Obrat o 180 stupňů. Merkelová buduje svůj odkaz, místo škrtů vyzývá k velkorysosti

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 7. 2020 6:59
Rok před koncem svého působení v německé a světové politice se přístup Angely Merkelové zásadně mění. Někdejší ochránkyně rozpočtové střídmosti a přísných reforem nyní vyzývá k velkorysosti a solidaritě při hledání řešení koronavirové krize. Krátce před pátečním summitem Evropské unie se proto v Berlíně schází s lídry Itálie a Španělska, které koronavirus zasáhl obzvlášť tvrdě.
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

"Záchranný balíček musí být zvláštní projev úsilí, které jasně ukáže, že Evropa chce v těchto těžkých časech držet pohromadě," prohlásila německá kancléřka po schůzce s italským premiérem Giuseppem Contem. Zdůraznila přitom, že celý plán obnovy ekonomik má sloužit k překonání pandemie "v duchu solidarity" a že jeho "politický význam přesahuje pouhá čísla". 

Merkelová Conteho přivítala na zámku Meseberg severně od Berlína jen několik dní před začátkem klíčového setkání lídrů všech členských států EU. Ti se musí co nejdříve shodnout na podrobnostech záchranného balíčku, který má kontinent dostat z krize způsobené koronavirovou pandemií.

Právě Itálii nebo také Španělsko, s jehož premiérem se Merkelová potkala hned den po Contem, koronavirus mimořádně postihl. Po přepočtení na počet obyvatel tam zemřelo skoro nejvíc lidí na světě. Evropská komise odhaduje, že ekonomiky obou států se letos zmenší o víc než devět procent. Větší propad čeká jen Řecko.

Jak si všímají analytici, slova o solidaritě a masivní pomoci jsou zásadním obratem v přístupu političky, známé svou obhajobou ekonomických úspor. Bylo to právě Německo kancléřky Merkelové, kdo po světové ekonomické krizi v roce 2008 podmiňovalo pomoc jižním evropským státům - Itálii, Španělsku, Portugalsku a především Řecku - provedením drastických škrtů a reforem. A Berlín sám si politiku rozpočtových přebytků, takzvané černé nuly, zavedl v roce 2009 jako povinnost do spolkové ústavy

"Je to obrovská změna. Kancléřka Merkelová byla v EU vždy známá jako zastánce pomalých změn a tohle je naprosto zásadní obrat v přístupu k evropským rozpočtům," hodnotí Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Bartovic připomíná, že kvůli koronavirové pomoci se unie plánuje zadlužit na finančních trzích. Za celkem 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) by společně ručily jednotlivé státy podle velikosti svých ekonomik. Tato suma by doplnila unijní rozpočet na příštích sedm let počínaje rokem 2021. O tom, jak si peníze jednotlivé státy mezi sebe rozdělí, budou jejich lídři diskutovat tento pátek a sobotu v Bruselu. 

Podle Bartovice provedla Merkelová během vyjednávání politický i ekonomický obrat o 180 stupňů. "Ten politický spočívá právě v překonání německého odporu ke společnému sdílení dluhu. Uvědomila si, že pokud neustoupí, riskuje rozpad unie," míní Bartovic. Z ekonomického hlediska je to podle něj právě kancléřka, kdo pochopil, že mimořádná závažnost koronavirové krize si žádá mimořádná řešení. "Je ale pravda, že i když je společná půjčka prezentovaná jako něco jednorázového, je to průlom. Co se stalo jednou, může se stát i víckrát," upozorňuje. 

Německo jako lídr

Merkelová stojí v čele Německa už 15 let. Na začátku letošního července přebírala za svou zemi také předsednictví Radě EU. Berlín tedy zodpovídá za klíčové unijní schůzky od pracovních skupin odborníků až po ministerská zasedání. Od rozšíření unie v roce 2004, kdy se připojilo i Česko, je zatím jediným politikem, komu se něco takového povedlo.

Kancléřka se chystá příští rok do politického důchodu, o páté období v čele vlády už usilovat nebude. Vedení své konzervativní Křesťansko-demokratické unie (CDU) se vzdala už před dvěma lety a Němci od té doby hledají, kdo by výraznou političku, označovanou za lídryni svobodného světa, mohl nahradit. 

"Načasování je velmi důležité. Tím, že Merkelová už nemá ambici být znovuzvolena, může dělat odvážnější kroky. Dalším aspektem je to, že ona touto změnou postoje může hledat své politické dědictví," říká Bartovic. Za to ještě vloni komentátoři považovali právě její obhajobu úsporných opatření a škrtů, společně s uvolněním migrační politiky během uprchlické krize v roce 2015. 

"Ona nechce být tím, kdo přispěl ke krachu evropské integrace, ale naopak tím, kdo Evropu v podstatě zachránil," je přesvědčený Bartovic. A podle něj má Merkelová skutečně šanci případnému rozpadu unie zabránit. "Už nyní to obrovsky uklidnilo jižní země EU, za které se Německo poprvé postavilo," říká ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum. 

Státy jižní Evropy, které patří v absolutních číslech mezi největší příjemce peněz z koronavirového balíčku, návrh hájí s podporou právě Německa nebo Francie. Trvají i na tom, že pokud se pomoc nepodaří dohodnout co nejdříve, ideálně během července, uvrhne to jejich státy do mnohem hlubší krize.

Dohoda v nedohlednu

Pouhé dva dny před summitem v Bruselu - prvním, během kterého se od letošního února potkají unijní lídři osobně - je dohoda zatím stále daleko. S původním balíčkem opatření přišla Evropská komise na základě německo-francouzského návrhu už v květnu. Kompromisní verzi dlouholetého rozpočtu pak šéf unijních summitů, oficiálně předseda Evropské rady, Charles Michel představil minulý pátek. A právě k jeho schválení se Merkelová sérií schůzek se svými protějšky snaží přispět. 

"Německo mělo během vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu vždy velkou váhu, teď navíc drží i předsednictví. Merkelová samotná je vlivná už jenom tím, kolik zkušeností oproti ostatním nasbírala," vysvětluje Marta Pilatiová, expertka bruselského think-tanku Europe’s Political Economy.

Přesto je ale podle ní tentokrát něco jinak. "Zatímco v minulosti přebíralo Německo vedoucí pozici jen neochotně, teď se svou plnou politickou vahou postavilo za návrh na plán obnovy. Jako předsedající země rady zaujímá naprosto jednoznačnou pozici. Z dlouhodobého hlediska by to mohl být začátek německého převzetí role neformálního lídra mezi členskými státy," dodává bruselská analytička. 

Podle Vladimíra Bartovice jsou nyní hlavní překážkou k dohodě čtyři takzvané šetřivé země. Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko usilují společně s Finskem o zmenšení celého 750miliardového balíku pomoci. Rakouský kancléř Sebastian Kurz pak zdůrazňuje, že odmítáním společného zadlužení a "unie dluhů" jen zastává pozici, která byla před několika málo týdny vlastní i německé kancléřce. 

Reformy a demokracie

EU plánuje zemím poskytnout 500 miliard eur v přímých platbách a 250 miliard v půjčkách. Šetřivé státy chtějí tento poměr navíc ještě změnit ve prospěch půjček, vyplacených až po splnění určitých podmínek. Po svých jižních sousedech požadují Vídeň, Amsterdam a další například razantní reformy důchodového systému nebo trhu práce.

Další případnou podmínkou, která se nelíbí například Budapešti, je dodržování principů demokracie a právního státu. To je podle Evropské komise v Maďarsku nebo také Polsku v ohrožení. Maďarský premiér Viktor Orbán už kvůli tomu varoval, že by návrh mohl vetovat. Rozpočet i fond obnovy potřebují souhlas všech 27 členů unie. 

Námitky má i Česko. Klíč pro rozdělení peněz ze záchranného balíčku podle české diplomacie příliš zohledňuje míru nezaměstnanosti, která je v tuzemsku nejmenší v Evropě, a naopak nebere v potaz skutečné ekonomické dopady krize. Nizozemsko pak podle informací magazínu Politico v tuto chvíli trvá na tom, aby o tom, jestli jednotlivé země splnily podmínky pro půjčky, museli lídři zemí hlasovat jednomyslně. Každá země by tak fakticky mohla zabránit tomu, aby některý stát další peníze dostal. 

Jak ale upozorňují analytici, Merkelová během svých vystoupení po schůzkách s šéfy vlád jižních států dala "šetřivé čtyřce" jasný signál: s Německem jako zastáncem přísné úspornosti už počítat nemůžou. Berlínu by podle Merkelové stačilo, aby půjčky schvalovala takzvaná kvalifikovaná většina - souhlasit by muselo aspoň 15 států, v nichž žije nejméně 65 procent obyvatel unie.

Podle Bartovice jsou výhrůžky a postoje Nizozemska i Maďarska především snahou zaujmout co nejlepší vyjednávací pozici. "Nizozemci to nemůžou myslet ani úplně vážně. Chápou, že to nemohou potopit, takže se budou snažit prosadit nějaké dílčí podmínky. Maďaři zase chtějí víc peněz, čeho asi mohou i dosáhnout. Půjde o detaily," vysvětluje Bartovic.

Video: Evropa chce bezpilotní letectvo. Výsledky by mohly být do deseti let, říká Šedivý

Nejde jen o letoun, ale o celý systém. Jsem docela optimistický. Do ambiciózního záměru se zapojilo i Česko, popisuje šéf Evropské obranné agentury. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Opozice chce kvůli Bečvě vyšetřovací komisi. Je to politická kauza, tvrdí Hamáček

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Pokud neuspějí, založí expertní tým. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že podle jeho názoru se z vyšetřování kolem Bečvy stává politická kauza.

Zdroj: ČTK
Další zprávy