "V budoucnu by oba systémy mohly spolupracovat"
Evropští politici také hledají odpověď na otázku, zda se americký systém vyplatí. Ačkoliv bude stát deset miliard dolarů ročně - má nepřesvědčivé testovací výsledky. Je navíc navržen tak, aby sestřelil jen malý počet raket. Rozsáhlejšímu útoku čelit nedokáže..
NATO vypracovalo loni studii o 10.000 stránkách, v níž velení aliance dospělo k závěru, že by bylo možné spustit celoevropský obranný systém založený na americkém plánu. Studie počítá s nižšími náklady než deset miliard a nepočítá s polskými a českými základnami. Ty podle činitelů NATO sníží náklady ještě více, protože pokryjí skoro celou Evropu.
