Zatímco běžná sůl kamenná se těží z pevninských dolů v místech, kde horninu kdysi zalévala slaná voda, růžová varianta se z celého světa nachází jen na několika málo místech. Kromě Austrálie a Peru především v rozsáhlých ložiscích v Solném pohoří v Pákistánu. Nikoliv tedy v Himálaji, jak naznačuje její název. 

Za vysokou cenu růžové soli podle serveru Business Insider může "kult", který se kolem ní vytvořil mimo jiné díky sociální síti Instagram. Fanoušci himalájské soli tvrdí, že pomáhá s hubnutím, působí proti příznakům stárnutí a léčí nespavost. I ti, kteří jsou skeptičtí k jejímu údajně speciálnímu složení, si jí kvůli krásné růžové barvě cení jako něčeho "luxusního".

Její složení je přitom v podstatě stejné jako u běžné stolní soli. Z drtivé části tvoří himalájskou sůl sloučenina chloridu sodného. "Je to sůl kamenná s přírodní příměsí oxidu železitého, který způsobuje její růžovou barvu," popsala deníku Aktuálně.cz Zdeňka Petáková z České geologické služby. 

Dalších až osm desítek minerálních látek, které bývají často vyzdvihovány jako zdraví prospěšné, jsou v růžové soli zastoupeny v tak mizivém množství, že jejich účinek je nulový. Naopak se růžová sůl většinou neobohacuje jódem, což ji naopak činí výživově méně hodnotnou.

Ačkoli její zvláštní účinky nejsou nikterak prokázané, hodnota celosvětového obchodu s růžovou solí dosáhne podle serveru Business Insider v příštím roce více než 14 miliard dolarů (v přepočtu asi 318 miliard korun). 

Růžová sůl se v Pákistánu získává podobně jako jiné horniny podzemní těžbou, která v oblasti zanechává výraznou ekologickou stopu. Největšími pákistánskými solnými doly jsou Khewra, Kalabagh a Warcha.

"Oblast Khewra se stejnojmenným ložiskem je z geologického hlediska velmi zajímavá. Jde o světově největší nahromadění soli kamenné vyskytující se nehluboko pod zemským povrchem," dodala Petáková.