Nicolas Sarkozy v parlamentu prohlásil, že nařízení se týká i cizinců s povolením k pobytu. Dosud bylo za účast na pouličním násilí odsouzeno 25 cizinců.
Přísnější postup vůči cizincům ohlásil Sarkozy poté, co vláda umožnila místním správám vyhlašovat zákazy nočního vycházení Mimořádná opatření však mají zatím jen částečný úspěch.
Přestože počet zapálených aut každou noc klesá, počítají se stále na stovky. Tuto noc shořelo na 300 aut a policisté zadrželi více než 150 lidí.
Pro srovnání: předchozí noc bylo zapáleno 617 aut, 204 výtržníků policisté zatkli.
Poté, co se nepokoje rozšířily za hranice Paříže, shořely napříkad na severu země v Arrasu dva velké obchody, v Grasse na druhém konci země nakladatelství regionálního deníku Nice-Matin. V Lyonu řádící mládež napadla dva ruské novináře.
Francouzská vláda aktivovala zákon o výjimečném stavu, aby tím umožnila místním úřadům vyhlašovat zákaz nočního vycházení. Dosud nejdůraznějším způsobem tak reagovala na pokračující nepokoje ve francouzských městech. V metropolitní Francii bylo toto opatření použito naposledy v roce 1962 v souvislosti s válkou v Alžírsku. Zákon umožňuje vyhlásit zákaz nočního vycházení až na 12 dní. Po stejnou dobu bude možné provádět domovní prohlídky v případech podezření z nezákonné držby zbraní.
Jako první využilo tohoto opatření severofrancouzské město Amiens. Speciální zákazy nočního vycházení vyhlásila také pařížská předměstí Savigny-sur-Orge a Le Raincy, stejně jako historické město Orleans.
Premiér Dominique de Villepin v Národním shromáždění řekl, že v případě potřeby předloží vláda návrh zákona, který umožní tato opatření prodloužit. Upozornil, že místní úřady budou mít po dobu platnosti mimořádných opatření také pravomoc ukládat domácí vězení nebo naopak zakázat pobyt původcům násilností. Narušitele bude možno odsuzovat až ke dvěma měsícům odnětí svobody. Premiér zároveň řekl, že dekret o přijetí těchto kroků vylučuje jakoukoli kontrolu sdělovacích prostředků.
Villepin: armádu zatím nepovoláme
Francouzský premiér Dominique de Villepin přišel s celou sérií nových opatření, která by měla výtržnosti zastavit. Kromě možnosti vyhlašovat zákaz nočního vycházení, přislíbil další policejní posily. Villepin vyloučil, že by k potlačení nepokojů mohla být povolána armáda.
Přečtěte si více o tom, co premiér Villepin navrhl.
Podle analytiků se Villepinovi jako prvnímu politikovi podařilo oslovit zneklidněné Francouze způsobem, který od politiků očekávali. Místo vznešených slov o republikánských hodnotách nazval situaci krizí ve francouzských městech. Kromě odsouzení násilí se soustředil také na opatření, která by měla v budoucnu odstranit jeho příčiny.
| Starší videa z nepokojů v Paříži |
|---|
| Sedmá noc nepokojů v Paříži |
| Srážky mezi policií a demonstranty |
| Pouliční nepokoje v Paříži |
| Francouzi se přou o zákaz vycházení |
Bilance dvanácté noci
Dvanáctá noc nepokojů byla ve Francii jen o něco klidnější než ty předchozí. Zatímco v okolí Paříže panoval relativní klid, ve zbytku země pokračovaly násilnosti se stejnou intenzitou.
Podle policie shořelo během noci na 1200 aut a zatčeno bylo 330 výtržníků. Zranění utrpělo dvanáct policistů.
Na předměstí jihofrancouzského Toulouse rebelové ničili obchody a auta, o půlnoci podpálili na jedné z hlavních městských silnic i autobus. Útok na mateřskou školu a úřad práce je hlášen z Bordeaux. Na mateřské školky vandalové zaútočili také v Brestu, Le Havru a Vaulx-en-Velin.
Nepokoje vypukly na pařížských předměstích 27. října a rozšířily se později do dalších francouzských měst. Jejich roznětkou bylo dosud nevyjasněné úmrtí dvou mladíků u Paříže. Dosud při nepokojích shořelo přes pět tisíc automobilů a byla zatčena tisícovka lidí. Desítky lidí byly zraněny a nespočet budov zachvátil oheň.
