Podle vůdce Saddámova klanu Alí Nídího se pohřbu zúčastnilo jen několik lidí. Obřad podle agentur proběhl tři hodiny po půlnoci (v jednu ráno středoveropského času) a trval asi 25 minut. Pohřbu přihlížel i Muhammad Kaisí, guvernér provincie Saláhaddín. Okolí hlídali iráčtí a američtí vojáci.
Arabské televize už v neděli nad ránem odvysílaly další záběry z průběhu popravy. Byly natočeny patrně jedním z vězeňských strážců a jsou na nich i záběry mrtvého těla. Nahrávka také potvrzuje předchozí svědectví, že při příchodu do popravčí komory Saddám rozzlobeně vykřikoval politická hesla.
Na hřbitově ve vesnici Audža bylo Saddámovo tělo uloženo vedle ostatků jeho synů Udaje a Kusaje. Ti zahynuli při přestřelce s americkými vojáky krátce po invazi v roce 2003.
Právě nedaleko Audžy, ležící u Tikrítu asi 130 kilometrů severně od metropole Bagdádu, byl před třemi lety dopaden také irácký diktátor. Američané ho našli po osmi měsících skrývání v podzemním úkrytu.
Násilí neutichá, stupňuje se
Radost velké části Iráčanů nad popravou jejich bývalého diktátora zvolna chladne, vrací se ponurá realita "všedního dne."
Prosinec byl pro armádu USA z hlediska ztrát na životech nejhorší měsíc roku. Zahynulo 108 amerických vojáků.Od začátku války v březnu 2003 jde o třetí nejhorší měsíc vůbec. Dosud nejvíce obětí zaznamenaly USA v listopadu 2004 (137 mrtvých) a v dubnu téhož roku (135 obětí).
Celkem Američané přišli v Iráku už o téměř tři tisíce vojáků. V sobotu se počet zastavil na čísle 2 994.
MRTVÍ OD BŘEZNA 2003
- USA: 2 994
- Velká Británie: 127
- Ostatní spojenci: 123
- Iráčtí vojáci a další ozbrojenci, povstalci a teroristé: 5 až 6 tisíc
- Iráčtí civilisté: 52 až 58 tisíc
Komise vedená bývalým ministrem zahraničí Jamesem Bakerem v prosinci Bushovi doporučila, aby začal vojáky postupně stahovat a přenášel zodpovědnost za bezpečnost na bedra irácké armády a policie.
Nyní ale Bílý dům zvažuje, že přechodě jednotky v Iráku naopak posílí až o dvacet tisíc vojáků. Nyní působí v Iráku se zbraní v ruce zhruba 140 tisíc Američanů.
V iráckých městech mezitím pokračují sektářské střety mezi sunnity a šíity, vybuchují automobily, útočí sebevraždní atentátníci. Jedinou klidnější oblastí je kurdská oblast na severu země.
"Poprava je aktem pomsty vůči Iráku. Je to zločin vůči iráckému lidu," prohlásil sunnitský poslanec iráckého parlamentu Chaláf Alaján pro televizi Al-Džazíra.
Saddámovo rodiště izolováno
Město Tikrít, odkud Saddám pocházel, irácké bezpečnostní síly na čtyři dny neprodyšně uzavřely. Nikdo nesmí bez povolení dovnitř ani ven.
V Tikrítu i dalších sunnitských městech se přesto konaly protestní demonstrace proti popravě, zatímco v šíitských částech Iráku se slavilo.
"Saddám dal oběsit mé tři bratry. Dnes byl sám oběšen. Je to spravedlnost, seslaná z nebes," řekla pětačtyřicetiletá Salva Alvánová z Basry na jihu Iráku.
Irácký premiér Nurí Malikí, jehož vláda je složena ze šíitských a kurdských stran, vyzval sunnity a stoupence Saddáma k obrácení listu a k zapojení se do politického procesu v zemi.
"Vykonání rozsudku ukončilo veškeré zahrávání si s myšlenkou obnovy starého režimu. Vyzývám všechny, kdo cítí sympatie k bývalému režimu, aby přehodnotili svůj postoj. V novém Iráku mají stále dveře otevřené všichni, kdo si neušpinili ruce krví nevinných lidí," uvedl v prohlášení k národu premiér.
Dodal, že poprava udělala tečku za pětatřiceti lety nespravedlností a diskriminací.
Mnozí iráčtí sunnité, kteří byli v době Saddámova režimu u moci a tvoří v Iráku přibližně dvacet procent populace, to ale vidí jinak.
"Saddám je mučedník a Bůh si ho vezme k sobě. Nebuďte smutní, protože zemřel smrtí svatého válečníka," řekl věřícím ve velké sunnitské mešitě v Bagdádu duchovní Jahjá Attáví. V mešitě, pojmenované po Saddámovi.
Málo optimismu
Arabštíi američtí analytici se shodují v názoru, že smrt Saddáma násilí v Iráku spíše zhorší.
"Vykonání rozsudku jednoznačně zvýší odpor sunnitů vůči vládě a mezinárodním jednotkám. Ještě více rozdělí Iráčany a pomůže těm, kteří jménem Saddáma páchají násilnosti," domnívá se Ahmad Mudavíb, šéfredaktor listu Al-Watan vycházejícího na Bahrajnu.
Charles Lipson s Chicagské univerzity řekl: "Bohužel si nemyslím, že poprava Saddáma přispěje k návratu stability v Iráku. Příčiny vnitřního rozdělení jsou příliš hluboké a poprava nevyřeší problémy, jež jsou hluboce zakořeněné."
Také Seth Jones z Randovy nadace soudí, že "nepokoje v Iráku mají tolik různých příčin, že poprava nebude mít z dlouhodobého hlediska větší vliv na situaci v zemi".
