Londýn/Teherán - Austrálie se podle ministra zahraničí Kevina Rudda připojí k ropnému embargu vůči Íránu, které v pondělí schválila Evropská unie.
Rudd během své návštěvy Londýna prohlásil, že "je naprosto jasné", že Austrálie přijme stejná opatření. Je prý nezbytné poslat íránské vládě vzkaz, že její chování je "celosvětově nepřijatelné".
Teherán se ale navenek tváří, že se nic neděje, byť původně režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda hovořil o "aktu agrese" či "propagandě a psychologické válce".
Sankce? Nová příležitost
Podle šéfa zpravodajských služeb Haidara Moslehího ovšem budou sankce neefektivní a íránský národ ani v nejmenším neohrozí. Naopak mohou zemi přinést požehnání, nechal se slyšet podle oficiální agentury IRNA.
"Světová ekonomika nefunguje tak, že by znemožnila existenci nějaké země," prohlásil. Přitom ropa tvoří asi 80 procent íránského exportu. Moslehí míní, že embargo je pro Írán šancí, jak najít nové trhy.
Podle agentury Reuters si ale ministerstvo zahraničí zve na kobereček západní diplomaty. Jako první se má dostavit velvyslanec Dánska.
Hra o Hormuzský průliv
Brusel rozhodl o uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu v pondělí, aby tak zemi donutil k vyjednávání o svém jaderném programu. Na starý kontinent denně přitékalo 450 tisíc barelů íránské ropy.
Krok Evropské unie ocenil Izrael, posléze jej s povděkem kvitovaly i Spojené státy. Naproti tomu jeden z nejbližších spojenců Teheránu - Rusko - míní, že sankce nemají nic společného s ochranou proti šíření jaderných zbraní. Šéf diplomacie Sergej Lavrov tvrdí, že mají zhoršit ekonomickou situaci v islámské republice, a "popohnat" tak Íránce, aby svrhli současnou vládu.
Nyní se hraje o Hormuzský průliv, jehož uzavřením Írán pohrozil. Přitom právě tudy se dopravuje třetina veškeré ropy po moři. USA už do oblasti poslaly svoji válečnou loď, svoji účast na případné vojenské operaci v průlivu nevyloučila ani Velká Británie.
