Brusel – Rusko vstoupí do nového roku vystavené ekonomickým sankcím Evropské unie. Na summitu, který začíná ve čtvrtek, ministři a diplomaté schválí jejich prodloužení o další půlrok.
Názor českého prezidenta Miloše Zemana, který považuje sankce za zbytečné a zrušil by je, nebude vyslyšen. Zatím.
Brusel váže konec sankčního režimu na dodržování minských dohod, uzavřených loni v únoru. Podle českého ministerstva zahraničí Praha na summitu pokračování sankcí podpoří.
"Minské dohody jsou zatím plněny pouze částečně, příměří je částečně dodržováno, stažení zbraní od linie dotyku bylo sice oficiálně dokončeno, ale jsou hlášeny případy použití zbraní, které již měly být staženy, pokračuje výměna zajatců, která ještě ale nebyla dokončena," uvedlo ministerstvo na dotaz Aktuálně.cz.
"Největším problémem však zůstává organizace místních voleb na separatistických územích, kdy stále nebylo dosaženo shody o jejich průběhu. Nebyly splněny ani body požadující neomezený přístup pro humanitární organizace, amnestii a obnovu ukrajinské kontroly nad ukrajinsko-ruskou hranicí. Česká republika s ohledem na výše uvedené považuje prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku za rozumný kompromis," dodalo.
Názoru Miloše Zemana se více blíží italský premiér Matteo Renzi. Nejprve se postavil proti automatickému prodloužení sankcí a vyžádal si o tom diskusi.
V rozhovoru pro italský rozhlas uvedl, že vážná debata o změně postoje EU by se měla vést za půl roku, až se bude znovu rozhodovat.
"Sankce by měly být znovu zváženy. Ne během několika příštích hodin, ale během následujících měsíců," uvedl italský premiér.
Itálie patří k největším odběratelům ruského zemního plynu a největším obchodním partnerům Ruska v Evropě vůbec. Řím nepotěšilo letošní rozhodnutí ruského Gazpromu zrušit projekt plynovodu South Stream kvůli odporu Evropské unie.
Vztahy mezi EU a Ruskem může v příštím roce zatřást hned začátek ledna. S úderem Nového roku začne platit dohoda mezi Ukrajinou a Evropskou unií o zóně volného obchodu.
Ta dohoda, kterou na konci roku 2013 odmítl podepsat ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Spustil tím události vedoucí k jeho svržení, ruské anexi Krymu a válce na Donbasu.
Brusel a Kyjev platnost dohody loni odložily na leden 2016, aby byl dán vyjednavačům čas odstranit námitky Ruska. To se ale dosud nepodařilo, takže Moskva pravděpodobně uvalí na Ukrajinu další sankce.
Předzvěstí těchto kroků je oznámení o zákazu dovozu ukrajinských potravin, podle ministra hospodářství Alexandra Ulukjajeva.
Na rozdíl od protiruských sankcí ale bude na summitu EU ostřejší debata o plánu rozšířit plynovod Nord Stream. Jedná se o takzvaný projekt Nord Stream 2.
Ten by měl zvýšit objem plynu proudícího pod Baltským mořem přímo z Ruska do Německa. Což je nevýhodné pro Ukrajinu jako tranzitní zemi, přes kterou v současné situaci proudí zhruba polovina ruského plynu do Evropy. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vyzval státy EU, aby Nord Stream 2 zablokovaly.
Pochopení našel u východních členů EU. Nesouhlas vyjádřily Polsko, Slovensko, Rumunsko a pobaltské republiky. Český premiér Bouslav Sobotka uvedl, že Nord Stream 2 může destabilizovat Ukrajinu.
Smlouvu s Gazpromem o Nord Stream 2 podepsaly velké západoevropské společnosti. E.ON, OMV, Royal Dutch Shell, BASF/Wintershall a ENGIE.
