"Všechna sčítání lidu po roce 1990 provázely obavy související s etnickými otázkami," říká pro Aktuálně.cz Blagica Novkovská, akademička a bývalá šéfka Makedonského statistického úřadu. Poslední součet v roce 2002 se konal jen rok po krátkém ozbrojeném konfliktu mezi armádou a etnickými Albánci. Ukázal, že 64 procent z asi dvou milionů obyvatel jsou Makedonci a čtvrtina se hlásí k albánské národnosti.
Jenže tato čísla jsou dnes pravděpodobně daleko vzdálená realitě. Neoficiální odhady hovoří o tom, že ze země za poslední dvě dekády odešlo více než půl milionu lidí, tedy téměř pětina. Pokud se číslo potvrdí, znamenalo by to, že Makedonie se potýká s nejvyšší mírou emigrace z celého Balkánu. Nedostatek pracovní síly už nyní pociťují zaměstnavatelé v turismu, IT nebo maloobchodě.
Důvodů je několik: špatná ekonomická situace země, opakované a vlekoucí se politické krize i problémy se žádostmi o vstup země do Severoatlantické aliance nebo Evropské unie.
Vstupu do NATO nakonec země dosáhla loni v březnu, kvůli EU dokonce před dvěma lety změnila na žádost Řecka své jméno a přidala slovo "Severní". Záhy ale přístupové rozhovory zablokovalo Bulharsko, které se se zemí hádá kvůli jazyku a dějinám.
Albánci volají po maximální mobilizaci
Domácí etnické pnutí mezi Makedonci a převážně muslimskými Albánci nyní komplikuje i zdánlivě obyčejnou operaci, jakou je sčítání obyvatel. Před deseti lety ho museli zrušit úplně.
Je přitom velmi důležité, protože makedonská ústava dává každé menšině zastoupené více než dvaceti procenty zvláštní práva, třeba křesla ve státních orgánech. Když země v roce 2001 pravidlo přijala, pomohlo právě Albáncům a na poslední chvíli odvrátilo hrozbu občanské války.
Dohoda předpokládala, že zvláštní práva by se měla rozšiřovat, pokud by se národnostní složení měnilo. Makedonští nacionalisté proto nyní doufají, že ze sčítání vyplyne, že Albánců v zemi není tolik. Druhá strana chce důkaz o opaku. Vláda a zástupci statistického úřadu zase trvají na tom, že nejde o politiku a sčítání naplňuje všechna odborná kritéria.
"Hlavním problémem je, že se sčítají občané, ne lidé žijící v Severní Makedonii. Vymyká se to mezinárodním standardům a způsobuje obavy a pochyby," namítá Novkovská, která vedla sčítací snahy v minulosti a nyní souzní s námitkami nacionalistické opozice. Ta už od března vyzývá ke zrušení sčítání. Tehdy se začali evidovat právě lidé žijící v cizině, jejichž počet a národnost je z pohledu statistiky největší neznámou.
Albánský vicepremiér Artan Grubi krajany v zahraničí požádal o "maximální mobilizaci". Ozval se i zástupce Albánců v sousedním Kosovu, rovněž etnicky rozděleném, s výzvou, aby krajané v Severní Makedonii "dokázali statisticky, že jsou pro Balkán totéž, co Němci pro Evropu".
Vláda na výzvy k bojkotu zareagovala hrozbou vysokých pokut i trestů odnětí svobody, pokud se někdo povinného sčítání odmítne zúčastnit.
Hluboký spor mezi dvěma zeměmi
"Mezi lidmi se o tom mluví. Existuje snaha prezentovat sčítání jako něco zfalšovaného," popisuje Mimoza Celevská, která pracuje v jedné ze softwarových firem v severomakedonské metropoli Skopje. "V zemi máme politickou polarizaci už teď, takže si nemyslím, že by sčítání zase tak moc změnilo. Podle mě ho potřebujeme," dodává Celevská.
Během příprav statistické operace se projevil i zmíněný spor se sousedním Bulharskem. To totiž už dříve začalo nabízet Makedoncům možnost získat bulharský pas, který díky členství země v EU otevírá dveře do Evropy. Je proto možné, že více než sto tisíc makedonských emigrantů odešlo právě tam, zatímco v roce 2002 se k bulharské národnosti přihlásilo v Severní Makedonii jen 1500 lidí. Bulharsko nyní žádá větší práva i pro "svoji" menšinu.
Bulharsko blokuje vstup Severní Makedonie do EU kvůli neochotě uznat odlišnost makedonského jazyka a etnicity od té bulharské. Makedonci v Bulharsku popisují tlak na to, aby se asimilovali a vzdali své původní identity, zatímco Bulhaři v Makedonii líčí obavy z vyloučení z kolektivu přátel nebo kolegů, pokud se k veřejně přihlásí k jiné než většinové národnosti.
Odklad až na září
Statistička Novkovská považuje sčítání za zpolitizované a varuje před manipulacemi s údaji. Také makedonská nacionálně smýšlející opozice tvrdí, že počet Albánců v zemi je předem "dán", protože zákon, který sčítání zastřešuje, prosadila vládnoucí sociální demokracie společně s koaličními albánskými partnery.
Sociálnědemokratický premiér Zoran Zaev naopak ujišťoval, že výsledky sčítání nepovedou ke změně ústavy, a tedy ani k omezení práv menšin.
Nakonec ale Zaev po dohodě s opozicí sčítání skutečně odložil, a to na září. Jako důvod uvedl pokračující koronavirovou pandemii a nedostatek vakcín. Zpoždění se sčítáním mezitím hlásí i Srbsko a Černá Hora. I ony se potýkají s masivní emigrací a etnickým pnutím.
