Vyfotit se s tučňákem, zalyžovat si na ledovci. Turisté zaplavují Antarktidu

Jana Václavíková Jana Václavíková
3. 3. 2020 6:28
Na turisty, kteří si vyberou výlet na Antarktidu, čekají rozmanité zážitky. Cestovní kanceláře nabízejí vyjížďky na kajaku kolem ledovců, lyžování v neoznačeném terénu nebo focení se s tučňáky. Jednodušší přístupnost nejjižnějšího kontinentu s sebou ale nese i negativa, která v posledních letech mění podobu Antarktidy k nepoznání.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Nina Burleigh / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Místa, která nepokrývá sníh, na Antarktidě tradičně zarůstají mechem. Jenže v posledních letech se tyto suché oblasti zvětšily až o 300 procent a vedle mechu tu najdete i druh trávy, který je běžně k nalezení v Evropě nebo Jižní Americe. A také krysy, myši, kraby nebo různé druhy much, které se zde původně nevyskytovaly.

Mohou za to přibývající turistické výpravy i vědecké expedice, které s sebou nepůvodní druhy rozšiřují. Jen v letošní sezoně, která trvá od listopadu do března, by mohlo Antarktidu navštívit v rámci turistických cest až 75 tisíc lidí, uvádí americký deník New York Times.

Nepůvodní druhy lidé většinou šíří neúmyslně na svém oblečení a vybavení, na trupu lodí nebo spolu s jídlem, které si posádky berou s sebou.

"Běžná moucha je perfektním příkladem problému, kterému Antarktida nyní čelí. Připluje na lodích, kde se jí daří v kuchyních, a poté se přesune na základnu na pobřeží. Šance, že přežije, stoupá s ním, jak se Antarktida otepluje, a to budí obavy. Hmyz jako moucha může přenášet patogeny a mít ničivé účinky na původní druhy," vysvětlil britskému deníku The Guardian Dominic Hodgson z Britského antarktického výzkumu.

Horší než oteplování

O tom, že za rozšíření nepůvodních druhů mohou lidé, nepochybuje ani expert na výzkum Antarktidy Peter Convey. Ten sice připouští, že hmyz sem může i doletět z Jižní Ameriky, jenže dál se už neuchytí. "Pravda je, že lidé sem přivezli 99 procent invazivních druhů, které přežily přírodní procesy," řekl vědeckému serveru Phys.org.

Tyto druhy mohou mít podle Conveye nakonec větší dopad na životní prostředí kontinentu než klimatické změny.

Narůstající turistika ovlivňuje také zvířata, která na jihu planety žijí. Podle výzkumu, který se věnoval vlivu lidí na antarktická zvířata, nebývají střety s lidmi pro živočichy smrtelné, ale mohou narušit jejich režim. Přestože přímý vliv lidí na život zvířat tu zůstává malý, vědci popisují lidskou přítomnost jako významně negativní.

Narušení prostředí turisty může u zvířat ovlivnit fyziologické procesy, měnit jejich chování nebo narušit rozmnožování, vyjmenovává server zaměřený na tuto oblast Antarctic Environments Portal.

"Je důležité porozumět tomu, že všechny tyto dopady - klimatické změny, rybaření nebo turismus - jsou kumulativní," vysvětluje Cassandra Brooksová z environmentálních studií americké University of Colorado Boulder. Čím jich je více, tím celkový dopad roste.

Dovolená na Antarktidě

Netradiční zážitek při dovolené na Antarktidě začaly firmy nabízet už v 50. letech minulého století. Trvalo však další tři desetiletí, než se na jižní polokouli vydal větší počet návštěvníků. Nyní počet zájezdů i turistů stoupá. V letošní sezoně by břehy Antarktidy mohl vidět až dvojnásobný počet lidí oproti situaci před deseti lety, píše list New York Times.

Návštěvníci většinou ke kontinentu, který byl dříve přístupný jen výzkumníkům, připlouvají na velkých výletních lodích s kapacitou několika stovek či tisíců lůžek. Přestože tito turisté za svůj pobyt zaplatí přes čtvrt milionu korun, většina z nich se ke břehu nedostane.

Návštěva pevniny je dovolena jen cestujícím s průvodcem, kteří oblast navštíví v lodích pro maximálně 500 lidí. Ti pak kromě procházek po nejjižnějším kontinentu mohou na místě využít i několik turistických lákadel, jako je kempování, lyžování nebo jízda na snowboardu i mimo označené cesty, kam se lidé dostanou pouze helikoptérou.

Chování turistů a výzkumníků, kteří na Antarktidu vstoupí, reguluje Antarktický smluvní systém, který má zaručit, že kontinent nebude použit k jiným než vědeckým účelům. Pravidla vyzývají turisty, aby se v blízkosti divoké zvěře pohybovali potichu a pomalu a nešli k ní blíž než na pět metrů, neodhazovali odpadky, nekrmili zvířata, neničili majetek a omyli veškeré vybavení, oblečení i boty, které pro výstup na pevninu použijí.

Po smrti sedmi tisíc tučňáků v roce 1990, kteří pravděpodobně zpanikařili kvůli nízko letícímu letadlu, pravidla také nakazují letadlům, aby se vyhýbala hejnům ptáků.

Vědci si jsou ale vědomi, že tento dokument potřebuje rozšíření. "Jen těžko udrží kontrolu v tomto rozvíjejícím se průmyslu. Stejně těžké je představit si, že víc než 78 tisíc turistů navštíví Antarktidu a nebude to mít negativní dopad na oblast," uvedla Brooksová.

Video: Mapa Antarktidy se znovu přepisuje. Ulomená kra může ohrozit lodě klidně za dva roky, říká geograf

Mapy Antarktidy se přepisují neustále, tohle je ale jedna z největších ulomených ker za posledních čtyřicet let, říká Daniel Nývlt. | Video: Filip Horký, DVTV
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy