Senát amerického Kongresu ho ve čtvrtek výraznou většinou schválil a až na dvě výjimky prodloužil natrvalo.
Vlastenecký zákon nyní podle jeho zastánců uvádí do rovnováhy úsilí státu v boji proti terorismu s právem na ochranu soukromí občanů. Odpůrci ale namítají, že se zákon až příliš přiklání na stranu zájmů bezpečnostních orgánů na úkor ústavně zaručených práv.
Očekává se, že Sněmovna reprezentantů novelu odhlasuje příští týden, aby ji prezident George Bush mohl podepsat ještě před tím, než 10. března vyprší platnost předcházející normy.
"Zákon dovolí příslušníkům našich bezpečnostních složek pokračovat v používání stejných nástrojů proti teroristům, jaké už využívají v boji s drogovými dealery a zločinci, za současného zachování záruk občanských svobod amerického lidu," prohlásil Bush v reakci na hlasování v Senátu během své nynější návštěvy Indie.
Vlastenecký zákon přijal Kongres krátce po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 a předpokládal vypršení šestnácti ustanovení ke konci loňského roku. Těsně před tím byla ale jeho platnost dočasně prodloužena.
Během letošního projednávání senátoři některá ustanovení zmírnili, ale hlavní představitel opozičních názorů, demokratický senátor Russell Feingold tyto změny označil za kosmetické. Američané podle něho chtějí bezpečnost i svobodu.
"Pokud jim neposkytujeme obojí - a my můžeme, když se o to pokusíme - chybujeme," prohlásil.
Americká vláda tvrdí, že zákon je nezbytný pro předcházení teroristickým útokům. Norma umožňuje úřadům vykonávat bez soudního povolení tajné prohlídky, vyhodnocovat údaje o pacientech v nemocnicích a o čtenářích v knihovnách, odposlouchávat telefonické rozhovory nebo kontrolovat podezřelé počítače.
