Diktátor zemřel,propuklo násilí i oslavy

Martin Novák Martin Novák
30. 12. 2006 15:31
Bagdád - V sobotu 30. prosince 2006 v šest hodin ráno místního času skončil život muže,který určoval osud Iráku od konce 60. let.
Popravu Saddáma Husajna oslavili Iráčané také ve Spojených státech - v Dearbornu ve státě Michigan
Popravu Saddáma Husajna oslavili Iráčané také ve Spojených státech - v Dearbornu ve státě Michigan | Foto: reuters

Poprava se uskutečnila ve věznici v severoirácké čtvrti Kázimíja. V prostorách, kde Saddám nechal v minulosti usmrtit stovky lidí.

Diktátorova smrt pravděpodobně povede k další vlně násilí a vražd. Irácká vláda se připravuje na střety mezi šíity (kteří byli v opozici proti minulému režimu) a sunnity (většina z nich Saddáma podporovala).

Jen při dnešních bombových útocích v šíitských oblastech Iráku zahynulo nejméně 56 lidí, přes 120 Iráčanů bylo zraněno.

Nálože explodovaly jen několik hodin po popravě, prosinec se tak co do počtu obětí stal pro americké síly nejhorším měsícem letošního roku.

Nejhorší měsíc

V šíitském městě Kúfa asi 160 kilometrů jižně od Bagdádu zahynulo podle informací iráckého ministerstva vnitra dnes ráno nejméně 31 lidí a dalších 58 lidí bylo zraněno. Trhavina instalovaná v minibusu vybuchla na rybím trhu ve chvíli, kdy tam velké množství lidí nakupovalo zásoby před začátkem nejdůležitějšího muslimského svátku íd al-adhá (svátek oběti). Mezi mrtvými jsou i tři ženy a pět dětí, oznámil zástupce místní nemocnice.

Podle agentury AP neexistují žádné náznaky, že by tento incident jakkoli souvisel s dnešní popravou iráckého exdiktátora.

Jednu z nejhorších bilancí má prosinec také co se týče iráckých civilních obětí. Podle sčítání agentury AP bylo do čtvrtka zabito 2139 Iráčanů, v listopadu přišlo o život 2184 obyvatel Iráku.

Pozorovatelé se po dnešní popravě Saddáma Husajna obávají vystupňování násilí, americká armáda je ale podle mluvčího Pentagonu na zhoršení bezpečnostní situace připravena.

Iráčtí šíité už začali smrt diktátora oslavovat. V ulicích slaví také Iráčané, žijící v USA a Austrálii.

Saddámova strana hrozí

Saddámova strana Baas ještě před vykonáním rozsudku pohrozila, že výsledkem popravy bývalého prezidenta bude další krveprolití, msta a konec dialogu mezi iráckou vládou a jejími odpůrci.

Baasisté, kteří jsou jednou z řady skupin neuznávajících současnou iráckou vládu ani legitimitu amerických jednotek v zemi, slíbili pomstu soudcům, kteří se na verdiktu proti Saddámovi podíleli.

A vystupňují prý také útoky na irácké vládní politiky, představitele místní správy a také americké vojáky.

Před soudem.
Před soudem. | Foto: Reuters

"Za smrt Saddáma činíme zodpovědným Spojené státy. Každý ví, že ony stály za rozhodnutím  ho zabít," uvádí se v dokumentu.

Strana Baas vládla v Iráku od roku 1968 až do Saddámova svržení v dubnu 2003. Nové úřady ji pak postavily mimo zákon a nesměla se účastnit voleb.

Její členové přešli do ilegality a působí hlavně v sunnitských oblastech ve středním a západním Iráku.

Prezident "následoval" své syny

Saddám zemřel více než tři roky po svých synech Udajovi a Kusajovi. Ti zahynuli v létě roku 2003 ve vile v Mosulu poté, co se odmítli vzdát americkým vojákům a stříleli na ně z obklíčené budovy.

Z nejužší rodiny tak přežily pouze Saddámova manželka Sadžída a dcery Rana a Ragda. Všechny jsou v Jordánsku, tamní vláda jim udělila azyl s poukazem na "humanitární důvody."

Nejasný je osud Saddámovy třetí a nejmladší dcery Haly. Po invazi v roce 2003 zmizela a nejsou o ní žádné potvrzené zprávy.

Podle některých iráckých zdrojů je možná také v Jordánsku, ale vystupuje pod jiným jménem.

Z paláce do jámy

Saddám se od svého pádu před téměř čtyřmi lety musel spokojit s nesrovnatelně skromnějšími životními podmínkami.

Bagdád opustil několik hodin před jeho dobytím Američany 10.dubna 2003 v ranní hodinách. Naposledy byl spatřen u mešity v sunitské čtvrti Azamíja na severu města, kde se těšil podpoře tamních obyvatel.

Pak se až do prosince 2004 skrýval v podzemní jámě na severu Iráku, poblíž svého rodiště Tikrítu. Tam ho na základě udání jednoho z jeho vzdálenějších příbuzných objevili američtí vojáci.

Tehdy se poprvé ukázalo, jak moc Saddám a jeho éra Iráčany rozděluje. Zatímco v oblastech obydlených Kurdy a šíitskými muslimy se jeho zadržení mohutně slavilo, v sunnitských částech země zavládlo mlčení a hněv.

Jak končili iráčtí vládci

Saddám8

 

  • Král Fajsal I. (1921 - 1933)

Zemřel v padesáti letech na infarkt během pobytu ve Švýcarsku.

  • Král Ghazí (1933 - 1939)

Zahynul při autonehodě. Někteří historici ale dodnes spekulují o tom, že se stal obětí vraždy a nehoda byla jen zinscenována.

  • Král Fajsal II. (1939 - 1958)

Při republikánském vojenském převratu zastřelen ve svém paláci.

  • Premiér Nurí Saíd (ministerský předseda do roku 1958)

Krátce po svržení monarchie se snažil uprchnout z Iráku v přestrojení za ženu, ale byl odhalen. Rozlícený dav jej zastřelil, jeho mrtvé tělo pak vláčel za sebou automobil v bagdádských ulicích. Skupina revolucionářů poté ještě vykopala jeho mrtvolu z hrobu a v průvodu nesla "vítězoslavně" kusy těla nad hlavami.

  • Prezident Abdal Karim Kásim (1958 - 1963)

Při převratu v roce 1963 byl zatčen po dvoudenním obléhání budovy Ministerstva obrany,kde se opevnil. Po narychlo uspořádaném procesu zastřelen popravčí četou.

  • Prezident Abdal Salám Aríf (1963 -1966)

Zahynul při havárii helikoptéry.

  • Prezident Abdal Rahmán Aríf (1966 -1968)

Bratr předchozího prezidenta. Svržen převratem, vedeným stranou Baas. Noví vládcové mu povolili odlet do exilu v Londýně.

  • Prezident Ahmad Bakr (1968 - 1979)

Oficiálně rezignoval ze zdravotních důvodů, ve skutečnosti jej z funkce odstranil Saddám (tehdejší viceprezident). Krátce poté zemřel, zřejmě byl otráven.

  • Prezident Saddám Husajn (1979 - 2003)

Odsouzen k trestu smrti a poté oběšen.
 

Ve vazbě Saddám zhubl a podle svědků trávil čas převážně okopáváním malé zahrádky. Muž, kterému dříve patřily paláce a bez jehož souhlasu se v zemi nemohlo nic podstatnějšího stát nebo změnit.

Přitom irácký exprezident pocházel z velmi chudých poměrů. Narodil se ve vesnici Avdžá u Tikrítu v roce 1937.

Jeho otec buď zemřel ještě před jeho narozením nebo rodinu opustil. Děti vyrůstající bez otce jsou každopádně v arabském prostředí tradičně handicapovány, což podle řady svědectví Saddámovi spolužáci dávali budoucímu diktátorovi pocítit.

Stejně tak jako jeho strýc a pěstoun, který ho údajně často bil a ponižoval. Odtud podle řady Iráčanů  pramenila krutost a nesmiřitelnost, kterou Saddám projevoval vůči všem odpůrcům. Ať už skutečným, či jen domnělým.

