reklama
 
 

Husajn popraven. Hrob vybrala rodina

30. 12. 2006 22:38
Bagdád - Saddám Husajn byl za úsvitu popraven. Jeho rodina podle agentury Reuters rozhodla, že bude pohřben poblíž své rodné vesnice.

Irácké úřady předaly tělo popraveného bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna delegaci, v níž jsou mimo jiné guvernér provincie Saláhaddín či vůdce klanu, k němuž Husajn patřil. Jeho ostatky prý budou pohřbeny ve městě Ramádí, asi 110 kilometrů západně od metropole Bagdádu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Saddámovy rodiny.

Ramádí je baštou sunnitských povstalců, kteří bojují proti americkým a iráckým vojákům i proti šíitské a kurdské vládě v Bagdádu.

Zprávy o místě posledního odpočinku iráckého diktátora se různí. Již dříve napsala agentura AP, že podle arabské televizní stanice Al-Arabíja bude Saddám Husajn pohřben v Tikrítu.

Tikrít, který se nachází v provincii Saláhaddín asi 130 kilometrů severně od Bagdádu, leží poblíž diktátorova rodného města Audža.

Smrt za úsvitu

Husajn byl popraven brzy ráno. 

"Bylo to velmi rychlé. Zemřel okamžitě," citovala agentura Reuters jednoho z iráckých představitelů, který byl svědkem popravy.

Podle poradce irácké vlády pro otázky národní bezpečnosti Muvafaka Rubájího vystoupal Saddám k šibenici s klidem, byl rozhodný a odvážný. Odmítl kápi, kterou mu chtěl kat zakrýt obličej.

Podívejte se na videozáběry popravy i následné reakce v ulicích
(článek pokračuje pod videem)

Trest smrti oběšením mu byl vyměřen v listopadu za masakr 148 šíitských obyvatel Dudžailu v 80. letech.

Poprava v televizi

Ve světě vyvolalo oběšení iráckého exprezidenta rozporuplné reakce, také podle toho, jak se která země staví k trestu smrti.

Záběry z posledních okamžiků Saddámova života odvysílaly krátce před polednem místního času arabské televizní stanice.

Nahrávka ukazuje, jak je někdejší prezident přiváděn k šibenici a jak mu dva popravčí nasazují oprátku. Samotný akt popravy zveřejněn nebyl. O něco později se ale objevily záběry mrtvého Saddáma v bílém rubáši.

Podle očitých svědků bylo v popravčí místnosti přítomno jen asi 15 osob, irácké zdroje tvrdí, že mezi nimi nebyl žádný Američan. Vlastní akt popravy prý proběhl velmi rychle a Saddám byl okamžitě mrtev. Před smrtí nic nepožadoval a nevyslovil ani poslední přání.

Spekulace kolem dalších poprav

Vykonání hrdelního trestu nad mužem, který stál v čele Iráku v letech 1979 až 2003, přivítal irácký premiér Núrí Málikí. "Ve jménu iráckého lidu byla popravou zločince Saddáma učiněna spravedlnost," prohlásil premiér. Podle něj již tak nebude možný návrat diktatury jedné strany.

Krátce po popravě se objevila informace, že kromě Saddáma byli popraveni i dva další představitelé jeho režimu. Několik současných iráckých představitelů ale popravu Saddámova nevlastního bratra, někdejšího šéfa irácké tajné služby Barzána Tikrítího a bývalého předsedy revolučního tribunálu Aváda Ahmada Bandára vzápětí popřelo.

Bagdád v relativním klidu

Informace o smrti bývalého prezidenta byla v Bagdádu přijata vcelku klidně. Podle agentury AFP panoval dopoledne v metropoli klid, ozvalo se pouze několik oslavných výstřelů do vzduchu v převážně šíitských čtvrtích. Násilí bylo ale několik hodin po popravě hlášeno z města Kúfa asi 160 kilometrů jižně od metropole. Při výbuchu bomby instalované v minibusu zahynulo podle ministerstva vnitra na rybím trhu nejméně 31 lidí a dalších 58 bylo zraněno. Dalších 15 lidí bylo zabito a 25 zraněno odpoledne při výbuchu tří aut napěchovaných výbušninami na severovýchodě Bagdádu.

Poprava Saddáma, která se uskutečnila krátce před začátkem muslimského náboženského svátku íd al-adhá (svátek oběti), vyvolala ve světě rozporuplné reakce. Zatímco USA ji ústy prezidenta George Bushe přivítaly, Británie vyjádřila pochopení, ale distancovala se od trestu smrti jako takového. Francie se k popravě Saddáma postavila ještě chladněji a humanitární organizace ji odsoudily.

Různé reakce

Podle Bushe je poprava Saddáma "důležitým milníkem" na cestě Iráku k demokracii. Popravu uvítal také Írán nebo Izrael, odsoudila ji většina arabských zemí a Palestinci, ale například také Indie. Podle britské ministryně zahraničí Margaret Beckettové "zaplatil" za své zločiny, ovšem "britská vláda neschvaluje použití trestu smrti ani v Iráku, ani nikde jinde".

30. 12. 2006 22:38

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama