Kuzan v rozhovoru hovoří o aktuální situaci na frontě i o tom, jaké změny vnesl do ukrajinské armády vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, který se funkce ujal v únoru. V pozici nahradil Valerije Zálužného. "Působí dojmem silného, tvrdého chlapa, kterého se Rusové obávají. Nejsem si jistý, zda bychom bez něj byli schopni udržet obranu s takovým nedostatkem zbraní," říká Kuzan.
Ukrajinské centrum pro bezpečnost a spolupráci se sídlem v Kyjevě se zaměřuje na posílení informační bezpečnosti země, vytváří nezávislé analýzy a posiluje hlas Ukrajiny ve světě.
Ukrajinský parlament minulý týden přijal nový zákon o mobilizaci, který zavádí přísné postihy proti těm, kteří by se jí chtěli vyhnout. Byl to dobrý krok?
Téma mobilizace samozřejmě není a nikdy nebude populární. Nicméně krok to byl správný, vlastně bych řekl, že k němu mělo dojít už před třemi měsíci. Díky němu teď konečně vidíme, kdo může jít bojovat, a dokážeme si naplánovat strategii až na pět let dopředu.
Je stále dost Ukrajinců, kteří by mohli narukovat do armády? Deník The Washington Post v březnu napsal příběh o vesnici Makiv na jihozápadě země, kde už žádní takoví muži téměř nezbyli. K čemu dojde, pokud se tak stane v celé zemi?
Momentálně se ničeho takového neobávám. Navíc takový fenomén jako ve vesnici Makiv mohou mít na svědomí změny v demografické situaci na Ukrajině. Tedy to, že se spousta lidí stěhuje z vesnic do města.
Rusko je sice územně mnohem větší, ale když se podíváte na situaci na frontové linii, zjistíte, že Ukrajina nemá ani zdaleka takové ztráty na vojenské technice a lidské ztráty. Bojujeme efektivněji, na našich mužích nám doopravdy záleží a nepraktikujeme stejné metody jako Rusko.
Jaké metody máte na mysli?
Kreml používá strategii "masové vlny", kdy posílá desítky špatně vycvičených vojáků umírat na frontové linie, aby uvolnili cestu cennějším ruským elitním jednotkám. A pak jejich zmrzlé mrtvoly nechává na bojišti. Pro nás je cílem starat se o zraněné vojáky a co nejvíce jich zachránit, aby měli možnost - pokud chtějí - dále se účastnit bojů nebo dalších akcí na pomoc armádě.
A v neposlední řadě je nutné říct, že otázka budoucnosti Ukrajiny přímo závisí na dalších dodávkách zbraní. Tedy, jestli je dostaneme a jak rychle je dostaneme.
Mluvíme spolu v den, kdy došlo k dalšímu těžkému bombardování a masivním útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jak nyní hodnotíte situaci na frontě?
Rusové teď podnikají tolik nových útoků jen proto, že ty předchozí selhaly a neměly požadovaný účinek. To je klíčové si uvědomit. Nedaří se jim zničit vojenskou infrastrukturu Ukrajiny, takže se zaměřují na tu civilní, která nemá dostatečnou ochranu. Nový vrchní velitel Syrskyj nechal účinně obnovit obranné linie, což Rusům zabránilo v pokusech o jejich prolomení.
Poslední tři měsíce však bojujeme s výrazným nedostatkem veškeré munice a nedokážeme se účinně bránit před ruskými útoky.
Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc?
Potřebujeme vlastně úplně všechno, ale nejvíce systémy protivzdušné obrany, abychom dokázali ochránit naše lidi. Naštěstí v sobotu Německo po telefonátu s ukrajinskou stranou slíbilo, že nám nějaké pošle.
Souhlasíte s tím, co řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? Že pokud americký Kongres nekývne na balíček pomoci pro Kyjev, který už několik měsíců čeká na schválení, napadená země prohraje.
Záleží na tom, co pro vás znamená prohrát. Pro nás vítězství znamená obnovení celé územní celistvosti Ukrajiny, tedy dosažení našich původních hranic od roku 1991. A bez dalších zbraní tohoto cíle nedosáhneme.
Jak klíčová je teď ale pro vás pomoc Spojených států? Víkendový útok Íránu na Izrael dal šanci na rozmrazení balíku pomoci pro židovský stát i Ukrajinu. Sněmovna chce ale pomoc pro tyto dva státy schvalovat tento týden nakonec jako dva samostatné zákony. Jaké důsledky by pro Ukrajinu mělo, kdyby pomoc ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun) neprošla?
Budeme pokračovat v boji za jakýchkoli podmínek. Ale v takovém případě by cena, kterou bychom museli zaplatit nejen na životech, byla opravdu, opravdu vysoká. Nerad to přiznávám, ale myslím, že bychom to jako země už neustáli.
Rusko minulý týden zničilo největší tepelnou elektrárnu Kyjevské oblasti. Mluvčí maďarské vlády přesto na otázku, zda Budapešť pošle Kyjevu systémy protivzdušné obrany, odpověděl, že by Ukrajině neměly být poskytnuty žádné zbraně. Co si myslíte o zemích, které mají i po dvou letech války pocit, že podpora Ukrajiny není dobrý nápad?
Je to pokrytectví a cynismus, něco, co je za hranicemi lidskosti. Zejména pokud jde o systémy protivzdušné obrany, protože ty se používají k ochraně civilistů, nikoliv k útoku na nepřátelskou zemi.
Je v plánu další ukrajinská protiofenziva, a pokud ano, kdy?
V budoucnu ano, ale ne teď, protože s takovým nedostatkem zbraní bychom to nedokázali. Musíme se navíc připravit na ofenzivu Rusů, kterou očekáváme v květnu nebo červnu.
Dokáže Ukrajina po více než dvou letech plnohodnotné války alespoň částečně předpovídat strategii ruské armády, nebo vás stále překvapuje?
V tuto chvíli už nás Rusové nemají čím překvapit. Mají velkou převahu v počtu raket, takže víme, že budou dál pokračovat v raketových úderech na naše lidi. Stejnou převahu mají taky v leteckých bombách, kterými budou zasahovat naše města. Víme, že se jejich cíl nezměnil a že budou dále tlačit na nás i na naše západní spojence. My jsme ale připraveni dále klást odpor. Rusové nás nezastraší. Vrchní velitel, armáda ani běžná ukrajinská populace se jich nebojí.
Jak se změna na pozici vrchního velitele armády projevila na frontové linii?
Za několik posledních měsíců se nám skutečně podařilo omezit ztráty na minimum, za což můžeme poděkovat hlavně generálovi Syrskému, který je ve funkci od února. Pracuje efektivně a působí dojmem silného, tvrdého chlapa, kterého se Rusové obávají. Nejsem si jistý, zda bychom bez něj byli schopni udržet obranu s takovým nedostatkem zbraní. Nacházíme se teď opravdu ve složité situaci a já mohu jen doufat, že z ní společně vyjdeme silnější.