Saddám se již jako velmi malý naučil okolnímu světu nedůvěřovat a spoléhat se hlavně na sebe. Naučil se zastrašovat ostatní, aby se sám nestal jejich kořistí," tvrdí finský znalec Iráku a autor Saddámova životopisu Inari Rautsi.

Do paláců z hliněného domku

Palestinský historik Saíd Aburíš, který Saddáma osobně znal a později se stal jeho kritikem, o dětství iráckého diktátora napsal:

"Rodina bydlela v malém domku z nepálené hlíny, který neměl vodu, elektřinu ani tekoucí záchod. Dům všichni sdíleli s oslem a několika ovcemi."

Když se Saddám stal v roce 1969 viceprezidentem a o deset let poději dokonce prezidentem, vše si "vynahradil."

Nechal si pro sebe vystavět několik obrovských paláců jak z Pohádek tisíce a jedné noci, pořídil si sbírku Mercedesů.

Šaty ze Švýcarska, maso z Francie 

Podle dřívějšího iráckého prominenta a jaderného fyzika Chizíra Hamzy, který později emigroval, byly nejdražší boty a obleky pro jeho potřebu zasílány do Bagdádu ze Ženevy.

Luxusní jachtu pro něj vyrobili v Dánsku.

Z Paříže letadlem cestovalo hovězí a skopové maso i langusty, irácké velvyslanectví v Paříži mělo výběr lahůdek pro prezidenta na seznamu svých povinností.

Prezident se nezříkal ani alkoholu. Jeho oblíbeným pitím bylo portugalské růžové víno Mateus a whisky Johnnie Walker Black Label.

V době války s Íránem v osmdesátých letech to ale s pitím přeháněl, vypověděl později jeden z jeho lékařů. Ve chvílích,kdy se irácké armádě nedařilo a hrozil íránský vpád do Iráku, prý Saddám často propadal depresím a v noci je řešil právě alkoholem.

Zmíněný lékař mu často dával sedativa na uklidněnou.

Odsouzen za osmdesátá léta

Do doby války s Íránem také spadají Saddámovy činy, za které si vysloužil rozsudek smrti.

V roce 1982 rozhodl o zastřelení 148 šíit z města Dudžájl,které podezříval z pokusu o atentát na svoji osobu. Šíitům Saddám nedůvěřoval a obával se, že mnozí z nich proti němu tajně konspirují s íránským nepřítelem.

Stejně tak tomu byl s jeho vztahu k iráckým Kurdům. V roce 1988 vyslal do kurdského městečka Halábdža "trestnou výpravu" za to, že kurdští předáci podporovali Írán.

Výsledkem útoku s použitím chemických zbraní byla na pět tisíc mrtvých civilistů.

Bankovky se Saddámem byly po roce 2003 staženy z oběhu.
Bankovky se Saddámem byly po roce 2003 staženy z oběhu. | Foto: Aktuálně.cz

Krátce před svým oběšením irácký exprezident napsal v dopise, že je připraven zemřít jako mučedník.

Dokud ale byl ve funkci, smrti se obával. Hlavně v devadesátých letech,kdy se držel u moci jen díky elitním Republikánským gardám a všemocné tajné policii.

"Prezidentova starost o bezpečí se stala paranoidní. I ministři si museli před setkáním s ním mýt ruce ve speciálním roztoku a často byli ochrankou svlékáni až do slipů," píše s odvoláním na Saddámova bývalého spolupracovníka britský publicista Noc Coughlin  v knize Saddámův tajný život.

Bylo také známo, že Saddám využíval služeb dvojníků a veškeré jeho jídle nejprve testovali ochutnávači.

Třetí válku nepřežil

Irácký prezident přežil dvě války, které sám začal. S Íránem v letech 1980 až 1988 a pak také válku o Kuvajt, který v roce 1990 okupoval a rok poté po útoku mezinárodních sil na čele s USA opustil.

Osudnou se mu stala ta třetí, kterou nechtěl.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy